Dropshoting - drop shot

 Přivlačová montáž drop shot (DS). Volně přeloženo to znamená — klesající nebo padající střela. Dalšími v Japonsku a Americe používanými výrazy jsou: Dropshotting, Downshotting a Undershotting.
 
Údajně se používání této techniky objevilo ve východní části USA poprvé někdy v polovině sedmdesátých let minulého století, ale zůstalo bez většího povšimnuti široké rybářské veřejnosti. V druhé polovině devadesátých let se této techniky ujali Japonci a úspěšně ji začali používat při lovu na vodách s velkým rybářským tlakem.

Teprve v roce 1999 se rybářská veřejnost USA dozvěděla o metodách vítězů dvou velkých amerických závodů, kteří chytali s DS montáži. A od té chvíle začalo vítězné tažení této techniky po Americe a následně, někdy od roku 2004. také v různých částech Evropy. V první řadě jde o jemnou a citlivou přívlač, ale ne vždy. Ve většině případů použití se jedná o určitou metodu vertikální přívlače, podobné lovu s brokem, umístěným na vlasci před nástrahou (Split Shot flshing) nebo,  jde o chytáni s nástrahou umístěnou na volném návazci a zátěži umístěnou na kmenovém vlasci. U posledně jmenované montáže, tak dobře známé všem závodníkům v přívlači, však vzniká nutnost správného nastavení jak délky návazce s nástrahou, tak délky vlasce od návazce ke konci vlasce s olovem. Obě tyto délky maji přímý vliv na náš úspěch nebo neúspěch. Ovšem škatulkováni není to podstatné. DS se většinou používá při jemné přívlači, což ale vůbec nevylučuje její použiti při lovu větších či velkých ryb. Základním rozdílem vůči všem přívlačovým montážím je skutečnost, že se zátěž nachází na konci vlasce, háček s nástrahou je na kmenovém vlasci (návazci) mezi rybářem a zátěží.Zátěž není spojena s nástrahou a volná nástraha tak neklade dravci při útoku a jejím vcucnuti žádný odpor. Obrovskou výhodou je, že část, která podléhá oděru skal, kamení nebo mušlí, se nenachází mezi nástrahou a rybářem, ani ne mezi lovicím a chycenou rybou. Tím získáváme naprostou svobodu při chytáni na ostrých skalních hranách nebo na dně porostlém mušlemi a nepřijdeme o chycenou rybu kvůli porušenému nebo předřenému vlasci.

Přímé spojeni ruky držící prut se zátěží na konci a nástrahou mezi nimi umožňuje i to nejcitlivější a nejjemnější vdechnutí života naši umělé či mrtvé rybce, streameru nebo dokonce wobbleru. Skutečnost, že cítíme spíš zátěž a ne přímo nástrahu, by mohla vést k mylné představě, že nebudeme mít nástrahu pod naprostou kontrolou, ale při troše cviku v mělčí vodě, kdy nástrahu můžeme vidět, můžeme mnohé způsoby jejího vedeni natrénovat a přesvědčí nás to o opaku. Takové trénování je vhodné vždy, ať již chytáme s DS nebo na jinou montáž. A jako vždy u lovu různých druhů dravců, na různých místech, za různých podmínek, a tedy zároveň i za použití někdy podstatně rozdílného náčiní, se bude lišit i naše práce s nástrahou. Naše nová DS montáž má ale také nevýhodu. Jedná se o krouceni vlasce. Zátěž opatřená úchytem s karabinkou tento nedostatek montáže pouze zmírní. Je to dáno tím, že krouceni vlasce způsobuje nástraha a ne zátěž a tak se zkrouceneho vlasce nikdy zcela nezbavíme.
Při sestavováni DS montáže se někteří z vás setkají poprvé se speciálními háčky a zátěžemi. Dále potřebujeme normální monofIlní vlasec nebo pletenku a fluorokarbon jako návazec.Samozřejmě, ještě nám chybí nástrahy. Začneme pěkně popořadě.

