jelec tloušť
Leuciscus cephalus (Linnaeus, 1758)
Popis: tělo je válcovité, z boků mírně stlačené, hlava je stlačená shora,ústa jsou široká s masitými pysky. Řitní ploutev je zpravidla vypouklá. Podle HANELA (1986) mají tloušti v ČR ve hřbetní ploutvi 2—3 tvrdé paprsky a 6—10 měkkých. v břišní ploutvi 2 tvrdé a 6—8 měkkých, v řitní ploutvi 2—3 tvrdé a 7—10 měkkých paprsků. Počet šupin v postranní čáře kolísá v rozmezí 42—49, nejčastěji v rozmezí 43—46. Nad postranní čárou je 7—8 šupin, pod ní 3—5, požerákové zuby jsou dvouřadé, postavení 2.5—5.2. V našich vodách žije nominátní poddruh Leuciscus cephalus cephalus Linnaeus, 1758. V Dyji byl uloven jedinec se závojovitě protaženými ploutvemi; jsou známy i nálezy tlouště se zcela chybějícími břišními ploutvemi.
Zbarvení: hřbet je šedozelený, břicho stříbřité. Ploutve na spodní straně těla jsou ve své první třetině vždy načervenalé, v době tření až krvavě červené. Hřbetní a ocasní ploutve jsou zbarvené obdobně jako hřbet. Šupiny jsou lemované tmavým výrazným proužkem. takže ryba se jeví jako sítovaná.
Pohlavní rozdíly: patrné nejspíše v období před třením, kdy samice mají zvětšenou břišní partii a samci třecí vyrážku na vrchní části hlavy a na skřelích.
Výskyt: obývá dolní části pstruhového pásma až po proudivá místa pásma cejnového po celé ČR. Podmínkou jeho výskytu je členitost dna a břehů. Žije i v polouzavřených říčních ramenech a v některých údolních nádržích.V případě vyhovujících podmínek vytváří početné populace. Např. v povodí Hornádu byla zjištěna jeho početnost až 5500 ks.ha při 58 kg.ha v povodí Hronu až 1746 ks.ha -1 a 247 kg.ha -1. Ve Svitavě dosahovala jeho četnost až 1905 ks.ha -1 a 247 kg.ha -1 v říčce Rouchovance (přítok Rokytné) 13450 ks.ha1 a 655 kg.ha1. Kříženec tlouště s ouklejí se v dunajském ramenu Žofin objevoval v množství 1 ks.ha -1 při 0,06 kg.ha -1.
Růst a věk: tloušť dosahuje obvykle hmotnosti do 2 kg, zřídka více.V Praze byl v roce 1896 uloven tloušť, který měl hmotnost přes 6 kg. V roce 1982 a o dva roky později byli chyceni v Berounce dva stejně dlouzí jedinci (79 cm); první měl hmotnost 3,02 kg, druhý 3,5 kg. Ze slovenských vod stojí za zmínku úlovek z roku 1989 z nádrže Liptovská Mara, o délce 57 cm a hmotnosti 2,5 kg. Nejvyšší doložený věk u tlouště je 16 let. Růst je velmi proměnlivý a závisí na podmínkách jednotlivých lokalit. Například šestiletí jedinci v Oravské nádrži dorůstali v průměru délky 32,4 cm, zatímco v řece Rokytné to bylo jen 18,8 cm, což svědčí o lepších životních podmínkách prvně zmiňované lokality.
Potrava: potěr se živí planktonem, později se v trávicím ústrojí objevují larvy i dospělý hmyz, pulci žab, malí raci, části rostlin a od délky asi 15cm začíná lovit také malé rybky. Nepohrdne ani některým ovocem, ani zahnívající potravou, takže ve vodě plní i funkci jakési sanitární služby. S tím souvisí i shromažďováni tloušťú pod výpustěmi některých odpadních vod.
Rozmnožováni: pohlavně dospívá ve 2.—4. roce, tření probíhá při teplotě vody nad 15°C. Samice mívají až 100 000 jiker, které jsou pomerančové barvy s průzračným obalem. Jikry o průměru kolem 2 mm jsou lepkavé a lze
je nalézt v peřejnatých úsecích na štěrkovém dně. V nádržích se vytírá výjimečně. Tloušť se kříží s ploticí obecnou, ouklejí, proudníkem, jesenem. cejnkem malým, podouství, ostroretkou, slunkou, perlínem a kaprem.
Význam: přestože nemá příliš kvalitní maso, patří tloušť k oblíbeným objektům sportovního rybaření. Od sedmdesátých let se u nás průměrné roční úlovky tloušťů mezi sportovními rybáři mírně snižovaly, a proto začal ČRS od roku 1981 provádět i umělý výtěr této ryby.
