Sumeček americký
Ictalurus nebulosu (Le Sueur, 1819)
Popis: tělo je válcovité, s nízkou a širokou hlavou, na horní a dolní čelisti je dohromady osm vousků. oči jsou poměrně malé. Mezi hřbetní a ocasní ploutví je tuková ploutviČka. Tvrdé paprsky ve hřbetní ploutvi a zejména v prsních ploutvích jsou nebezpečně ostré a pichlavé. Ve hřbetní ploutvi je 1 tvrdý a 6 měkkých paprsků, v řitní ploutvi 3 tvrdé a 17—24 paprsků měkkých.V břišních ploutvích 8 paprsků, v prsních 1 tvrdý a 8 měkkých. Kůže je hladká, bez šupin. Podle některých autorů je řazen do rodu Ameiurus.
Zbarvení: hřbet je hnědozelený, někdy černavý, boky jsou světlejší se zlatým leskem, někdy s nezřetelným mramorováním. Břicho bělavé, v době tření žlutavé nebo pomerančové. Vousky našedlé až šedočerné.
Pohlavní rozdíly: nedostatečně známy.
Výskyt: u nás nepůvodní druh. V současné době je přítomen např. v polabských tůních, v odstavených ramenech řeky Moravy, hojný je v tůních a kanálech na jižním a východním Slovensku. Nejlépe mu vyhovují stojaté, bohatě zarostlé vody s bahnitým dnem. V izolované polabské tůni Poltrubě bylo v přepočtu na jeden hektar nalezeno 17300 ks,čímž zde tvořil sumeček 25% z hlediska početnosti rybí obsádky a 12% z hlediska její biomasy.
Růst a věk: sumeček americký je krátkověká ryba, dožívá se většinou jen 3-6 let. V našich podmínkách roste pomaleji ve srovnání se svou domovinou.V Laborci byla v roce 1987 chycena jikrnačka o délce 340 mm a o hmotnosti 580 g. Největší úlovky tohoto druhu z našich vod pocházejí z roku 1984 (Orlické rameno Bejkovna v Hradci Králové) a z roku 1985 (slepé rameno
Latorice). V obou případech šlo o jedince o délce 355 mm a o hmotnosti
750 g. U prvního z nich bylo zjištěno, že byl chycen v třináctém roce svého života (LOHNISKÝ. 1989).
Potrava: potěr se živí převážně zooplanktonem, větší ryby hlavně zvířenou dna, především larvami pakomárů. V jeho potravě se objevují i rostlinné části.
Rozmnožováni: pohlavně dospívá ve 2.—3. roce. Na samici připadá až 13 000 jiker, které jsou žlutavé, o průměru okolo 3 mm. Tření probíhá většinou koncem dubna a v květnu do ve dně vyhloubeného hnízda, které staví samice, někdy oba rodiče. Oplozené jikry i plůdek ochraňuje samec.
Význam: v našich vodách nemá sumeček americký větší význam. Místy je loven sportovními rybáři. Při manipulaci s ním je nutná opatrnost, protože může dojít ke zranění o jedové ostny ve hřbetní a prsních ploutvích. I když sekret jedové žlázy není nebezpečný, může způsobit zanícení rány. Maso sumečka je velmi chutné, obsahuje asi 21 % tuku. Z konzumního hlediska je výhodné, že nemá drobné svalové kůstky.
Popis: tělo je válcovité, s nízkou a širokou hlavou, na horní a dolní čelisti je dohromady osm vousků. oči jsou poměrně malé. Mezi hřbetní a ocasní ploutví je tuková ploutviČka. Tvrdé paprsky ve hřbetní ploutvi a zejména v prsních ploutvích jsou nebezpečně ostré a pichlavé. Ve hřbetní ploutvi je 1 tvrdý a 6 měkkých paprsků, v řitní ploutvi 3 tvrdé a 17—24 paprsků měkkých.V břišních ploutvích 8 paprsků, v prsních 1 tvrdý a 8 měkkých. Kůže je hladká, bez šupin. Podle některých autorů je řazen do rodu Ameiurus.
Zbarvení: hřbet je hnědozelený, někdy černavý, boky jsou světlejší se zlatým leskem, někdy s nezřetelným mramorováním. Břicho bělavé, v době tření žlutavé nebo pomerančové. Vousky našedlé až šedočerné.
Pohlavní rozdíly: nedostatečně známy.
Výskyt: u nás nepůvodní druh. V současné době je přítomen např. v polabských tůních, v odstavených ramenech řeky Moravy, hojný je v tůních a kanálech na jižním a východním Slovensku. Nejlépe mu vyhovují stojaté, bohatě zarostlé vody s bahnitým dnem. V izolované polabské tůni Poltrubě bylo v přepočtu na jeden hektar nalezeno 17300 ks,čímž zde tvořil sumeček 25% z hlediska početnosti rybí obsádky a 12% z hlediska její biomasy.
Růst a věk: sumeček americký je krátkověká ryba, dožívá se většinou jen 3-6 let. V našich podmínkách roste pomaleji ve srovnání se svou domovinou.V Laborci byla v roce 1987 chycena jikrnačka o délce 340 mm a o hmotnosti 580 g. Největší úlovky tohoto druhu z našich vod pocházejí z roku 1984 (Orlické rameno Bejkovna v Hradci Králové) a z roku 1985 (slepé rameno
Latorice). V obou případech šlo o jedince o délce 355 mm a o hmotnosti
750 g. U prvního z nich bylo zjištěno, že byl chycen v třináctém roce svého života (LOHNISKÝ. 1989).
Potrava: potěr se živí převážně zooplanktonem, větší ryby hlavně zvířenou dna, především larvami pakomárů. V jeho potravě se objevují i rostlinné části.
Rozmnožováni: pohlavně dospívá ve 2.—3. roce. Na samici připadá až 13 000 jiker, které jsou žlutavé, o průměru okolo 3 mm. Tření probíhá většinou koncem dubna a v květnu do ve dně vyhloubeného hnízda, které staví samice, někdy oba rodiče. Oplozené jikry i plůdek ochraňuje samec.
Význam: v našich vodách nemá sumeček americký větší význam. Místy je loven sportovními rybáři. Při manipulaci s ním je nutná opatrnost, protože může dojít ke zranění o jedové ostny ve hřbetní a prsních ploutvích. I když sekret jedové žlázy není nebezpečný, může způsobit zanícení rány. Maso sumečka je velmi chutné, obsahuje asi 21 % tuku. Z konzumního hlediska je výhodné, že nemá drobné svalové kůstky.