Monofilní vlasec jako kmenový vlasec zvolí každý podle svého uváženi. Ale jak na okouny, tak na candáty se jeho průměr pohybuje mezi 0,16 až 0,20 mm. Musíme si však uvědomit, že mnozí výrobci vlasců si velmi dobře uvědomují, že většina rybářů vlasce nakupuje podle poměru síly vlasce a jeho nosnosti. Zájemce vidí nízký průměr, vysokou nosnost a nízkou cenu. Kupuje. Bohužel, realita je taková, že údaje některých výrobců jsou mnohdy zavádějíci, ne-li přímo lživé. Kritérium nákupu vlasce má souviset s jeho veškerými vlastnostmi (ohebnost, pružnost, průtažnost, odolnost vůči oděru a reálná nosnost).
Hledání vlasce. který vám bude vyhovovat a splňovat vaše představy, může trvat i několik rybářských sezon. Struktura vlasce se mění také jeho stářim a způsobem uskladněni.

Pletená šňůra - s výběrem je to podobné jako u vlasce a mezi rybáři existuji na šňůry dost rozdílné názory vycházející z různých zkušeností kulaté (lépe létají) a barvené. Mnozí rybáři se domnívají že barva šňůry může ryby plašit a nebo dokonce odrazovat. Není to založeno na pravdě. Na průzračných vodách ale raději volíme delší fluorokarbonový návazec. Pokud nechytáme s vlascem jako kmenovým, tak se při lovu okounů jedná o průměr pletenky 0,06 mm, u candátů je to 0,10 mm. Posledně jmenovaný průměr postačí i na štiky.


Flourcarbon - jedná se o všeobecně známý návazcový materiál, který má lom světla identický s lomem světla vody,  tudíž je ve vodě téměř neditelný. Je ho zapotřebí hlavně na tocích s průzračnou vodou a tam,kde jsou ryby, vzhledem k silnému rybářskému tlaku, velmi opatrné. Tento materiál je běžně dostupný, většinou v 50m balení. Pro lov okounů s DS montáži použijeme fluorokarbonové návazce o průměrech od 0,16 do 0,20 mm.


Zátěž - používají se speciální zátěže s originálnim druhem samosvorky vlasce. A však, na písčitých dnech a tam,kde nejsou zábrany, kamení, skály apod., lze použít i běžná hruškovitá olůvka, která v sobě mají zalitý obratlík. Je však nutné, aby zátěž v sobě měla zalitý obratlík, věřte, že nákupem jiného neušetříte — vlasec se bude příliš kroutit. Když potom chceme změnit výšku nástrahy ode dna,jsme ovšem donuceni převazovat uzel zátěže. Chceme-li například chytat s nástrahou výše nade dnem než doposud, musíme vyměnit celý návazec. A v tom je celá inovace nových DS zátěží. Ať již budeme chtít chytat nade dnem 20 cm nebo 2m, bude záležet pouze na zvolené délce návazce, na tom, kde na návazci navážeme nástrahu a kolik návazce nám pod nástrahou ještě zbude. DS olůvko samotné totiž velmi lehce posuneme podle toho, jak daleko ode dna nástrahu chceme mít.
Existují DS zátěže kulaté, hruškovité, oválné a tzv.pencil weight, tedy tužkovité zátěže. Oválné a tužkovité zátěže jsou určené k lovu na vodách s kamenitým, členitým dnem, na vody s menšími větévkami a listím na dně a vůbec tam, kde hrozí vázka.Na základě podlouhlého resp. úzkého tvaru mají menší tendenci zapadnout mezi kameny a uváznout mezi nimi.


