Lov pomocí kolíčků

Většina z vás se s touto metodou vyvážky ještě nesetkala a zřejmě ji ani neznáte. Pokusím se vás tedy s touto rybolovnou technikou seznámit na jedné z mých srpnových výprav u vody a ukázat vám její nesporné výhody.

Nejprve vám ukážu výhody tohoto způsobu lovu a zároveň důvod, proč tento způsob praktikovat. Hlavní výhodou této vyvážky je, že vlasec je veden vzduchem a nezachytávají se na něj žádné nečistoty plovoucí po hladině a pod ní. Další výhodou je fakt, že vlasec není ovlivněn proudem a můžete tak rybařit i v době, kdy má řeka vyšší průtok a máte problém udržet své montáže v klidu u dna. Dále má snadné provedení a není vůbec nákladná. Při jejím použití se značně sníží riziko utržení montáže, protože si vybíráme místo, kde chceme montáž pokládat. Tento styl vyvážky používám celoročně a mám s ní již mnoho úspěchů, mezi které patří krásný 14 kg kapr. Takže se nebojte, že by na tento způsob lovu velcí kapři nebrali. A teď se pojďme věnovat přípravám k lovu...

Je neděle a já se vypravil na svoji oblíbenou a nedaleko ležící řeku. Na tuto výpravu jsem si připravil dva dny dopředu 3 kg boilie příchuť Klub bioenzym + A.C. losos, kaviár a černý pepř a ve stejné příchuti jsem i dipoval. Jako partikly jsem si připravil drcenou kukuřici, slunečnici a pšenici, vše zalité melasou. Partikly si připravuji velice jednoduchým postupem, a to tak, že si je nasypu do 3 kbelíku, zaliji  vroucí vodou a nakonec přidám melasu a zamíchám, aby partikly krásně natáhly melasu. To je celý můj  zázrak. Zaručeně funguje, doporučuji vyzkoušet. Tak to by bylo k mým nástrahám a návnadám. Trochu jsem odbočil a nyní se pojďme věnovat lovu za pomocí kolíčku.

Jako prvním a nejdůležitějším faktorem vedoucím k úspěchu je výběr místa, kde budu kolíček používat. Nejlépe je vybrat si místa se vzdáleností vyvážky maximálně 90 -120 m, kde jsou na protějším břehu stromy či keře ohnuté do vody, molo, lodě apod. Tato místa mi tak umožní uvázání kolíčku. Při vyvážce nad 100 m je nutné mít zvednuté pruty kolmo nahoru, aby bylo snadnější následující došponování vlasce. Proto nevyvážím na větší vzdálenost jak 120 m, neboť by bylo doslova nemožné na takovou vzdálenost vyšponovat vlasec v kolíčku. Kolíček používám buď obyčejný prádelní, jedno jaký, a nebo používám kus klacíku, do kterého udělám zářez nožem do hloubky maximálně 2,5 cm. Vezmu si jeden z těchto kolíčků a uvážu vlascem o průměru alespoň 0,40 mm nebo pletenou šňůrkou. U prádelního kolíčku provlíkám vlasec pérkem a udělám klasický uzel (nebo grimmer apod.). Důležité je, aby uzel držel. Na druhý kolík z klacíku uvážu vlasec na opačnou stranu, kde není zářez a opět uvážu uzlem. Po uvázání kolíčků si ponechávám nejméně 1 m vlasce nebo šňůry na uvázání k překážce. Takto připravené kolíčky si vyvážím na místo, kam chci kolíček umístit a uvážu. Uvazuji opět obyčejnými uzly. Po uvázaní zavážím montáže. Při zavážení dbám na to, aby byl vlasec stále nad vodou, aby se na něj při zavážce nenachytily nečistoty, které by mohly vlasec stahovat ze vzduchu do vody. Proto je lepší mít s sebou kolegu, který drží prut a povoluje či šponuje dle potřeby, ale dá se zavést i sólo. To už ale vyžaduje trochu cviku a není to ono. Kaprařina je týmová a tím je to dáno... Vyvážím tedy tak, že kolega drží prut a já jedu na lovné místo, přičemž kolega udržuje vlasec ve vzduchu. Po příjezdu na místo, kde budu prezentovat svoji montáž, spouštím montáž na dno a posléze zacvakávám do kolíčku. Hned po spuštění na dno zkouším, zdali se montáž nezvedá ze dna příliš našponovaným vlascem a podle potřeby vlasec povolím. Na místě lehce přikrmuji dvěma hrstmi boilie a hrstí partiklu. Na břehu pak dodělávám několik úprav, jako například došponování vlasce, povolení brzdy a zacvaknutí swingeru na vlasec. Vše mám tedy připraveno a nezbývá už nic jiného, než čekat na záběr. Ulehám tedy do spacáku a čekám.

