Jelec jesen
Leuciscus idus (Linnaeus,1758)
Popis: tělo je zavalitější než u tlouště, hlava je poměrně menší, s drobnějšími polospodními ústy. Řitní ploutev je zřetelně vykrojena. Ve hřbetní ploutvi jsou 3 tvrdé a (7)8(9) měkkých paprsků, v řitní ploutvi 3 tvrdé a 9—10 (11—12) měkkých paprsků. V postranní čáře je 55—63 šupin, nad postranní čárou 8—9 šupin, pod ní 4—5 šupin. Požerákové zuby jsou hladké, postavení 3.5—5.3, 4.5—5.3. zřídka 2.5—5.2. Žaberních tyčinek je 10—14.
Zbarvení: hřbet je šedozelený nebo namodralý, boky přecházejí do světlejší zelenomodré barvy, někdy se zlatým nádechem. Břicho je matně bilé až nažloutlé, hřbetní a ocasní ploutev jsou intenzívně hnědošedé, spodní ploutve v různé míře načervenalé. Oko je zlatožluté. „Zlatí" jeseni (Leuciscus idus aberr. odus) byli nalezeni v Tiché Orlici, ve Štrbském plese se vyskytují od doby vysazení (1924—28) až dodnes.
Pohlavní rozdíly: samci mají v době třenĺ třecí vyrážku na hlavě, po těle a na prsních ploutvích.
Výskyt: žije v hejnech v prostornějších, mírně tekoucích úsecích podhorských a nížinných řek. Obývá i poloodstavená ramena a větší, celoročně průtočné meliorační kanály. V uzavřených vodách přežívá za předpokladu lepší kvality vody. Větší význam má vzhledem ke své početnosti v Dunaji a jeho přítocích a v dolním toku Moravy. V Čechách je nehojný v dolní Vltavě, v Labi a v některých přítocích. V Žitavě (přítok Nitry) byla nalezena početnost 826 ks.ha-1 a 230 kg.ha-1. V odvodňovacím kanálu Komoča bylo zjištěno až 1962 ks.ha-1 a 5,7 kg.ha-1 (STRÁŇAI, 1990). V dunajských ramenech bylo potvrzen o až 6854 ks.ha-1 při 77,5 kg.ha-1 (HOLČÍK, BASTL, 1973). V roce 1984 tvořil zlatý jesen ve Štrbském plese 11 % z počtu zdejších ryb a 23 % z celkové biomasy (NAGY, HOLČÍK, 1985).
Růst a věk: obvykle dorůstá do hmotnosti 2 kg, zřídka více. V Labi byl v roce 1982 uloven jesen o délce 62 cm a o hmotnosti 2,8 kg. Z téže řeky pochází i další kapitální úlovek (1987 — 53 cm, 2,25 kg). V Dunaji byl v roce 1986 chycen jedinec o délce 52 cm a o hmotnosti 2,64 kg. Věk jesenů z Orlice (1977 — 42,2 cm, 2kg) a „zlatého" jesena ze Štrbského plesa (45,7 cm) byl 12 let.
Potrava: živí se živočišným planktonem, larvami i dospělým hmyzem, měkkýši, plůdkem ryb, Částmi rostlin a řasami.
Rozmnožování: dospívá ve věku 3—4 roky. Tře se v dubnu a květnu na vodní rostlinstvo, popř. i na štěrkovité či písčité dno. Největší samice mívají až přes 100 000 jiker, které jsou nažloutlé, o průměru 1—2 mm. Bylo potvrzeno křížení jesena s ploticí, bolenem a tlouštěm.
Význam: v místech masovějšího výskytu je produkčně důležitým druhem.Je oblibeným objektem sportovního rybolovu, jeho maso je poměrně chutné.
Popis: tělo je zavalitější než u tlouště, hlava je poměrně menší, s drobnějšími polospodními ústy. Řitní ploutev je zřetelně vykrojena. Ve hřbetní ploutvi jsou 3 tvrdé a (7)8(9) měkkých paprsků, v řitní ploutvi 3 tvrdé a 9—10 (11—12) měkkých paprsků. V postranní čáře je 55—63 šupin, nad postranní čárou 8—9 šupin, pod ní 4—5 šupin. Požerákové zuby jsou hladké, postavení 3.5—5.3, 4.5—5.3. zřídka 2.5—5.2. Žaberních tyčinek je 10—14.
Zbarvení: hřbet je šedozelený nebo namodralý, boky přecházejí do světlejší zelenomodré barvy, někdy se zlatým nádechem. Břicho je matně bilé až nažloutlé, hřbetní a ocasní ploutev jsou intenzívně hnědošedé, spodní ploutve v různé míře načervenalé. Oko je zlatožluté. „Zlatí" jeseni (Leuciscus idus aberr. odus) byli nalezeni v Tiché Orlici, ve Štrbském plese se vyskytují od doby vysazení (1924—28) až dodnes.
Pohlavní rozdíly: samci mají v době třenĺ třecí vyrážku na hlavě, po těle a na prsních ploutvích.
Výskyt: žije v hejnech v prostornějších, mírně tekoucích úsecích podhorských a nížinných řek. Obývá i poloodstavená ramena a větší, celoročně průtočné meliorační kanály. V uzavřených vodách přežívá za předpokladu lepší kvality vody. Větší význam má vzhledem ke své početnosti v Dunaji a jeho přítocích a v dolním toku Moravy. V Čechách je nehojný v dolní Vltavě, v Labi a v některých přítocích. V Žitavě (přítok Nitry) byla nalezena početnost 826 ks.ha-1 a 230 kg.ha-1. V odvodňovacím kanálu Komoča bylo zjištěno až 1962 ks.ha-1 a 5,7 kg.ha-1 (STRÁŇAI, 1990). V dunajských ramenech bylo potvrzen o až 6854 ks.ha-1 při 77,5 kg.ha-1 (HOLČÍK, BASTL, 1973). V roce 1984 tvořil zlatý jesen ve Štrbském plese 11 % z počtu zdejších ryb a 23 % z celkové biomasy (NAGY, HOLČÍK, 1985).
Růst a věk: obvykle dorůstá do hmotnosti 2 kg, zřídka více. V Labi byl v roce 1982 uloven jesen o délce 62 cm a o hmotnosti 2,8 kg. Z téže řeky pochází i další kapitální úlovek (1987 — 53 cm, 2,25 kg). V Dunaji byl v roce 1986 chycen jedinec o délce 52 cm a o hmotnosti 2,64 kg. Věk jesenů z Orlice (1977 — 42,2 cm, 2kg) a „zlatého" jesena ze Štrbského plesa (45,7 cm) byl 12 let.
Potrava: živí se živočišným planktonem, larvami i dospělým hmyzem, měkkýši, plůdkem ryb, Částmi rostlin a řasami.
Rozmnožování: dospívá ve věku 3—4 roky. Tře se v dubnu a květnu na vodní rostlinstvo, popř. i na štěrkovité či písčité dno. Největší samice mívají až přes 100 000 jiker, které jsou nažloutlé, o průměru 1—2 mm. Bylo potvrzeno křížení jesena s ploticí, bolenem a tlouštěm.
Význam: v místech masovějšího výskytu je produkčně důležitým druhem.Je oblibeným objektem sportovního rybolovu, jeho maso je poměrně chutné.