Nástrahy - hovoříme zde o gumách. Zkráceně řečeno se jedná o dvě kategorie gum. Jednak o tzv.„no action" nástrahy, které spíše vydávají vibrace než aktivní a živý pohyb, nemají kopyto a ani mohutné ocasy. Patři mezi ně i v posledních letech oblíbeni „smáčci". Většina těchto nástrah je velmi útlá a má minimální náznak ocasu nebo žádný. Patří sem také celá plejáda různých žížalovitých nástrah, na které u nás chytá málokdo. Existuje potápivé, vznášející se a pomalu stoupající provedení. Mnohé nástrahy jsou baleny v soli a ochuceny různými druhy chutí (flavours). Použiti tohoto druhu gum souvisí s převážně vertikální prezentaci nástrahy (z lodi), se schopnosti celé montáže udržet nástrahu co nejdéle na jednom místě (hotspot) a vzorném poli dravce. Druhou kategorií jsou nástrahy všem dobře známé, tedy twistery, shady, kopyta, chobotničky a další gumy, jejichž pohyby jsou aktivní, vehementní, živé a vydávají svým pohybem dost vln pro postranní čáry dravců. Nejsou to nástrahy pro DS typické ale dají se použít, když ryby berou vice než ochotně.


Háčky -  jsou to háčky speciální, i když jemožné použít ten či onen normální háček s očkem a pokud možno z tenčího drátu. U speciálnich DS háčků s očkem se navléká guma pouze hlavovou části, tzv. „nose hooking", tedy „za nos". Jelikož se tady většinou jedná o jemnější přívlač, je nutné, aby háčky byly nejen extrémně ostré, ale hlavně, aby byly vyrobeny z tenkého drátu. Tyto háčky se dají pořídit od velikosti 14 až do velikosti 2/0. U většiny výrobců je však produkce omezena na menší velikostní rozpětí,standardem byvá Č. 8, 6 a 4.

Malý seznam jmen modelů těchto DS háčků:
-mosquito háček od firmy Owner
-drop shot hook od Daiichi
-split shot/DS hook od Gamakatsu.
Další DS háčky rozlišujeme následovně:
-wide gap offset hooks (háčky se „Z"  s jakýmsi „odskokem“ na ramínku hrajícím roli při navlékání nástrahy, u očka a zakulaceným ramínkem háčku)
-offset hooks(ramínko je rovné, má pouze ono „Z").
Tyto dva jelikož mají delší raminka, se používají, pokud chceme mít špičku háčku dále od hlavy nástrahy a tehdy, pokud chytáme v partiích s vodími rostlinami. Nástrahu totiž můžeme na háček navléknout i tak, že je jeho špička těsně pod povrchem nebo na okraji hřbetu. Výrazné méně travin pak uvízne na nástraze.

Pár modelů:
-offset EWG od Gamakatsu
-down shot hook od Ownera
-offset od X point
Velmi speciální jsou tzv. stand out háčky, tedy háčky „vyčnívající", které na základě svého tvaru a uchyceni na návazci stojí vždy v 90° k vlasci návazce. Na vlasci je háček uchycen ve dvou bodech a to má za následek extrémní přenos jakéhokoliv pohybu návazce na nástrahu. Při navazování tohoto háčku lze použít kterýkoliv z uzlů, kterým dáváte přednost. Není tedy nutné používat uzel palomar. Tyto háčky existuji ve velikostech od Č. 6 do 2/0, A opět několik modelů:
-stand out hook red model (ST8ZS) od Daiichi
-standout drop shot hook od TTI Blakemore.


Špagetový uzel - vše se točí kolem navázání háčku na kmenový vlasec nebo návazec. Půjde o použiti uzlu zvaného palomar. Je jednoduchý a háčku umožni, aby stál víceméně v90° úhlu ke kmenovému vlasci nebo návazci.
Návazce uděláme různě dlouhé, tak od 1 do 2 m, přičemž při chytání na hluboké vodě může být návazec dlouhý i několik metrů. Normální vzdálenost mezi nástrahou a zátěží je mezi 20-30 cm, ale někdy, když to moc nejde, je dobré vyzkoušet i menší nebo větší vzdálenosti (třeba na velké řece to bude mezi 30-60 cm. Ještě důležitá maličkost... Fluorokarbonový návazec spojíme s kmenovým vlascem nebo šňůrou za pomoci dvou smyček. Jednu smyčku s dvojitým uzlem uděláme na kmenovém vlasci, druhou na horním konci návazce. Smyčku návazce provlékneme smyčkou na kmenovém vlasci a konec návazce i s háčkem provlékneme okem smyčky na návazci. Po staženi tak vznikne uzel mezi dvěma smyčkami. Na upevnění návazce nepoužijeme karabinky.

