Hořavka duhová
Rhodeus sericeus (Pallas,1776)
Popis: tělo je poměrně vysoké, řitní ploutev začíná přeci svislou čárou,vedenou od zadního konce báze hřbetní ploutve. Postranní čára je neúplná,nemá více než 8 šupin (obvykle je perforováno 4—6 šupin). Ve hřbetní ploutvi jsou 2—4 tvrdé a 7—11 měkkých paprsků, v řitní ploutvi 2—4 tvrdé a 8—10 měkkých paprsků, příčných řad šupin podél těla je 32—42. Žaberních tyčinek 9—13, požerákové zuby jsou hladké, jednořadé (5—5). V ČR žije poddruh hořavka duhová západní Rhodeus sericeus amarus (BLOCH, 1782).
Zbarvení: hřbet je šedavě zelený, boky a břicho stříbřitě bílé. Podél boků těla se táhne modře zelený pruh, který se v zadní části těla rozšiřuje.
Pohlavní rozdíly: v době tření má samec boky a břicho červenofialové a za skřelemi tmavou skvrnu. Samice zbarvení nemění, jen jí narůstá dlouhé,růžově zbarvené kladélko. Třecí vyrážka je u samců nahloučena do dvou ostrůvků nad ústy, několik bradavek bývá i nad očima. Duhovka je u samců tmavě oranžová, u samic žlutobilá.
Výskyt: hořavka žije v dolních tocích řek, zvláště v zátokách s měkkým dnem, ve starých ramenech a tůních. Hojná je tam, kde nejsou přítomny dravé ryby. V odvodňovacím kanálu Komoča bylo zjištěno až 4187 ks.ha-1 a 4,8 kg.ha-1, v inundačních tůních Dunaje činila početnost až 17 500 ks.ha-1 při 22,3 kg.ha-1, v polabské tůni Malá Arazimova bylo počátkem padesátých let potvrzeno dokonce 48500 ks.ha-1 při biomase 102,5 kg.ha-1.
Růst a věk: dožívá se nejvýše asi osmi let a dosahuje délky až 90 mm. Její růst je pomalý.
Potrava: živí se planktonem, vodními korýši, larvami hmyzu Červy.
Rozmnožování: pohlavně dospívá ve věku 2—3 roky. Tření probíhá v dubnu až květnu. Samice dlouhým kladélkem snášejí žluté oválné jikry (O délce až přes 3 mm a šířce kolem 1,5 mm) v počtu několika desítek kusů do žábrového prostoru škeblí či velevrubů. Samci pak vypouštějí mlíčí nad přijímacím
otvorem mlžů a k oplodnění jiker dochází uvnitř lastur. Plůdek opouští schránku mlže, až když je schopen samostatně plavat a přijímat potravu.
Význam: patří mezi vhodné nástražní rybky, občas je chována pro svoje pestré zbarvení a zajímavé životní projevy v akváriích.
Popis: tělo je poměrně vysoké, řitní ploutev začíná přeci svislou čárou,vedenou od zadního konce báze hřbetní ploutve. Postranní čára je neúplná,nemá více než 8 šupin (obvykle je perforováno 4—6 šupin). Ve hřbetní ploutvi jsou 2—4 tvrdé a 7—11 měkkých paprsků, v řitní ploutvi 2—4 tvrdé a 8—10 měkkých paprsků, příčných řad šupin podél těla je 32—42. Žaberních tyčinek 9—13, požerákové zuby jsou hladké, jednořadé (5—5). V ČR žije poddruh hořavka duhová západní Rhodeus sericeus amarus (BLOCH, 1782).
Zbarvení: hřbet je šedavě zelený, boky a břicho stříbřitě bílé. Podél boků těla se táhne modře zelený pruh, který se v zadní části těla rozšiřuje.
Pohlavní rozdíly: v době tření má samec boky a břicho červenofialové a za skřelemi tmavou skvrnu. Samice zbarvení nemění, jen jí narůstá dlouhé,růžově zbarvené kladélko. Třecí vyrážka je u samců nahloučena do dvou ostrůvků nad ústy, několik bradavek bývá i nad očima. Duhovka je u samců tmavě oranžová, u samic žlutobilá.
Výskyt: hořavka žije v dolních tocích řek, zvláště v zátokách s měkkým dnem, ve starých ramenech a tůních. Hojná je tam, kde nejsou přítomny dravé ryby. V odvodňovacím kanálu Komoča bylo zjištěno až 4187 ks.ha-1 a 4,8 kg.ha-1, v inundačních tůních Dunaje činila početnost až 17 500 ks.ha-1 při 22,3 kg.ha-1, v polabské tůni Malá Arazimova bylo počátkem padesátých let potvrzeno dokonce 48500 ks.ha-1 při biomase 102,5 kg.ha-1.
Růst a věk: dožívá se nejvýše asi osmi let a dosahuje délky až 90 mm. Její růst je pomalý.
Potrava: živí se planktonem, vodními korýši, larvami hmyzu Červy.
Rozmnožování: pohlavně dospívá ve věku 2—3 roky. Tření probíhá v dubnu až květnu. Samice dlouhým kladélkem snášejí žluté oválné jikry (O délce až přes 3 mm a šířce kolem 1,5 mm) v počtu několika desítek kusů do žábrového prostoru škeblí či velevrubů. Samci pak vypouštějí mlíčí nad přijímacím
otvorem mlžů a k oplodnění jiker dochází uvnitř lastur. Plůdek opouští schránku mlže, až když je schopen samostatně plavat a přijímat potravu.
Význam: patří mezi vhodné nástražní rybky, občas je chována pro svoje pestré zbarvení a zajímavé životní projevy v akváriích.