Bolen dravý
Aspius aspius (Linnaeus,1758)
Popis: tělo je štíhlé, protáhlé, hřbetní linie téměř rovná. Koncová ústa jsou hluboce rozeklaná, koutky sahají až po úroveň velkého oka. Na konci spodní čelisti je výběžek, zapadající do příslušné vyhloubeniny v horní čelisti. Dolní čelist je o něco delší než horní. Na spodní straně těla je za břišními ploutvemi kýl pokrytý šupinami. Ve hřbetní ploutvi jsou 3 tvrdé a 8—9 měkkých paprsků,v řitní ploutvi 3 tvrdé a 12—14 měkkých paprsků. V postranní čáře je 64—76 šupin, nad ní 11—12, pod ni 5—6 šupin. Žaberních tyčinek je okolo deseti.Požerákové zuby jsou dvouřadé, hladké, hákovité (3.5 — 5.3 nebo 2.5 — 5.3).
Zbarvení: hřbet je kovově šedomodrý, boky stříbřité, břicho matně bílé.Hřbetní a ocasní ploutve jsou tmavě šedé, ostatní ploutve načervenalé.
Pohlavní rozdíly: v době tření se objevuje u samců velmi drobná třecí vyrážka.
Výskyt: žije ve středních a dolních částech větších řek, v jezerech a tůních. Přizpůsobil se dobře životu i v nádržích (Švihov. Brněnská nádrž, Domaša, Lion aj.). Zdržuje se nejčastěji v otevřené vodě při hladině. V dunajských ramenech dosahoval až 964 ks.ha-1 a 26,5 kg.ha-1 (HOLČÍK, BASTL,1973).
Růst a věk: středněvěký druh, v našich podmínkách se dožívající 10—15 let. V roce 1916 byl údajně uloven ve Vltavě v Praze bolen o hmotnosti 14,2 kg. Z Váhu je z roku 1933 znám úlovek o délce 115 cm a o hmotnosti 9 kg, v Dyji v roce 1984 byl chycen bolen o délce 96 cm a o hmotnosti 6,5 kg,v nádrži Domaša v roce 19820 délce 95 cm a o hmotnosti 9,8 kg; další velké úlovky pocházejí např. z Vírské nádrže (1981, 92 cm, 7,46 kg) a z Labe (1988, 88 cm, 9,8 kg)
Potrava: bolen je jediným naším zástupcem kaprovitých ryb, kterého lze označit jako dravce. Menší jedinci se živí zooplanktonem. larvami i dospělým hmyzem. Větší kusy se živí již převážně rybami.
Rozmnožování: pohlavně dospívá ve 3—4 letech. Tře se poměrně časně při teplotě vody 5—10 °C v mírně proudivých úsecích na čisté písčité či štěrkovité dno. Větší samice mají až 500 000 žlutavých jiker o průměru I přes 2 mm.
Význam: velmi cenný druh, který se může podilet na omezování přemnožených méně hodnotných ryb. Ulovení velkého bolena patři mezi velké zážitky sportovního rybolovu. Lze předpokládat, že díky umělému odchovu násad a zvýšení jeho početnosti v našich vodách získá bolen v rybích společenstvech ještě větší význam. Jeho maso je chutné, trofeje z velkých bolenú jsou velmi ceněny.
Popis: tělo je štíhlé, protáhlé, hřbetní linie téměř rovná. Koncová ústa jsou hluboce rozeklaná, koutky sahají až po úroveň velkého oka. Na konci spodní čelisti je výběžek, zapadající do příslušné vyhloubeniny v horní čelisti. Dolní čelist je o něco delší než horní. Na spodní straně těla je za břišními ploutvemi kýl pokrytý šupinami. Ve hřbetní ploutvi jsou 3 tvrdé a 8—9 měkkých paprsků,v řitní ploutvi 3 tvrdé a 12—14 měkkých paprsků. V postranní čáře je 64—76 šupin, nad ní 11—12, pod ni 5—6 šupin. Žaberních tyčinek je okolo deseti.Požerákové zuby jsou dvouřadé, hladké, hákovité (3.5 — 5.3 nebo 2.5 — 5.3).
Zbarvení: hřbet je kovově šedomodrý, boky stříbřité, břicho matně bílé.Hřbetní a ocasní ploutve jsou tmavě šedé, ostatní ploutve načervenalé.
Pohlavní rozdíly: v době tření se objevuje u samců velmi drobná třecí vyrážka.
Výskyt: žije ve středních a dolních částech větších řek, v jezerech a tůních. Přizpůsobil se dobře životu i v nádržích (Švihov. Brněnská nádrž, Domaša, Lion aj.). Zdržuje se nejčastěji v otevřené vodě při hladině. V dunajských ramenech dosahoval až 964 ks.ha-1 a 26,5 kg.ha-1 (HOLČÍK, BASTL,1973).
Růst a věk: středněvěký druh, v našich podmínkách se dožívající 10—15 let. V roce 1916 byl údajně uloven ve Vltavě v Praze bolen o hmotnosti 14,2 kg. Z Váhu je z roku 1933 znám úlovek o délce 115 cm a o hmotnosti 9 kg, v Dyji v roce 1984 byl chycen bolen o délce 96 cm a o hmotnosti 6,5 kg,v nádrži Domaša v roce 19820 délce 95 cm a o hmotnosti 9,8 kg; další velké úlovky pocházejí např. z Vírské nádrže (1981, 92 cm, 7,46 kg) a z Labe (1988, 88 cm, 9,8 kg)
Potrava: bolen je jediným naším zástupcem kaprovitých ryb, kterého lze označit jako dravce. Menší jedinci se živí zooplanktonem. larvami i dospělým hmyzem. Větší kusy se živí již převážně rybami.
Rozmnožování: pohlavně dospívá ve 3—4 letech. Tře se poměrně časně při teplotě vody 5—10 °C v mírně proudivých úsecích na čisté písčité či štěrkovité dno. Větší samice mají až 500 000 žlutavých jiker o průměru I přes 2 mm.
Význam: velmi cenný druh, který se může podilet na omezování přemnožených méně hodnotných ryb. Ulovení velkého bolena patři mezi velké zážitky sportovního rybolovu. Lze předpokládat, že díky umělému odchovu násad a zvýšení jeho početnosti v našich vodách získá bolen v rybích společenstvech ještě větší význam. Jeho maso je chutné, trofeje z velkých bolenú jsou velmi ceněny.