Jeseterovití

Další, na Česko poněkud neobvyklou čeledí, kterou vám představím, je čeleď jeseterovití. Pod jménem jeseter se většině rybářů představí protáhlý nos s kruhovitými ústy, typickými pro sběr ze dna, obložené několika vousky. Poté heterocerkní ocasní ploutev, která má horní část delší než spodní. Pak jim také naskočí válcovité tělo. A na závěr šupiny, které jsou ale jen někde. Ví také, že šupiny jsou tvrdé, kostěné. Jak se však jmenují, ví jen málokdo.
Udělal jsem jeden menší průzkum, kdy jsem se prošel okolo většího rybníku ve městě, kde žiji, a z 15 tázaných rybářů mi jen 3 odpověděli, že jeseterovití mají ganoidní šupiny. Celkový vzhled máte na obrázku, všichni zástupci této čeledi jsou si dost podobní. Typickým místem jejich výskytu je Rusko a Kanada, kde jsou pro jesetery a vyzy vhodné podmínky. V Česku se také vyskytuje, avšak jen ve velmi malém množství, takže jejich ulovení je většinou náhoda. Ne, že by byli nějak opatrní, ale je jich prostě málo... Ale pár revírů, kde šance na jeji ulovení je vysoká, se přeci jenom najde. Stačí jen pár minut na internetu nebo vyzpovídat lovce, cílené na jesetery. Těch je však tak málo, že na ně asi nenatrefíte. Takže lepší bude sednout si k počítači, notebooku, tabletu nebo mobilu a za pár minut budete mít místo na ně vyhlídlé.

Jeseter malý - s průměrnou velikostí lovených ryb 60 cm jsou nejmenšími zástupci těchto ryb. V Česku se s nimi setkáte jako s nejčastějším zástupcem této čeledi. Za pěknou velikost se dá považovat jeseter nad 90 cm. Používá se na ně stejné vybavení, jako na kapry - pruty, navijáky a vlasce. Jako nejúspěšnější nástraha se, nejenom mně, osvědčila halibut peleta. Na háček (u jeseterů nepoužívám vlasovou metodu, ale tzv. stonfu - silikonový držák boilies, pelet, kukuřice,... prostě všeho, co se dává na vlas) jedna peleta o průměru 18 mm, do PVA sáčku nebo punčošky pár mikropeletek, sekaných a celých pelet, nahodit do oblasti zlomu na dně, to je to pravé. Většinou ho ulovíte v oblasti dna. A ke zlomu - montáž umisťujte tak, aby nástraha ležela na mělčí straně dále od břehu. Po záběru s ním pak rychle na hladinu. Nevím, jaký na to mají názor lovci jeseterů, ale u mně je to tak...

Jeseter velký - nejčastějším místem jejich lovu a výskytu je Kanada, Rusko a nejlépe Aljaška. Loví se stejně jako jeseter malý, jen je potřeba počítat s tím, že kapitální jeseter malý je jako miminko jesetera velkého. Tomu přizpůsobíme i pevnost náčiní. Pokud chytnete rybu do dvom metrů, moc vysoko neskákejte. Dají se totiž ulovit i mnohem větší, i přes 3 metry. V Česku se ale tyto ryby téměř nevyskytují, jen na pár rybnících a přehradách ojediněle.

Jeseter Sibiřský - Ve své domovině je mimořádně vzácný a je chráněn. V současnosti asi žije více sibiřských jeseterů v evropských chovech než v sibiřských řekách. Chov v zajetí je dnes směřován i na produkci kaviáru. Z umělého chovu známe křížence mezi jeseterem sibiřským, malým nebo ruským.
Jeho barva je hnědavá až našedlá, štítky na bocích a na hřbetě barevně splývají s tělem. Rypec je výrazně protáhlý, před ústy jsou 2 páry vousků, visících směrem dolů. Charakteristický je také tvar ocasní ploutve, stejně jako u jiných jeseterovitých ryb je horní lalok delší než spodní. Celkově působí tělo jesetera sibiřského hladkým celistvým dojmem s jednotvárným hnědavým nebo našedlým zbarvením, s nímž splývají i štítky na bocích a na hřbetě.

