Candát východní
Sander volgensis (Gmelin, 1788)
Popis: stavbou těla je podobný candátu obecnému, tělo má však kratší a vyšší. V ozubených čelistech chybějí Velké „psí zuby. Zadní okraj horní čelisti nepřesahuje za oko. Šupiny pokrývají i žaberní víčka skřelí. V první hřbetní ploutvi je 12—14 tvrdých paprsků, v druhé 1—2 tvrdé a 20—22 měkkých, v řitní ploutvi jsou 2 tvrdé a 9—10 měkkých paprsků. v postranní čáře je
70—83 šupin, nad ní 10—12, pod ní21—22 šupin. žaberních tyčinek je 15—19.
Zbarvení: zbarvením Podobný candátu obecnému Na bocích je 5—7 výrazných tmavých svislých pásů.
Pohlavní rozdíly: nedostatečně známy.
Výskyt: u nás se vyskytuje poměrně řídce V Dunaji, v Tise a v dolních úsecích jejich větších Přítoků (Morava. Váh, Nitra, Malý Dunaj, Hron). V tekoucích i stojatých vodách vyhledává hlubší místa S písčitým či štěrkovitým dnem.
Růst a věk: z našich vod máme nedostatek údajů. Předpokládá se, že zde dosahuje délky kolem 50 cm a hmotnosti 1,5 kg. Největší dosud u nás ulovený jedinec měl délku 44 cm, hmotnost 1,2 kg a dožil se věku jedenácti let.(LUSK. BARUŠ, VOSTRADOVSKÝ, 1983).
Potrava: živí se hlavně menšími rybami.
Rozmnožování: pohlavně dospívá ve 3—5. roce. Ke tření dochází při teplotě vody 10—15 °C, což bývá od poloviny dubna do druhé poloviny května. Při výtěru jsou šedavé jikry o průměru kolem 1 mm ukládány na rostlinný podklad do jakýchsi hnízd, která samec po dobu vývoje jiker hlídá.
Význam: vzhledem ke svému omezenému výskytu a nevysoké početnosti ve vodách podunajské a potiské nížiny nemá větší význam. Místně je loven rybáři na udici, přičemž nebývá rozlišován Od menších jedinců candáta obecného. Jeho maso je velmi chutné. Z ochranářského hlediska je řazen k druhům vyžadujícím pozornost.
Popis: stavbou těla je podobný candátu obecnému, tělo má však kratší a vyšší. V ozubených čelistech chybějí Velké „psí zuby. Zadní okraj horní čelisti nepřesahuje za oko. Šupiny pokrývají i žaberní víčka skřelí. V první hřbetní ploutvi je 12—14 tvrdých paprsků, v druhé 1—2 tvrdé a 20—22 měkkých, v řitní ploutvi jsou 2 tvrdé a 9—10 měkkých paprsků. v postranní čáře je
70—83 šupin, nad ní 10—12, pod ní21—22 šupin. žaberních tyčinek je 15—19.
Zbarvení: zbarvením Podobný candátu obecnému Na bocích je 5—7 výrazných tmavých svislých pásů.
Pohlavní rozdíly: nedostatečně známy.
Výskyt: u nás se vyskytuje poměrně řídce V Dunaji, v Tise a v dolních úsecích jejich větších Přítoků (Morava. Váh, Nitra, Malý Dunaj, Hron). V tekoucích i stojatých vodách vyhledává hlubší místa S písčitým či štěrkovitým dnem.
Růst a věk: z našich vod máme nedostatek údajů. Předpokládá se, že zde dosahuje délky kolem 50 cm a hmotnosti 1,5 kg. Největší dosud u nás ulovený jedinec měl délku 44 cm, hmotnost 1,2 kg a dožil se věku jedenácti let.(LUSK. BARUŠ, VOSTRADOVSKÝ, 1983).
Potrava: živí se hlavně menšími rybami.
Rozmnožování: pohlavně dospívá ve 3—5. roce. Ke tření dochází při teplotě vody 10—15 °C, což bývá od poloviny dubna do druhé poloviny května. Při výtěru jsou šedavé jikry o průměru kolem 1 mm ukládány na rostlinný podklad do jakýchsi hnízd, která samec po dobu vývoje jiker hlídá.
Význam: vzhledem ke svému omezenému výskytu a nevysoké početnosti ve vodách podunajské a potiské nížiny nemá větší význam. Místně je loven rybáři na udici, přičemž nebývá rozlišován Od menších jedinců candáta obecného. Jeho maso je velmi chutné. Z ochranářského hlediska je řazen k druhům vyžadujícím pozornost.