Ouklej obecná
Alburnus alburnus (Linnaeus, 1758)
Popis: štíhlé, protáhlé tělo s téměř rovným hřbetem. Ústa jsou malá,vrchního postavení. Tělo je ze stran zploštělé. Mezi břišními ploutvemi a řitním otvorem je ostrý kýl. Šupiny jsou větší, lehce opadavé. Ve hřbetní ploutvi jsou 3—4 tvrdé a 7—9 měkkých paprsků, v řitní ploutvi 3 tvrdé a 14—20 měkkých paprsků. V postranní čáře je 45—52 šupin (většinou 47—50), nad postranní čárou 7—9, pod ní 3—4 šupiny. Žaberních tyčinek je 16—22, požerákové zuby jsou dvouřadé, mírně rýhované nebo hladké, v postavení 2.5—5.2.
Zbarvení: hřbet je zelenošedý s modrým odstínem. Boky stříbřitě bilé. břicho bílé. Hřbetní a ocasní ploutev jsou šedavé, ostatní ploutve mají zbarvení do žluta.
Pohlavní rozdíly: samci mají v době tření na hlavě a na těle jemnou třecí vyrážku.
Výskyt: typická ryba pomalu tekoucích a stojatých vod, kde se v hejnech zdržuje při hladině. Dobře si zvyká i na větší vodní nádrže, v případě nedostatku dravců se zde může silně namnožovat. V Oslavě byla její početnost až 664 ks.hat při biomase 12,7 ks.ha1, na Slovensku ve Slatině až 2396 ks.ha-1 a 30,4 kg.ha-1, velmi početná byla v některých dunajských ramenech pod Bratislavou (maximum 174 941 ks.ha-1 při 102 kg.ha-1). Kříženci oukleje s bolenem byli v dunajských ramenech zjištěni do hodnot 2 ks.ha-1 a 0,58 kg.ha-1.
Růst a věk: Většinou se dožívá až osmi let, vzácně více. K významějším úlovkům patří: nádrž Sebechleby na Iperu (1986 — 251 mm, 100 g), nádrž Strážov (1987 — 250 mm, 170g), Vltava (1985— 240 mm, 130g), vodní nádrž Miková u Rožňavy (1987 — 232 mm, 130g), řeka Topra (1987— 237 mm, 104 g), umělé rameno Dunaje v Bratislavě (1988 — 220 mm, 175 g).
Potrava: ouklej je planktonofágní ryba, která se přiležitostně živí i vodním či suchozemským hmyzem, jikrami a potěrem ryb.
Rozmnožování: pohlavně dospívá ve věku 1—3 roky. Tře se v hejnech při teplotě vody nad 16 °C na rostliny, popř. na náhradní podklad (štěrk, kameny). Největší samice mívají až 10 000 jiker, které jsou lepkavé, žlutavé,o průměru asi 1,5 mm. Z Dunaje jsou známi kříženci oukleje s tlouštěm a bolenem.
Význam: přes všeobecně běžný výskyt nemá vzhledem ke své malé velikosti přímé hospodářské využití. Pouze ojediněle ji rybáři loví muškařením.Pro svou malou odolnost není příliš vhodná jako nástražní rybka. Její maso je jemné a chutné, dobře se dá zužitkovat marinováním nebo pečením.
Popis: štíhlé, protáhlé tělo s téměř rovným hřbetem. Ústa jsou malá,vrchního postavení. Tělo je ze stran zploštělé. Mezi břišními ploutvemi a řitním otvorem je ostrý kýl. Šupiny jsou větší, lehce opadavé. Ve hřbetní ploutvi jsou 3—4 tvrdé a 7—9 měkkých paprsků, v řitní ploutvi 3 tvrdé a 14—20 měkkých paprsků. V postranní čáře je 45—52 šupin (většinou 47—50), nad postranní čárou 7—9, pod ní 3—4 šupiny. Žaberních tyčinek je 16—22, požerákové zuby jsou dvouřadé, mírně rýhované nebo hladké, v postavení 2.5—5.2.
Zbarvení: hřbet je zelenošedý s modrým odstínem. Boky stříbřitě bilé. břicho bílé. Hřbetní a ocasní ploutev jsou šedavé, ostatní ploutve mají zbarvení do žluta.
Pohlavní rozdíly: samci mají v době tření na hlavě a na těle jemnou třecí vyrážku.
Výskyt: typická ryba pomalu tekoucích a stojatých vod, kde se v hejnech zdržuje při hladině. Dobře si zvyká i na větší vodní nádrže, v případě nedostatku dravců se zde může silně namnožovat. V Oslavě byla její početnost až 664 ks.hat při biomase 12,7 ks.ha1, na Slovensku ve Slatině až 2396 ks.ha-1 a 30,4 kg.ha-1, velmi početná byla v některých dunajských ramenech pod Bratislavou (maximum 174 941 ks.ha-1 při 102 kg.ha-1). Kříženci oukleje s bolenem byli v dunajských ramenech zjištěni do hodnot 2 ks.ha-1 a 0,58 kg.ha-1.
Růst a věk: Většinou se dožívá až osmi let, vzácně více. K významějším úlovkům patří: nádrž Sebechleby na Iperu (1986 — 251 mm, 100 g), nádrž Strážov (1987 — 250 mm, 170g), Vltava (1985— 240 mm, 130g), vodní nádrž Miková u Rožňavy (1987 — 232 mm, 130g), řeka Topra (1987— 237 mm, 104 g), umělé rameno Dunaje v Bratislavě (1988 — 220 mm, 175 g).
Potrava: ouklej je planktonofágní ryba, která se přiležitostně živí i vodním či suchozemským hmyzem, jikrami a potěrem ryb.
Rozmnožování: pohlavně dospívá ve věku 1—3 roky. Tře se v hejnech při teplotě vody nad 16 °C na rostliny, popř. na náhradní podklad (štěrk, kameny). Největší samice mívají až 10 000 jiker, které jsou lepkavé, žlutavé,o průměru asi 1,5 mm. Z Dunaje jsou známi kříženci oukleje s tlouštěm a bolenem.
Význam: přes všeobecně běžný výskyt nemá vzhledem ke své malé velikosti přímé hospodářské využití. Pouze ojediněle ji rybáři loví muškařením.Pro svou malou odolnost není příliš vhodná jako nástražní rybka. Její maso je jemné a chutné, dobře se dá zužitkovat marinováním nebo pečením.