Vyskytuje se v  Obu a Leně, Sibiř, Rusko. Jeden samostatný poddruh se vyskytuje v Bajkalském jezeře a jeho největších přítocích. V jiných částech světa je uměle vysazován a chován v nádržích pro kaviár. Dnes celkem početně zastoupen na mnoha soukromých revírech.
 Je rybou dlouhověkou, pohlavně dospívají samci v 9-15 letech a samice v 16-20 letech a dožívá se až 60 let.
Živí se bezobratlými živočichy na dně vod - larvy hmyzu, červi, korýši, drobnými rybkami. V dospělosti i větší ryby.
 Výtěr probíhá v proudných částech řeky nad kamenitým nebo štěrkovým dnem obvykle na přelomu května a června při teplotě 9-15 °C. Samice je schopná vyprodukovat až 800 tisíc jiker. Vytřené ryby i vylíhlý plůdek se poté postupně vrací s proudem řeky do jezera. Růst je závislý na podmínkách, v jakých jeseter sibiřský žije.

 Jeseter Ruský - žije v Černém, Azovském a Kaspickém moři, odkud vytahuje do přítoků. Ojedinělé úlovky tohoto jesetera pocházejí z našich vod z konce padesátých a šedesátých let. V roce 1952 byl ve Vážském Dunaji v Komárně uloven jedinec o délce 140 cm a hmotnosti 20,1 kg, v roce 1956 ve Zlatné na Ostrově jedinec o délce 104 cm a o hmotnosti 10,8 kg. Z roku 1958 je znám úlovek z dolního Váhu při soutoku s Nitrou (41,2 cm). V roce 1964 byly v Dunaji u obce Velké Kosihy uloveny dva exempláře (10,4 a 11,2 kg) a v roce 1966 ve Vážském Dunaji v Komárně byl chycen kus o délce 114 cm a o hmotnosti 10,8 kg (Anonymus, 1977; Sedlár a kol., 1989). V Bratislavě byly v r. 1987 údajně uloveny další 2 kusy.
Uvádí se, že se dožívá až padesáti let, přičemž dorůstá délky až 240 cm a dosahuje hmotnosti 100 kg. V Dunaji dosahuje v deseti letech hmotnosti kolem 10 kg, ve dvaceti letech dorůstají samice hmotnosti kolem 22 kg, samci 16 kg.
Potrava je obdobná jako u jesetera malého; větší exempláře loví i rybky.
Pohlavní dospělosti dosahuje ve věku 7-16 let při dosažení délky nejméně 100 cm. Tření probíhá při teplotě vody 9-15 °C, u dunajských jedinců byla potvrzena plodnost až 405 000 jiker, které jsou hnědoše-dé, o průměru kolem 3 mm. Jsou známi kříženci s některými dalšími jeseterovitými rybami, např. s jeseterem malým.

V dřívějších letech byl u nás vzácně loven sítěmi i sportovními rybáři. Má velmi kvalitní maso s obsahem tuku 10-15 %. V červené knize je již uváděn jako druh ze slovenského úseku Dunaje vymizelý. Z tohoto důvodu je velmi žádoucí, aby případné nové úlovky byly registrovány a hlášeny odborným institucím. Dnes u nás opět početnější zastoupení na soukromých revírech.

Vyza velká - ryba vod především západního Ruska a také Kanady. Oproti jeseterům ma celkem krátký a ne tolik špičatý noc. Loví se stejně, jako jeseter velký. Přiznám se, ani jesetera velkého, ani vyzu jsem ještě nechytil, nicméně podle obrázků mi jeseter přijde jako takové torpédo, naproti tomu vyza je spíše zavalitější. Ale možná se pletu...
To byl další článek, již pátý, o popisu čeledí ryb. Máme tedy za sebou jeseterovité a příště se podíváme na čeleď dravého torpéda se stovkami zubů, obývajícího evropské vody.

Jakub Kantor

Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme především komentáře k rozvinutí diskuzí s vašimi názory a zkušenostmi k danému tématu. Registrace k psaní komentářů není nutná.