Ichtyologie – zařazení ryb do systému

Něco jiného je ryby chytat a něco jiného je ryby znát a rozumět všemu, co jim dala matka příroda. Věda, zabývající se rybami, se nazývá ichtyologie (složenina z latinských slov ichthys = ryba a logie = nauka). Cílem následujících článků tedy nebude naučit vás úspěšné způsoby lovu ryb, ale naučit vás o těchto krásných vodních živočiších, kterým věnujete spoustu volného času.

Na tomto serveru je již umístěn můj článek o migrování ryb. My se dále postupně podíváme na rozmnožování ryb, jejich dýchací soustavu, trávicí soustavu, povrch těla, některé zajímavé orgány, které jiné organismy nemají a předchůdce ryb. Na závěr vám představím některé řády. Prostě se naučíte vše, co by každý rybář měl vědět.
Začnu zařazením ryb do systému živočichů. Nejprve uvidíte klasické bodové zařazení, dále se vám pak rozepíšu. V závorkách jsou uvedeny latinské názvy.

- ŘÍŠE: živočichové (Animalia)
- KMEN: strunatci (Chordata)
- PODKMEN: obratlovci (Vertebrata)
- NADTŘÍDA: čelistnatci (Gnathostomata)
- TŘÍDA: ryby (Osteichthyes)

A nyní vám vše vysvětlím.

Říše ŽIVOČICHOVÉ je nejpočetnější říší všech dosud známých organismů. Do kmenu STRUNATCI patříme mimo jiné my, lidé, a naši předchůdci lidoopi. Dalšími organismy tohoto kmenu je třeba žralok, zebra, gepard, kos, krokodýl a ropucha. Dalšími kmeny živočichů jsou například měkkýši (hlemýžď, plzák a oliheň), kroužkovci (žížala, nereidka a chobotnatka) a členovci (nejpočetnější kmen živočichů - rozmanitost je vskutku velká, např. rak, štír a vosa).
Podkmeny kmenu strunatců jsou pláštěnci (sumka velká), kopinatci (kopinatec plžovitý) a OBRATLOVCI, kam patří i naše ryby. Obratlovci mají 2 natřídy - bezčelistnatci a čelistnatci. Do bezčelistnatců patří jen třída kruhoústí (mihule, sliznatka), do ČELISTNATCŮ pak všechny ostatní (seřazeny podle vývoje - od jednodušších ke složitějším): pancířnatci (dunkleosteus), paryby (žralok, rejnok, chiméra), RYBY, obojživelníci (skokan, mlok, macarát), plazi (krokodýl, zmije, varan), ptáci (kos, orel, havran) a savci (pes, gorila, člověk).
Zástupce ryb řadíme do asi 70 řádů, z nichž přibližně polovina jsou řády vymřelé. Třída má 2 své podtřídy - paprskoploutví (Actinopterygii) a nozdratí (Choanichthyes).

podtřída PAPRSKOPLOUTVÍ

- nadřády: násadcoploutví (Brachiopterygii), chrupavčitý (Chondrostei), mnohokostnatí (Holostei) a kostnatí (Teleostei)
Nadřád chrupavčitý je starobylá skupina ryb, které svými znaky připomínají paryby. Jsou zastoupeny řádem jeseteři (vyza velká, jeseter velký, jeseter malý).
Nadřád kostnatí má několik čeledí (= řadů). Sleďovití (Clupeidae) jsou mořské ryby, hospodářsky nejvýznamnější na severní polokouli. Zástupci jsou např. sleď obecný, sardel ančovička, šprot obecný a sardinka obecná. Lososovití (Salmonidae) jsou ryby, obývající sladké i slané vody. Vyznačují se tukovou ploutvičkou mezi hřbetní a ocasní ploutví. Patří k nim losos obecný, siven americký, lipan podhorní a pstruh potoční i duhový. Krom toho máme spoustu dalších čeledí - okounovití (okoun říční), kaprovití (nejpočetnější sladkovodní řád, zástupci: kapr obecný, hořavka duhová) a třeba úhořovití (úhoř řícní). Tento nadřád je nejpočetnějším: patří sem většina ryb, které znáte: arapaima, klaun očkatý, amur bílý, tolstolobik obecný, platýs bradvičnatý, kambaly, mečoun, marlín, plachetník, tuňak, makrela, perutýn, ropušnice, ježík, bodlok pestrý, binga tygří, pasumec elektrický, bichir, lezec obojživelný, zubatka, velkotlamec,... a to zdaleka není vše.

podtřída NOZDRATÍ

Má 2 nadřády: dvojdyšní (Dipnoi) a  lalokoploutví (Crossopterygii).
Lalokoploutví jsou zkamenělé ryby (z devonu) a předchůdci obojživelníků. Zástupcem je latimerie podivná, která žije ve více než 100m hloubkách.
Dvojdyšní obývají periodické toky (vysychající řeky tropů). Zástupci: bahník australský, bahník americký a bahník východoafrický.

Tím jsme si prošli první část našeho biologického putování rybami. Těšit se můžete ještě na mnoho článků, které budou přidávány pravidelně po dvou až třech týdnech. Příště se podíváme na stavbu těla ryb, kde si rybu detailně popíšeme, řekneme si něco o ploutvích a šupinách a projdeme si i vnitřek ryby.

Jakub Kantor

Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme především komentáře k rozvinutí diskuzí s vašimi názory a zkušenostmi k danému tématu. Registrace k psaní komentářů není nutná.