Okounek pstruhový
Micropterus salmoides (Lacepede,1802)
Popis: tělo je oválné, z boků stlačené. Ústa jsou velká, jejich koutky sahají za úroveň oka. Na hřbetě je jediná ploutev. Tělo je pokryto drsnými šupinami,které zasahují až na skřele. Ocasní ploutev je zaoblená, s náznakem mírného vykrojení. Ve hřbetní ploutvi je 10 tvrdých a 12—13 měkkých paprsků v řitní ploutvi 3 tvrdé a 10—11 měkkých. V postranní čáře 57—68 šupin, nad ní 7-8,pod ní 17—20 šupin, žaberních tyčinek 8—10.
Zbarvení: celkové zbarvení těla e nazelenalé, hřbet tmavě zelený, boky stříbřitě zelené s měděným leskem, břicho žlutobílé. Podél boků probíhá tmavší pás a po celém těle sou rozmístěny tmavé skvrny.
Pohlavní rozdíly: nezřetelné, v době tření údajně samci ztmavnou.
Výskyt: u nás nepůvodní druh. Ve zdejších vodách se přes pokusy s vysazováním v Polabí a v povodí Dunaje neuplatnil. Rovněž V intenzívní rybářské výrobě nenachází v rybnících vhodné podmínky. Uvádí se, že je v malém počtu chován v některých závodech Státního rybářství (např. Hluboká, Třeboň, Blatná). Z roku 1956 je znám jeho nález z Dunaje.
Růst a věk: v našich vodách dosahuje okounek hmotnosti asi 2 kg, i když v Severní Americe jsou známy úlovky přes 10 kg. V roce 1985 byl v revíru Dračice (přítok Lužnice) chycen jedinec odélce 33 cm a o hmotnosti 0,76 kg.Dožívá se věku až 15 let.
Potrava: živí se živočišnou potravou v mládí zooplanktonem a vodním hmyzem, později se stává dravcem a požírá pulce i dospělé žáby a ryby přiměřené velikosti.
Rozmnožování: pohlavně dospívá ve 3.—5. roce života. Vytírá se v průběhu května na kořeny vodních rostlin nebo do miskovitých prohlubní na písčitoštěrkovitém dně. Velké samice mohou mít až přes 100 000 žlutavých jiker o průměru kolem 1,6 mm. Samec o výtěru snůšku jiker hlídá až do vykulení potěru.
Význam: v současné době nemá u nás žádný podstatnější význam. Udaje o výskytu ve volných vodách v ČR jsou žádoucí.
Popis: tělo je oválné, z boků stlačené. Ústa jsou velká, jejich koutky sahají za úroveň oka. Na hřbetě je jediná ploutev. Tělo je pokryto drsnými šupinami,které zasahují až na skřele. Ocasní ploutev je zaoblená, s náznakem mírného vykrojení. Ve hřbetní ploutvi je 10 tvrdých a 12—13 měkkých paprsků v řitní ploutvi 3 tvrdé a 10—11 měkkých. V postranní čáře 57—68 šupin, nad ní 7-8,pod ní 17—20 šupin, žaberních tyčinek 8—10.
Zbarvení: celkové zbarvení těla e nazelenalé, hřbet tmavě zelený, boky stříbřitě zelené s měděným leskem, břicho žlutobílé. Podél boků probíhá tmavší pás a po celém těle sou rozmístěny tmavé skvrny.
Pohlavní rozdíly: nezřetelné, v době tření údajně samci ztmavnou.
Výskyt: u nás nepůvodní druh. Ve zdejších vodách se přes pokusy s vysazováním v Polabí a v povodí Dunaje neuplatnil. Rovněž V intenzívní rybářské výrobě nenachází v rybnících vhodné podmínky. Uvádí se, že je v malém počtu chován v některých závodech Státního rybářství (např. Hluboká, Třeboň, Blatná). Z roku 1956 je znám jeho nález z Dunaje.
Růst a věk: v našich vodách dosahuje okounek hmotnosti asi 2 kg, i když v Severní Americe jsou známy úlovky přes 10 kg. V roce 1985 byl v revíru Dračice (přítok Lužnice) chycen jedinec odélce 33 cm a o hmotnosti 0,76 kg.Dožívá se věku až 15 let.
Potrava: živí se živočišnou potravou v mládí zooplanktonem a vodním hmyzem, později se stává dravcem a požírá pulce i dospělé žáby a ryby přiměřené velikosti.
Rozmnožování: pohlavně dospívá ve 3.—5. roce života. Vytírá se v průběhu května na kořeny vodních rostlin nebo do miskovitých prohlubní na písčitoštěrkovitém dně. Velké samice mohou mít až přes 100 000 žlutavých jiker o průměru kolem 1,6 mm. Samec o výtěru snůšku jiker hlídá až do vykulení potěru.
Význam: v současné době nemá u nás žádný podstatnější význam. Udaje o výskytu ve volných vodách v ČR jsou žádoucí.