.jpg)
Popis: tělo je válcovité, z boků mírně stlačené, hlava je stlačená shora,ústa jsou široká s masitými pysky. Řitní ploutev je zpravidla vypouklá. Podle HANELA (1986) mají tloušti v ČR ve hřbetní ploutvi 2—3 tvrdé paprsky a 6—10 měkkých. v břišní ploutvi 2 tvrdé a 6—8 měkkých, v řitní ploutvi 2—3 tvrdé a 7—10 měkkých paprsků. Počet šupin v postranní čáře kolísá v rozmezí 42—49, nejčastěji v rozmezí 43—46. Nad postranní čárou je 7—8 šupin, pod ní 3—5, požerákové zuby jsou dvouřadé, postavení 2.5—5.2. V našich vodách žije nominátní poddruh Leuciscus cephalus cephalus Linnaeus, 1758. V Dyji byl uloven jedinec se závojovitě protaženými ploutvemi; jsou známy i nálezy tlouště se zcela chybějícími břišními ploutvemi.
Zbarvení: hřbet je šedozelený, břicho stříbřité. Ploutve na spodní straně těla jsou ve své první třetině vždy načervenalé, v době tření až krvavě červené. Hřbetní a ocasní ploutve jsou zbarvené obdobně jako hřbet. Šupiny jsou lemované tmavým výrazným proužkem. takže ryba se jeví jako sítovaná.
Pohlavní rozdíly: patrné nejspíše v období před třením, kdy samice mají zvětšenou břišní partii a samci třecí vyrážku na vrchní části hlavy a na skřelích.
Výskyt: obývá dolní části pstruhového pásma až po proudivá místa pásma cejnového po celé ČR. Podmínkou jeho výskytu je členitost dna a břehů. Žije i v polouzavřených říčních ramenech a v některých údolních nádržích.V případě vyhovujících podmínek vytváří početné populace. Např. v povodí Hornádu byla zjištěna jeho početnost až 5500 ks.ha při 58 kg.ha v povodí Hronu až 1746 ks.ha -1 a 247 kg.ha -1. Ve Svitavě dosahovala jeho četnost až 1905 ks.ha -1 a 247 kg.ha -1 v říčce Rouchovance (přítok Rokytné) 13450 ks.ha1 a 655 kg.ha1. Kříženec tlouště s ouklejí se v dunajském ramenu Žofin objevoval v množství 1 ks.ha -1 při 0,06 kg.ha -1.
Růst a věk: tloušť dosahuje obvykle hmotnosti do 2 kg, zřídka více.V Praze byl v roce 1896 uloven tloušť, který měl hmotnost přes 6 kg. V roce 1982 a o dva roky později byli chyceni v Berounce dva stejně dlouzí jedinci (79 cm); první měl hmotnost 3,02 kg, druhý 3,5 kg. Ze slovenských vod stojí za zmínku úlovek z roku 1989 z nádrže Liptovská Mara, o délce 57 cm a hmotnosti 2,5 kg. Nejvyšší doložený věk u tlouště je 16 let. Růst je velmi proměnlivý a závisí na podmínkách jednotlivých lokalit. Například šestiletí jedinci v Oravské nádrži dorůstali v průměru délky 32,4 cm, zatímco v řece Rokytné to bylo jen 18,8 cm, což svědčí o lepších životních podmínkách prvně zmiňované lokality.
Potrava: potěr se živí planktonem, později se v trávicím ústrojí objevují larvy i dospělý hmyz, pulci žab, malí raci, části rostlin a od délky asi 15cm začíná lovit také malé rybky. Nepohrdne ani některým ovocem, ani zahnívající potravou, takže ve vodě plní i funkci jakési sanitární služby. S tím souvisí i shromažďováni tloušťú pod výpustěmi některých odpadních vod.
Rozmnožováni: pohlavně dospívá ve 2.—4. roce, tření probíhá při teplotě vody nad 15°C. Samice mívají až 100 000 jiker, které jsou pomerančové barvy s průzračným obalem. Jikry o průměru kolem 2 mm jsou lepkavé a lze
je nalézt v peřejnatých úsecích na štěrkovém dně. V nádržích se vytírá výjimečně. Tloušť se kříží s ploticí obecnou, ouklejí, proudníkem, jesenem. cejnkem malým, podouství, ostroretkou, slunkou, perlínem a kaprem.
Význam: přestože nemá příliš kvalitní maso, patří tloušť k oblíbeným objektům sportovního rybaření. Od sedmdesátých let se u nás průměrné roční úlovky tloušťů mezi sportovními rybáři mírně snižovaly, a proto začal ČRS od roku 1981 provádět i umělý výtěr této ryby.