Amur bílí
Ctenopharyngodon idellus (Valenciennes, 1844)
Popis: tělo je protáhlé, válcovité, hlava s širokým, dlouhým a plochým čelem, ústa koncová až polospodní, oči posazené poměrně nízko. Šupiny jsou velké. Ve hřbetní ploutvi jsou 3 tvrdé a 7 měkkých paprsků, v řitní ploutvi 3 tvrdé a 7 měkkých paprsků. V postranní čáře je 43—45 šupin, nad ní 6—7, pod ní 5 šupin. Žaberních tyčinek je kolem dvanácti, požerákové zuby jsou dvouřadé (2.5 — 4.2, 2.4 — 4.2, 2.4 — 5.2 nebo 1.4 — 5.2), z boků výrazně stlačené, hluboce rýhované.
Zbarvení: hřbet je tmavě olivově zelený, boky jsou světlejší se zlatistým nádechem (na podzim a v zimě) či stříbřitým (na jaře a v létě). Břicho světlé, někdy se žlutošedým odstínem. Okraje šupin jsou temně lemované, břišní výstelka černá.
Pohlavní rozdíly: znatelné jen v předvýtěrovém období a během tření.Samice má objemnější břišní partii, samec zdrsněnou pokožku prsních ploutví.
Výskyt: u nás nepůvodní druh. Obývá střední a dolní úseky řek s pomalu proudící vodou, vyhovuje mu též prostředí rybníků, melioračních kanálů a mimopstruhových nádrží s bohatou vegetací. Jako teplomilná ryba je přisazován i do chladicích nádrží elektráren. Hejnový druh. První nálezy amura v našich vodách popsali z hlavního toku Dunaje BALON (1968) a z řeky Moravy HOLČÍK (1969). Předpokládá se, že šlo o jedince z dovozu provedeného v roce 1964 z Maďarska. O pohlavně zralé jikrnačce ulovené v roce 1971 ve Váhu referoval BASTL (1975).
Růst a věk: amur může dosahovat v příznivých podmínkách U tříletých a starších ryb meziročních přírůstků 2—3 kg. V kontrastu s tímto zjištěním je růst v nádrži Staviště na Českomoravské vrchovině, kde v jedenácti letech dosáhl hmotnosti jen 2998 g (NENADÁL. 1987). V nádrži Strážov u Žiliny byl v roce 1982 chycen amur o délce 108 cm a hmotnosti 17 kg, na téže lokalitě o dva roky později další kapitální kus (105 cm, 17,13 kg). Z řeky Moravy je známo rovněž několik velkých úlovků (102 cm, 18,32 kg; 105 cm, 15,1 kg,věk 11+). Ve štěrkovišti ve Dvorech nad Žitavou byl evidován trofejní kus s délkou 107 cm a hmotností 18,2 kg. Ze Slnečných jazer v Senci pocházejí z roku 1989 zprávy o dosud největších úlovcích amurů u nás (120 cm,
22,65 kg; 114cm, 20,3 kg).
Potrava: plůdek se po vykulení živí jemným zooplanktonem později i larvami pakomárů. První drobná rostlinná potrava byla u plůdku zjištěna ve věku dvou týdnů. Od poloviny prvního roku života je v potravě trvale zastoupena rostlinná potrava. K vyhledávaným druhům rostlin amurem patří např. vláknité řasy rodu Ciadophora („žabí vlas“), rdesno obojživelné, dvojzubec, vodní mor kanadský, žabník, šípatka aj. Pokud je chován v kaprových rybnících konzumuje i krmivo předkládané kaprům.
Má-li tedy obsádka amura plnit svoji biomeliorační funkci, není možné přikrmování.
Rozmnožování: u nás dosahuje pohlavní dospělosti ve věku 5—7 let. Výtěr je prováděn uměle. Čerstvě vytřené jikry jsou šedavé barvy, nelepkavé,o průměru kolem 1 mm, po nabobtnání až přes 5 mm. Na samici může připadat až přes 1 milión jiker. VALENTA a KOUŘIL (1981) se zmiňují o pokusném křížení s tolstolobikem pestrým, jehož výsledky se zdají být nadějné.
Význam: amur se v našich vodách uplatňuje především V teplejších oblastech státu, kde dokáže využívat rostlinnou produkci vod. Vysazuje se také jako vedlejší ryba do rybníků. Na udici se loví na obdobné nástrahy jako kapr. Má poměrně kvalitní a chutné maso.
