Žralok loví ryby ocasem jako bičem

U žraloků má většina lidí asi větší strach z předního kousku než ze zadního. Je to proto, že ještě nepotkali liškouna pelagického. Ten má smrtící oba konce.

Žraloků liškounů žijí v současné geologické epoše na zemi jen tři druhy. Pokud se tedy někde v hlubinách oceánů neprohání nějaký další, kterého se ještě nikomu nepodařilo chytit. To je možné a občas se to i stává. Nejnápadnější znak liškounů je prodloužená hřbetní polovina ocasní ploutve. Mohlo by na ni odkazovat i jejich české jméno, jehož dávnému autorovi snad jejich ocas připomínal zakroucený ocas lišky. Anglicky se jim říká "thresher shark." "Shark" je "žralok" a "thresher" znamená něco jako "mlatec," "bijec," nebo "mlátička". I anglické jméno se týká ocasu.

Rybáři i znalci žraloků si dlouho mysleli, že liškouni používají svůj ocas při lovu k omračování kořisti. Zjistit to s určitostí bylo ale těžké. Všechny tři druhy liškouna jsou plachá, a navíc ohrožená zvířata. Ve volné přírodě se dají pozorovat jen obtížně. Dokázat, jakou má ocas funkci, se povedlo až pětici zoologů, vedené Simonem Oliverem z Bangorské univerzity ve Wallesu. Podrobnosti zveřejnili v časopise PLoS ONE. Chování liškounů natočili na video a pak analyzovali.

U žraloků má většina lidí asi větší strach z předního kousku než ze zadního. Je to proto, že ještě nepotkali liškouna pelagického. Ten má smrtící oba konce.

Žraloků liškounů žijí v současné geologické epoše na zemi jen tři druhy. Pokud se tedy někde v hlubinách oceánů neprohání nějaký další, kterého se ještě nikomu nepodařilo chytit. To je možné a občas se to i stává. Nejnápadnější znak liškounů je prodloužená hřbetní polovina ocasní ploutve. Mohlo by na ni odkazovat i jejich české jméno, jehož dávnému autorovi snad jejich ocas připomínal zakroucený ocas lišky. Anglicky se jim říká "thresher shark." "Shark" je "žralok" a "thresher" znamená něco jako "mlatec," "bijec," nebo "mlátička". I anglické jméno se týká ocasu.

Rybáři i znalci žraloků si dlouho mysleli, že liškouni používají svůj ocas při lovu k omračování kořisti. Zjistit to s určitostí bylo ale těžké. Všechny tři druhy liškouna jsou plachá, a navíc ohrožená zvířata. Ve volné přírodě se dají pozorovat jen obtížně. Dokázat, jakou má ocas funkci, se povedlo až pětici zoologů, vedené Simonem Oliverem z Bangorské univerzity ve Wallesu. Podrobnosti zveřejnili v časopise PLoS ONE. Chování liškounů natočili na video a pak analyzovali.

Živý katapult

Vědci studovali liškouna pelagického (Alopias pelagicus) poblíž filipínského ostrova Pescador. Loveckou taktiku liškounů si můžete prohlédnout na přiložených krátkých filmech a na obrázku níže. Žralok, který vidí hejno sardinek, se k němu rozplave co nejvyšší rychlostí. Těsně před hejnem zabrzdí pomocí předních ploutví, které fungují podobně jako výškové kormidlo tryskáče. Trub paryby se prudce nakloní dolů a ocas švihne dopředu přes čenich. Pohyb připomíná středověký katapult nebo prásknutí bičem.Schéma žraločího pohybu.

Švihnutí ocasem trvalo v průměru 0,39 sekundy. Pro srovnání: mrknutí oka trvá něco mezi 0,1 a 0,4 sekundy. Špačka žraločí ploutve se pohybovala rychlostí 14,03 metru za sekundu (50,69 km/h). Při nejrychlejším zaznamenaném prásknutí dosáhla špička ocasu liškouna rychlosti 21,82 metru za sekundu (78,55 km/h). Alternativní taktika je švihnout místo dopředu do strany. Tu ale žraloci nepoužívají příliš často.