Asi po třech hodinách je slyšet od prutů pípnutí. Dobíhám k prutu, zvedám ho a hned vyrážím na vodu za kaprem kvůli nesčetným vázkám ve vodě. Přijíždím ke kaprovi a ten se mi nečekaně a dobrovolně vzdává. Na nic nečekám, podebírám ho a pádím ke břehu. Paráda - 75 cm a 8,5 kg, to je krásný začátek. Ryba přišla na dvě kuličky o průměru 25 mm pod háčkem Maruto typ E velikost 6 navázaný na šňůrce Sufix blend 20lb. Kapr po vyfocení putuje zpět do vody se slovy, aby poslal „mohykána.“ Zavážím opět na kolíček a ulehám do spacáku. Do druhého dne se už nic nedělo, a tak jedu zkontrolovat montáže, jestli nejsou zamotané od nárazů bílé ryby. Vše v pořádku a mně začíná vrtat hlavou, co se děje...

Odpoledne opět zavážím s trochu jinou taktikou, a to tak, že místo dvou kuliček boilie dávám jednu. Asi po čtyřech hodinách se změna projevila. Konečně přichází záběr a já vyrážím za kaprem. Po nádherné přetahované mezi vázkami mi v síti podběráku uvízl o něco větší šupináč. Přivážím ho ke břehu a zjišťuji jeho parametry - 79 cm a 8,20 kg. O něco delší, než předešlý kapr, takže kdyby to šlo takhle dál, bylo by to super. Rybu vracím do jejího živlu s nadějí ulovení ještě většího kousku. Zavážím, pak usedám k večeři a probírám s kolegou témata, jak jinak, než o kaprech. Debatujeme dlouho do noci, a tak znaveni uleháme do spacáku.

K ránu mě probouzí krásná jízda. Vyskakuji ze spacáku a dobíhám k prutu. Zvedám ho a vyrážím vstříc dalšímu souboji s rybou. Když se k ní dostávám, uvědomuji si, že mám na prutu zřejmě osobák. Ryba si se mnou dělala zhruba dvacet minut co chtěla a projezdila se mnou za tu dobu asi 250 m. Držela se stále u dna a nešlo ji od něho odlepit. Začaly mi docházet síly, ale na rybě nebyla znát žádná únava. Dál mě táhla tam, kam chtěla. Následovalo dalších deset minut přetahované a já byl už opravdu vyčerpaný, kapr stále u dna. Když mě dotáhl k protějšímu břehu, tak jsem si uvázal člun k železné konstrukci a pokoušel se ho unavit. Konečně se odlepil ode dna. Asi po čtyřiceti minutách souboje se vyhoupl k hladině kapr mých snů. Podebral jsem ho a stěží ho dostal do člunu. Když jsem začal veslovat ke břehu, všiml jsem si, že se druhý kolíček pohupuje. Obrátil jsem se a jel k němu. Vzal jsem vlasec do ruky a zjistil, že mám rybu i na druhém prutu. Pustil jsem vlasec a vesloval ke břehu. Kapra dávám do saku a razím za druhým. Po naprostém vyčerpání svých sil podebírám druhého kapra.  Ten první měl míry - 13,5 kg a 90 cm a druhý 9,60 kg a 77 cm. Po vyfocení oba kapry pouštím se slovy: „Díky řeko.“ Vyvážím už pouze jeden prut a naprosto vyčerpán ulehám. Jak se na českou řeku sluší, vrací mi můj vděk ještě jedním krásným dlouhánem s mírami 9 kg a 81 cm. Kapra po vyfocení šetrně pouštím zpět. Poté začínám balit a můj lov je u konce. Postupně odnáším věci do auta a jako poslední pruty.

Odjíždím a už přemýšlím, kam na ryby vyrazím příště a s jakou taktikou, ale to už je jiný příběh...
Na této výpravě mi byl kolíček velice užitečný a pomohl mi přelstít krásné čtyři kapry. Proto vám doporučuji tuto metodu vyzkoušet a doufám, že i vám se podaří přelstít několik krásných kaprů.

Přeji vám mnoho úspěchů a hodně puštěných kaprů - Miloš Milhouse Telvák







Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme i komentáře s vašemi názory a zkušenostmi.