Popis: tělo je protáhlé, válcovité, hlava s širokým, dlouhým a plochým čelem, ústa koncová až polospodní, oči posazené poměrně nízko. Šupiny jsou velké. Ve hřbetní ploutvi jsou 3 tvrdé a 7 měkkých paprsků, v řitní ploutvi 3 tvrdé a 7 měkkých paprsků. V postranní čáře je 43—45 šupin, nad ní 6—7, pod ní 5 šupin. Žaberních tyčinek je kolem dvanácti, požerákové zuby jsou dvouřadé (2.5 — 4.2, 2.4 — 4.2, 2.4 — 5.2 nebo 1.4 — 5.2), z boků výrazně stlačené, hluboce rýhované.
Zbarvení: hřbet je tmavě olivově zelený, boky jsou světlejší se zlatistým nádechem (na podzim a v zimě) či stříbřitým (na jaře a v létě). Břicho světlé, někdy se žlutošedým odstínem. Okraje šupin jsou temně lemované, břišní výstelka černá.
Pohlavní rozdíly: znatelné jen v předvýtěrovém období a během tření.Samice má objemnější břišní partii, samec zdrsněnou pokožku prsních ploutví.
Výskyt: u nás nepůvodní druh. Obývá střední a dolní úseky řek s pomalu proudící vodou, vyhovuje mu též prostředí rybníků, melioračních kanálů a mimopstruhových nádrží s bohatou vegetací. Jako teplomilná ryba je přisazován i do chladicích nádrží elektráren. Hejnový druh. První nálezy amura v našich vodách popsali z hlavního toku Dunaje BALON (1968) a z řeky Moravy HOLČÍK (1969). Předpokládá se, že šlo o jedince z dovozu provedeného v roce 1964 z Maďarska. O pohlavně zralé jikrnačce ulovené v roce 1971 ve Váhu referoval BASTL (1975).
Růst a věk: amur může dosahovat v příznivých podmínkách U tříletých a starších ryb meziročních přírůstků 2—3 kg. V kontrastu s tímto zjištěním je růst v nádrži Staviště na Českomoravské vrchovině, kde v jedenácti letech dosáhl hmotnosti jen 2998 g (NENADÁL. 1987). V nádrži Strážov u Žiliny byl v roce 1982 chycen amur o délce 108 cm a hmotnosti 17 kg, na téže lokalitě o dva roky později další kapitální kus (105 cm, 17,13 kg). Z řeky Moravy je známo rovněž několik velkých úlovků (102 cm, 18,32 kg; 105 cm, 15,1 kg,věk 11+). Ve štěrkovišti ve Dvorech nad Žitavou byl evidován trofejní kus s délkou 107 cm a hmotností 18,2 kg. Ze Slnečných jazer v Senci pocházejí z roku 1989 zprávy o dosud největších úlovcích amurů u nás (120 cm,
22,65 kg; 114cm, 20,3 kg).
Potrava: plůdek se po vykulení živí jemným zooplanktonem později i larvami pakomárů. První drobná rostlinná potrava byla u plůdku zjištěna ve věku dvou týdnů. Od poloviny prvního roku života je v potravě trvale zastoupena rostlinná potrava. K vyhledávaným druhům rostlin amurem patří např. vláknité řasy rodu Ciadophora („žabí vlas“), rdesno obojživelné, dvojzubec, vodní mor kanadský, žabník, šípatka aj. Pokud je chován v kaprových rybnících konzumuje i krmivo předkládané kaprům.
Má-li tedy obsádka amura plnit svoji biomeliorační funkci, není možné přikrmování.
Rozmnožování: u nás dosahuje pohlavní dospělosti ve věku 5—7 let. Výtěr je prováděn uměle. Čerstvě vytřené jikry jsou šedavé barvy, nelepkavé,o průměru kolem 1 mm, po nabobtnání až přes 5 mm. Na samici může připadat až přes 1 milión jiker. VALENTA a KOUŘIL (1981) se zmiňují o pokusném křížení s tolstolobikem pestrým, jehož výsledky se zdají být nadějné.
Význam: amur se v našich vodách uplatňuje především V teplejších oblastech státu, kde dokáže využívat rostlinnou produkci vod. Vysazuje se také jako vedlejší ryba do rybníků. Na udici se loví na obdobné nástrahy jako kapr. Má poměrně kvalitní a chutné maso.