obr.1-Potřebujeme:Nástrahu,ofsetový háček,zátěž a fluorokarbonový vlasec
obr.2-Vlasec provlékneme 2x očkem
obr.3-Uděláme jednoduchý uzel
obr.4-Vzniklou smyčkou provlékneme háček
obr.5-Uzel utáhneme
obr.6-Spodní konec návazce ještě jednou protáhneme očkem a utáhneme

Jak navléknout nástrahu?
Malé nástrahy (3—? cm) upevníme na malý háček (č. 8, 6 nebo 4) s očkem jednoduchým propíchnutím hlavy nástrahy a necelá půlka obloučku se špičkou budou koukat z nástrahy ven — napíchnutí za nos. To je jednoduché, ale u ofsetových háčků a stand out háčků, určených většinou pro větši nástrahy, je to sice také jednoduché jako facka, ale nejlépe vám to opět ukážou obrázky...
 
obr.1-Do středu hlavové části zapíchneme háček zhruba po konec zpětného háčku
obr.2-Háček propíchneme spodní částí hlavy
obr.3-Háček je třeba protáhnout nástrahou až k očku,potom ho otočíme tak,aby špička ukazovala ke hřbetu nástrahy a zároveň vidíme,kde musí být háček zezdola nástrahou propíchnut.Háček byl protažen tak,aby vystoupil uprostřed hřbetu.
Při chytání ve vodách s vodními travinami nebo různými druhy zábran, napíchneme háček do nástrahy tak, aby byla v nástraze skryta i špička háčku. čímž si ušetříme mnohé vázky, ale při zasekávaní to někdy může být příčinou záseku do prázdna.

Prut
Jako jindy a s jinými věcmi, se vše odvíji od toho, jak máme hluboko do kapsy. Ale přestože to bude pro většinu z nás hlavním kritériem, neznamená to nutně, že pouze drahé pruty splňují požadavky na chytání DS metodou.
Jaký prut vlastně potřebujeme? Musíme sním nahodit montáž tam, kam chceme. Potřebujeme prut, se kterým nebude problém vodit a pohybovat nástrahou tak, jak je zrovna nezbytné. A samozřejmě s ním musíme rybu zaseknout, zdolat a vylovit. Ve většině případů bude naše celá DS montáž vážit mezi 10 až 30 gramy. Takže asi v tomto rozpětí by mohla být odhozová zátěž prutu. Pruty s vyšší odhozovou zátěží budeme uplatňovat pouze na vodách se silným proudem a při lovu větších štik. Potřebujeme prut se špičkovou akcí. Prut, s jehož pomocí  budeme schopni nástrahu rozechvět tak, aby „pulzovala". K tomu je zapotřebí taková špička která bude dostatečně měkká, poddajná, aby rybě ještě více usnadnila vcucnutí nástrahy.
Někteří výrobci přilepili k přivlačovému prutu špičku z plného uhlíkového vlákna, jiní z materiálu nazvaného titanium. To samo o sobě není na škodu, jen vlákno nesmí být příliš měkké. Musí být možný nához s montáži bez sebemenší obavy ze zlomení špičky prutu. Na druhou stranu nesmí být špička příliš tvrdá — rychlá, neboť by rozpohybola nástrahu víc než je pro DS třeba. Blank prutu až na špičku rychlý a bude mít dostatečné rezervy. Ideální, univerzální prut pro DS neexistuje. Záleží i na tom, na jaké nástrahy chceme chytat, jaké druhy ryb, kde chceme chytat a jaké pruty upřednostňuje každý z nás. Pruty by měly být dlouhé mezi 190 m až 2,40m. Ty delší k lovu ze břehu bohatě vyhovují.

