Cejn perleťový
Abramis sapa (Pallas, 1811)
Popis: tělo je poměrně krátké, vysoké, z boků stlačené. Na hlavě je velké oko, ústa jsou malá, částečně spodního postavení, jsou umístěna pod okrouhlým nápadným rypcem. Spodní lalok ocasní ploutve je výrazně protáhlý. Ve hřbetní ploutvi jsou 2—3 tvrdé paprsky a 7—8 měkkých paprsků, v řitní ploutvi 3 tvrdé a 34—44 měkkých paprsků. V postranní čáře je 48—55 šupin,nad ní 9—13, pod ní 5—8 šupin. Žaberních tyčinek je 20—26, požerákové zuby jsou jednořadé, v postavení 5—5.
Zbarvení: hřbet je tmavomodrý až zelený, boky stříbřité, ploutve popelavě šedé.
Pohlavní rozdíly:nedostatečně známy.
Výskyt: v Čechách se cejn perleťový nevyskytuje, na Moravě žije v dolním toku řeky Moravy a v Dyji ojediněle až po Břeclav. Na Slovensku je rozšířen v toku Dunaje (Od Bratislavy až ke Štúrovu) a v jeho inundačních vodách,zejména v průtočných ramenech. Dále je známý jeho výskyt ve Váhu až k Piešťanům, v dolním toku Nitry, Hronu a v Malém Dunaji. Na východním Slovensku se s ním setkáváme ve vlastním toku Tisy, v Latorici, Laborci, Uhu a Bodrogu (BARUŠ a kol., 1989). Z našich cejnů je nejvzácnější. V dunajském rameni Zofín byly zjištěny 2 ks.ha-1 a 0,04 kg.ha-1.
Růst a věk: předpokládá se, že v našich vodách dosahuje délky okolo 35 cm a hmotnosti 0,5 kg, přičemž se dožívá až šestnácti let. V Dunaji a Váhu dorůstá ve věku deseti let délky kolem 30 cm.
Potrava: živí se vodními bezobratlými, které sbírá na dně.
Rozmnožování: pohlavně dospívá ve 3.—4. roce. Tření probíhá v dubnu a květnu při teplotě vody nad 10 °C v proudnici řek. Samice mívá až 42 000 jiker, které jsou žlutavé, lepkavé a jejich průměr může být i přes 2 mm.
Význam: rybářské využití tohoto druhu je u nás pouze přiležitostné a málo významné. Z ochranářského hlediska jde o druh vyžadující pozornost. Doplnění údajů o jeho biologii je žádoucí.
Popis: tělo je poměrně krátké, vysoké, z boků stlačené. Na hlavě je velké oko, ústa jsou malá, částečně spodního postavení, jsou umístěna pod okrouhlým nápadným rypcem. Spodní lalok ocasní ploutve je výrazně protáhlý. Ve hřbetní ploutvi jsou 2—3 tvrdé paprsky a 7—8 měkkých paprsků, v řitní ploutvi 3 tvrdé a 34—44 měkkých paprsků. V postranní čáře je 48—55 šupin,nad ní 9—13, pod ní 5—8 šupin. Žaberních tyčinek je 20—26, požerákové zuby jsou jednořadé, v postavení 5—5.
Zbarvení: hřbet je tmavomodrý až zelený, boky stříbřité, ploutve popelavě šedé.
Pohlavní rozdíly:nedostatečně známy.
Výskyt: v Čechách se cejn perleťový nevyskytuje, na Moravě žije v dolním toku řeky Moravy a v Dyji ojediněle až po Břeclav. Na Slovensku je rozšířen v toku Dunaje (Od Bratislavy až ke Štúrovu) a v jeho inundačních vodách,zejména v průtočných ramenech. Dále je známý jeho výskyt ve Váhu až k Piešťanům, v dolním toku Nitry, Hronu a v Malém Dunaji. Na východním Slovensku se s ním setkáváme ve vlastním toku Tisy, v Latorici, Laborci, Uhu a Bodrogu (BARUŠ a kol., 1989). Z našich cejnů je nejvzácnější. V dunajském rameni Zofín byly zjištěny 2 ks.ha-1 a 0,04 kg.ha-1.
Růst a věk: předpokládá se, že v našich vodách dosahuje délky okolo 35 cm a hmotnosti 0,5 kg, přičemž se dožívá až šestnácti let. V Dunaji a Váhu dorůstá ve věku deseti let délky kolem 30 cm.
Potrava: živí se vodními bezobratlými, které sbírá na dně.
Rozmnožování: pohlavně dospívá ve 3.—4. roce. Tření probíhá v dubnu a květnu při teplotě vody nad 10 °C v proudnici řek. Samice mívá až 42 000 jiker, které jsou žlutavé, lepkavé a jejich průměr může být i přes 2 mm.
Význam: rybářské využití tohoto druhu je u nás pouze přiležitostné a málo významné. Z ochranářského hlediska jde o druh vyžadující pozornost. Doplnění údajů o jeho biologii je žádoucí.