Mník jednovousý
Lota lota (Linnaeus,1758)
Popis: protáhlé, válcovité tělo se zužuje směrem k ocasu. Hlava je široká,zploštělá, ústa velká. Oči malé, umístěné navrchu hlavy, na bradě je nepárový vous. Dvojitá hřbetní ploutev má kratší přední část, zadní je dlouhá a dosahuje až k ocasní ploutvi, která je zaoblená.Řitní ploutev je také dlouhá,dosahující až k ocasu. Břišní ploutve jsou umístěny před prsními. Podle PIVNIČKY (1966) má v první hřbetní ploutvi (7,9)10 — 14(15) paprsků, v druhé(66—67) 69—80(81—84), v řitní ploutvi (63)65—79(81—82), v prsní ploutvi(16)17—22, v břišní 6—8(9) paprsků. Žaberních tyčinek je 4—10.
Zbarvení: velmi proměnlivé. Základní zbarvení je šedohnědé až nazelenalé S nápadným tmavým mramorováním na těle i na ploutvích kromě prsních. Břicho je bělavé.
Pohlavní rozdily: nedostatečně známy.
Výskyt: žije skrytě při dně a pod podemletými břehy v pstruhovém, lipanovém i parmovém pásmu řek, někde i v dolních tocích řek, v rybnících a údolních nádržích. Vzhledem ke způsobu života často uniká pozornosti. Jeho aktivita stoupá s poklesem teploty a je nejvyšší při teplotě kolem bodu mrazu, naopak v létě upadá do jakéhosi letargického spánku. Ve Svratce bylo zjištěn o 7 ks.ha-1 a 1,4 kg.ha-1, v Rokytné 29 ks.ha-1 a 10,7 kg.ha-1, v Oslavě až 171 ks.ha-1 a 23,9 kg.ha-1, v Dunaji až 35,4 kg.ha-1.
Růst a věk: dorůstá délky kolem 100 cm a hmotnosti přes 8 kg, v našich vodách byly zaznamenávány jen menší exempláře. V Lipenské nádrži byl chycen v roce 1981 kus o délce 88 cm a o hmotnosti 2,51 kg, v revíru Vltava 33 byl uloven mník o délce 79 cm a o hmotnosti 3 kg. Jedinci o stejné hmotnosti jsou známi z Jesenické nádrže a z Černovického potoka na Táborsku.HOLČÍK a NAGY (1987) studovali růst mníka v Turci (n= 53), přičemž zjistili následující hodnoty: v 1. roce — 126 mm, ve 2. roce — 188 mm, ve 3. roce — 227 mm, ve 4. roce — 276 mm, v 5. roce — 328 mm, v 6. roce — 393 mm a v 7. roce — 454 mm celkové délky.
Potrava: živí se výlučně živočišnou potravou, a to vodními živočichy včetně ryb.
Rozmnožování: tře se v zimním období při poklesu teploty vody pod 7 °C,a to ve skupinách, kdy samci a samice vytvářejí jakási klubka v mělčích úsecích toků s písčitým až štěrkovitým dnem. Na samici připadá až přes milión nažloutlých jiker o průměru kolem 1 mm. Jikry jsou vytírány do vodního sloupce, proud je unáší a postupně ukládá na dno.
Význam: hospodářský význam mníka je vcelku nepatrný, na udici je obtížně ulovitelný. Má velmi chutné maso, obsahující necelé 1 % tuku. Mník je znám velkými játry, která mohou tvořit až 15% hmotnosti těla. Z ochranářskéh o hlediska je řazen mezi druhy vyžadující pozornost. Jeho aktivní ochrana spočívá mimo jiné v rozšíření umělého odchovu s cílem získat dostatečné množství násad.
Popis: protáhlé, válcovité tělo se zužuje směrem k ocasu. Hlava je široká,zploštělá, ústa velká. Oči malé, umístěné navrchu hlavy, na bradě je nepárový vous. Dvojitá hřbetní ploutev má kratší přední část, zadní je dlouhá a dosahuje až k ocasní ploutvi, která je zaoblená.Řitní ploutev je také dlouhá,dosahující až k ocasu. Břišní ploutve jsou umístěny před prsními. Podle PIVNIČKY (1966) má v první hřbetní ploutvi (7,9)10 — 14(15) paprsků, v druhé(66—67) 69—80(81—84), v řitní ploutvi (63)65—79(81—82), v prsní ploutvi(16)17—22, v břišní 6—8(9) paprsků. Žaberních tyčinek je 4—10.
Zbarvení: velmi proměnlivé. Základní zbarvení je šedohnědé až nazelenalé S nápadným tmavým mramorováním na těle i na ploutvích kromě prsních. Břicho je bělavé.
Pohlavní rozdily: nedostatečně známy.
Výskyt: žije skrytě při dně a pod podemletými břehy v pstruhovém, lipanovém i parmovém pásmu řek, někde i v dolních tocích řek, v rybnících a údolních nádržích. Vzhledem ke způsobu života často uniká pozornosti. Jeho aktivita stoupá s poklesem teploty a je nejvyšší při teplotě kolem bodu mrazu, naopak v létě upadá do jakéhosi letargického spánku. Ve Svratce bylo zjištěn o 7 ks.ha-1 a 1,4 kg.ha-1, v Rokytné 29 ks.ha-1 a 10,7 kg.ha-1, v Oslavě až 171 ks.ha-1 a 23,9 kg.ha-1, v Dunaji až 35,4 kg.ha-1.
Růst a věk: dorůstá délky kolem 100 cm a hmotnosti přes 8 kg, v našich vodách byly zaznamenávány jen menší exempláře. V Lipenské nádrži byl chycen v roce 1981 kus o délce 88 cm a o hmotnosti 2,51 kg, v revíru Vltava 33 byl uloven mník o délce 79 cm a o hmotnosti 3 kg. Jedinci o stejné hmotnosti jsou známi z Jesenické nádrže a z Černovického potoka na Táborsku.HOLČÍK a NAGY (1987) studovali růst mníka v Turci (n= 53), přičemž zjistili následující hodnoty: v 1. roce — 126 mm, ve 2. roce — 188 mm, ve 3. roce — 227 mm, ve 4. roce — 276 mm, v 5. roce — 328 mm, v 6. roce — 393 mm a v 7. roce — 454 mm celkové délky.
Potrava: živí se výlučně živočišnou potravou, a to vodními živočichy včetně ryb.
Rozmnožování: tře se v zimním období při poklesu teploty vody pod 7 °C,a to ve skupinách, kdy samci a samice vytvářejí jakási klubka v mělčích úsecích toků s písčitým až štěrkovitým dnem. Na samici připadá až přes milión nažloutlých jiker o průměru kolem 1 mm. Jikry jsou vytírány do vodního sloupce, proud je unáší a postupně ukládá na dno.
Význam: hospodářský význam mníka je vcelku nepatrný, na udici je obtížně ulovitelný. Má velmi chutné maso, obsahující necelé 1 % tuku. Mník je znám velkými játry, která mohou tvořit až 15% hmotnosti těla. Z ochranářskéh o hlediska je řazen mezi druhy vyžadující pozornost. Jeho aktivní ochrana spočívá mimo jiné v rozšíření umělého odchovu s cílem získat dostatečné množství násad.