Naviják
Tady je výběr celkem jednoduchý. Někteří fajnšmekři chytají s přivlačovými multiplikátory a většina se smekacími navijáky. Způsobem DS lze s multiplikátorem chytat také. Volba smekacího navijáku pro DS přívlač závisí na tom, jestli chytáme jemně okouny či candáty, se silnějším náčiním štiky anebo mořské ryby. V prvním případě to bude přívlačový naviják řady 2000 až 2500, u lovu štik zvolíme řadu 2500 až 3000. Na mořskou DS přívlaČ si pořídíme o něco větši přívlačový naviják, který bude odolný proti slané vodě.

Technika lovu
Rozdíly mezi chytáním ze břehu a z lodi jsou vpravdě minimální. Přesto je chytáni s DS z lodi optimálnější, původnější a i o něco úspěšnější variantou, než když budeme chytat ze břehu. Vše je velmi podobné jako při holandském vertikálním chytání z lodi, ale při DS to máme k rybě dozajista blíže a jelikož nástraha není spojena s jigovým háčkem a jigovou hlavou „napevno", nýbrž je relativně volně na kmenovém vlasci, každý záběr ryby, i ten sebedrobnějši, je velmi dobře cítit.

Po nahození, když budeme napínat vzniklý oblouk nebo pytel vlasce a snažit o první kontakt s nástrahou, když ji možná budeme dokonce zvedat ze dna a než poprvé ucítíme, že je zátěž opravdu na dně, přichází často první záběr. V euforickém zápalu ze záběru však nesmíme udělat osudovou chybu - nesmíme zaseknout. Naše zbrklost může způsobit, že rybě nástrahu vytrhneme ztlamy bez toho, aby se háček vůbec mohl zaseknout. Dalším důvodem pro okamžité nezasekávání je skutečnost, že při lovu okounů neni z devadesáti procent případů třeba zasekávat vůbec.

Jak to probíhá?
Záběr... Ryba polyká nástrahu, vlasec se napíná... Cítíme to, dokonce trochu skloníme špičku prutu... Potom přes jemnou špičku ucítíme tah ryby... Špičku zápěstím trochu přizvedneme a hle — ryba se zasekla sama! U lovu candátů a štik při pocítěném tahu ryby zasekneme o trošku razantněji a hlavně pro jistotu, že háček opravdu sedí, můžeme podruhé přiseknout. V případě, že záběr nepřišel okamžitě po napnuti vlasce a získáni prvního kontaktu s celou DS montáží, máme teď napnutý vlasec a při jemném zdvižení špičky prutu cítime naši zátěž na dně. Tam ji také necháme a zápěstím ji lehce potřepeme nebo zachvějeme špičkou prutu. Pak přestaneme a čekáme. To samé opakujeme několikrát. Pokud nepřijde záběr, lehce zátěž prutem kousek popotáhneme, navijíme a pomalu napínáme volný vlasec, přičemž opět chvějeme špičkou prutu. Jindy je po dopadu zátěže na dno zase namístě vědomě povolovat pytel vlasce tak, aby nástraha klesala ke dnu. Poté pytel vlasce zase jemně škubavě napínáme, aby vznikl pohyb imitující umírající rybku,která je pro dravce vždy lákavě lehkou kořisti. Pohybujeme nástrahou nahoru a dolů jakoby rybička trhavě jela nahoru a posléze opět méně trhavě klesala.Právě všechny tyto varianty pohybů je dobré si nanečisto vyzkoušet u břehu, kde nástrahu a její reakce na naše pohyby prutem ze zápěstí můžeme velmi dobře natrénovat. Později,když budeme chytat na hlubší vodě a nástrahu pochopitelně neuvidíme, budeme mít přesto zcela jasnou představu o tom jak se pohybuje.

Vždy je nutné najít správnou sílu či jemnost intenzity pohybů, styl, v jakém nástrahou pohybujeme. A samozřejmě musíme najít správnou výšku správné nástrahy ode dna a vše sladit v jednotu,která dravcům vyhovuje, což pochopitelně pocítíme na počtu záběrů a úlovků. Úspěch při chytáni s DS spočívá v citu, v momentu záseku a ve schopnosti naučit se chytat „naslepo". Hlavní je, co uděláte, když ucítíte záchvěv života na druhém konci. Když je ryba agresivní, může popadnout nástrahu a mazat sní pryč. To jsou jednoduše chycené ryby a dny, kdy se tak ryby chovají, jsou také jednoduché. Budou však dny, které budou patřit do kategorie obtížných. Nyní nastupuje vaše citlivost a schopnost tvořit jednotu s prutem, šňůrou, nástrahou a zátěží, při které lze cítit zcela přesně, když ryba bere nástrahu do tlamy. U okounů a candátů však tomu mohou někdy předcházet jemné drbanečky. Pak si musíte počkat. Pokud ale dospějeme k názoru, že ryba má už nástrahu v tlamě, čas na zásek uzrál. Na jemný zásek. Přizvedněte ruku a pohybem zápěstí jemně poškubněte špičkou prutu trochu vzhůru.

Jak lovit
Budeme chytat na hloubce, na mělčině,ve sloupci? Určitě všude! Budeme chytat jak z lodě, tak ze břehu. A jak daleko od břehu? Vše chce své. Podívejme se na to popořadě. S DS můžeme chytat pstruhy v relativně mělkém potoce ze břehu a právě tak třeba candáty v patnáctimetrové hloubce někde na přehradní nádrži.

Z lodi
Američané DS snad ani jinak než z lodě okouny a dalši dravce nechytají. Lov z lodi,a sice vertkálně pod ni nebo téměř vertikálně v jejím blízkém okolí,je tou nejpřirozenější možnosti pro využití DS. Z lodi není třeba dalekých náhozů, vždyť loď je v pohybu, pomáháme si motorem. Tak jako u vertikální přívlače naše nástraha zůstává u dna pod lodí. Vlasec necháme napnutý, prut držíme souběžně s rovinou vody, co nejblíže hladině — hlavně pokud fouká vítr. Jelikož nástraha je ve většině případů velmi blízko, přenášejí se na ni i sebemenší pohyby špičky prutu skvěle,takže není potřeba provádět žádné velké, silné a přehnané pohyby. Loď pomalinku projíždí prochytávaným místem a zátěž se pohybuje po nerovnostech dna. Občasné jemné pohyby ze zápěstí rozechvěji nebo jemně rozpohybuji nástrahu, to stačí. A občas necháme nástrahu klesnout, abychom ji vzápěti s jemnými pohyby přizvedli a opět napnuli vlasec. Je to jednoduché, jemné a variantám pomalých pohybů se meze nekladou. Na rozdíl od normálního chytání na gumy, kdy jigová hlava víceméně po dně poskakuje v různých intervalech, tady zátěž zůstává téměř pořád v kontaktu se dnem. A pokud se nám nedaří udržet zátěž na dně, znamená to, že se loď pohybuje příliš rychle, anebo je naše zátěž příliš lehká. Hmotnost zátěže hraje svou roli a přímo souvisí s hloubkou, ve které lovíme. Do hloubky 4 m postačí 7g, s přibývající hloubkou (nebo podle síly proudu) přibývají také gramy zátěže.Při chytání s DS montáži nebude rybám nikdy vadit pokud bude hmotnost zátěže o něco těžší než je nutné — nástraha s ní není přímo spojena.U běžného gumování to naopak hraje podstatnou roli, neboť ryba při záběru inhaluje nástrahu i se zátěži.

Ze břehu, daleko a blízko
Je těžké popisovat nějaké strategie,technologie DS přívlače, když většina z nás stejně nakonec vyvine svůj osobitý styl, který bude úspěšný. Tak to také má být. Do stylu vedeni vejdou naše zkušenost, pozorování a cit. První, co každého napadne je, že se ze břehu s DS vlastně nedá chytat, neboť se změní úhel mezi zátěží a námi a že tak bude nabídka naši nástrahy neúčinná. Vymýšlejí se podvodní plovátka,splávky, diskutuje se o úhlech atd.V takové to situaci klidně skloníme špičku prutu a zase ji s lehkým chvěním nebo i trochu silnějším poškubnutím zvedáme. Ke sklonění špičky nás může někdy donutit také silnější vítr. Zátěž však není naprosto neoblomnou kotvou, která by měla umožnit v proudu naprosté napnutí šňůry. Ať chceme nebo ne, ve šňůře vzniká oblouk/pytel. Jednak proudem vody, jednak tím, že pletenka plave, zatímco monofil ne. Proud také tlačí nástrahu ke dnu. Není nutné se za každou cenu pokoušet o to,aby byla šňůra pořád napnutá.A vzhledem ktomu,že je nástraha ve větši vzdálenosti a vzhledem k pytli na šňůře, je na místě i o trochu razantnější pohyb špičkou prutu, který vysíláme k nástraze.Neznamená to, že občas montáž nenecháme chvíli na místě, nenecháme ji klesnout a stoupat,anebo zcela bez našeho pohybu — ten vzniká i tak hrou proudu s pytlem šňůry. A samozřejmě — čim více se montáž přibližuje ke břehu, čim nástraha více stoupá ode dna, tím na razantnosti pohybů ubiráme, až jsme zase ujemněho, citlivého pohybu.Ať tak nebo tak, ze břehu chytáme podobně, jako by to bylo téměř vertikálně, úhly se již nemusíme zabývat.Při chytáni s DS ze břehu se podstatnou stává hmotnost zátěže, která se musí dopravit na určené místo. Zátěž prostě musí udržet montáž u dna.Takže při odhadu síly proudu vody a vzdálenosti dojde k volbě hmotnost zátěže. V silně proudné vodě to může být i 30g, oproti tomu pár metrů od břehu v klidné vodě postačí tři gramy. V souvislosti s proudem, pytlem na šňůře a vzdáleností se osvědčila délka mezi zátěží a nástrahou mezi 40 až 60 cm. Při chytání ze břehu, ve vzdálenosti větší než 10 metrů, lze používat pletenou šňůru. Na větší řece se silným proudem také. Získáme tak lepší kontakt s montáží.Při chytání s DS montáží (ze břehu)použijeme pruty ne delší než 2.40 m.Nahodíme tak daleko jako s prutem delším.

V hloubce
Tady není montáž problém. Sní se dá při smysluplném vedení chytat při kontrole nástrahy a zátěže i do hloubky 15 metrů. Smysl to dává ovšem jenom tehdy, když na velké vodě chytáme z lodě a používáme echolot, Na velkých vodách, jak známo, ryby všude nejsou. Musíme je hledat Echolot nám nejen pomůže najít slibná místa výskytu dravců, jako jsou zlomy ve dně, lavice atd., ale hlavně nám pomůže najít hejna potravních ryb, v jejichž okolí dravci dozajista jsou.Jsou u dna, pod hejnem ryb. A dobrý echolot nám i ukáže sledování pohybu hejna i téměř stejnou nabídku nástrahy, jakou praktikují lovci sumců. Je třeba prochytávat okraje hejna potravních ryba nástrahu jim lze prezentovat co nejpřesněji.DS montáž nám při chytání v hlubších vodách a z lodi umožňuje také jednu nevídanou věc. Dává nám možnost chytat 20 cm, 60 cm anebo i několík metrů nade dnem, A to bez nějakého náročného předěláváni montáže! Hejna potravních ryb totiž nejsou vždy u hladiny, ale v hloubce, která jim právě vyhovuje. Zátěži můžeme na části návazce pod nástrahou (díky speciální samosvorce) bezproblémově posunovat tak,jak zrovna potřebujeme. Při tomto způsobu nasazeni DS montáže, pokud je hloubka, kde chytáme, větši než 5 m, použijem také pletenou šňůru.Prut v délce kolem 2 m.

Potok
V čem to bude jiné na krásném potoce nebo malé říčce, kde po rovince peřejí najdeme v meandru hlubší, tajemnou tůňku? Tam to bude stejné, jako na řece. Prut zvolíme krátký, tak do dvou metrů, delší není zapotřebí. Může být také slabší,tedy do 20 až 25g odhozové zátěže. Na pstruhy a tlouště pochopitelně použijeme malé nástrahy.Zhruba od 3 do 6cm. A zátěž? Podle síly proudu, ale do 7 g to bude postačující. Samozřejmé, že vzdálenost mezi nástrahou a zátěži zvolíme přiměřenou hloubce potoka či říčky a můžeme ji také měnit.V proudné vodě budou ryby stát hlavou proti proudu. Pokud budeme nástrahu tahat po proudu, záběry přijdou, ale ryby obyčejně nástrahu nedoberou, Oproti tomu pohyb nástrahy proti proudu nám zaručí větší úspěšnost.

Jak s wobblerem
Teď ještě DS wobbler. U vybraného wobbleru položíme jeho kroužek dopředu doprostřed lopatky. Malým nebozízkem nebo vrtačkou s malým vrtákem uděláme do lopatky z její vrchní strany dírku na místě, které se nachází ve středu položeného kroužku wobbleru. Dirka, respektive její velikost, má úměrný vliv na živý nebo naopak utlumenější pohyb nástrahy. Nyní ke kroužku přivážeme jeden konec návazce. Může být dlouhý 20,30 i vice centimetrů, podle toho, jak vysoký sloupec ode dna budeme chtít prochytávat. Druhý konec návazce provlékneme vyvrtanou dirkou a upevníme na něj DS zátěž. Jelikož použijeme plovoucí wobbler, musíme zvolit dostatečně těžkou zátěž, aby wobbler udržela v námi určené hloubce nade dnem.

Lov štik na DS
Ano. štiky budeme s DS také chytat.  Štičí zuby nás ale donucují k další nutné úpravě montáže. Je několik možnosti, jak můžeme zamezit štikám, aby se zbavily háčku, nástrahy,olůvka a ještě nás zanechaly v marné hořkosti nad ztrátou pěkného zdolávání a úlovku.Podle toho,jak daleko ode dna budeme chtít s naší nástrahou chytat, budeme volit í délku lankového návazce. Jeho délka může měřit od 70cm až do 1,5 metru. Lanko bude splétané tedy 7x7 pramenů, jeho nosnost by měla být kolem 10 kg.Tady je první a nejjednodušší možnost štičího DS návazce...
Na jemné ocelové lanko navlékneme zamačkávací trubičku a háček, lanko provlékneme trubičkou zpět.Trubičku zamáčkneme — a je to. Na horním konci lanka připevníme za pomoci další trubičky obratlík pro spoj s kmenovým vlascem a na spodním konci to samé pro spoj s návazcem určeným pro zátěž,Zátěž můžeme umístiti přímo na lanko,ale většinou je zapotřebí ji pojistit další zamačkávací trubičkou.

Druhou DS montáž s lankem vám přiblíží následující obrázky.
 
obr.1-Trubička,lanko 7x7,háček
obr.2-Běžným způsobem protáhneme lanko 3x trubičkou a zatáhneme
obr.3-Návazec na zátěž a je hotovo
Třetí možnost, jak lze zabránit štice v odplutí s naši montáží, je navázáni háčku na lanko bez uzlu, tedy spojeni „no knot".Spodní konec lanka provlékneme shora očkem háčku, spodní konec lanka několikrát otočíme kolem krátkého ramínka ofsetového háčku a poté konec lanka provlékneme opět shora očkem háčku a „neuzel" zatáhneme. Hotovo!

Je to jednoduché. účinné a pevně to drží.Při upevňování „samosvorkové"zátěže však nelze spoléhat na to, že zátěž bude držet stejně dobře,jako na mnohem tenčím monofilním vlasci. Je tudíž na místě dát těsně pod uzávěrové očko zátěže opět zamačkávací trubičku, jak bylo řečeno výše a samozřejmě ji také zamáčknout.
Vladimír Lexa

Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme i komentáře s vašemi názory a zkušenostmi.