Jako lodní šroub

Okolo žraločího biče vědci zaznamenali bublinky. Ačkoliv to ještě není zcela jisté, dá se předpokládat, že vznikají fyzikálním procesem označovaným jako kavitace. Prudká změna tlaku, způsobená pohybem tělesa, jako je ocas žraloka liškouna nebo třeba lodní šroub, vytvoří ve vodě oblasti vakua. Ty se napřed vyplní molekulami plynů jinak ve vodě rozpuštěných, a pak zaniknou. Pro sardinky je lovecká taktika liškounů zničující.

Žraloci jsou sice úspěšní jen asi v jedné třetině útoků. Pokud už ale uspějí, stojí výsledek za to. Zásah ocasem většinou zabije nebo omráčí i sedm rybek najednou. Dokáže překrojit tělo sardinky vejpůl. Mrtvé nebo polomrtvé rybky si pak liškoun může beze spěchu posbírat a pošmáknout si na nich, než se pustí do dalšího útoku.

Natočit lovící liškouny bylo velké štěstí. Žraloci se většinou přes den pohybují ve velkých hloubkách mezi dvěma a sedmi sty metry. Nad dvě stě metrů vyplavou jen v noci, aby se nažrali sardinek. Liškouni v okolí ostrova Pescador lovili ve dne. Mohl je k tomu přinutit nedostatek kořisti, protože sardinky loví i lidští rybáři.

Zdroj: týden.cz

Liškoun obecný

Liškoun obecný známý také jako žralok liščí nebo žralok mlatec,je jedním ze tří druhů čeleďi liškounovitých.Tento velký,pelagický druh žraloka je na první pohled rozpoznatelný podle mimořádně dlouhé ocasní ploutve.Má kratší kuželovitý rypec, velké oči umístěné na hlavě značné vpředu a robustní,vřetenovité tělo.První hřbetní ploutev je mnohem delší než druhá.Široké prsní ploutve dovolují liškounovi dosahovat při plavání značné rychlosti a umožnují tomuto vynikajícímu plavci dokonce vyskakovat nad hladinu.Čelisti liškouna jsou relativně malé,opatřené pozurohodně vykonnými,ostrými zuby.které mu dovolují bezpečně uchopit hladké hlavonožce nebo ryby.Liškou používá svůj dlouhý ocas k pleskání o vodní hladinu,čímž shání kořist do hustého hejna,kde se mu pak snáze loví,přičemž mu ocas slouží také jako jako účinný kyj k omračování kořisti.

Liškouna obecného je možné rozpoznat od jeho příbuzných podle umístění první hřbetní ploutve,která má přední okraj přesně nad zadním okrajem ploutví prsních.Prsní ploutve jsou zahnuté a mají ostré špičky.Tělo liškouna obecného je na vrchní straně temně modrošedé,spodina je bělavá a od vrchní části je oddělena ostrou,zubatou linií.Po stranách čelisti mají výrazně labiální rýhy.Liškou obecný je značně rozšířen jak v tropických vodách tak i ve vodách mirného pásma.Obvykle jej lze pozorovat,jak plave na mořské hladině vv pobřežních vodách,ale je možné jej zastihnout i v hloubkách okolo 350 metrů.Nejlépe jej lze pozorovat při šnorchlování nebo ze člunu na otevřeném moři.Ikdyž se vůči lidem neprojevuje agresivně,je to přece jen velký žralok a je nutné se k němu chovat s respektem.Zejména je dobré držet se z dosahu jeho mohutného ocasu.Samice pohlavně dospívají při dosažené délky okolo 3 metrů.Rodí obvykle 4-6 mláďat,dlouhých asi 1,5 metru.Liškoun obecný je předmětem intenzivního lovu pro ploutve a maso,takže jeho populace v mnoha pobřežních vodách povážlivě klesají.

Areál rozšíření: Západní a východní Atlantik,centrální Pacifik
Délka: 5-6 metrů
Váha: max 500kg
Potrava: Hlavonožci a ryby
Riziko při setkání: Není agresivní ale může být nebezpečný
Početnost populace: Kvůli nadměrnému lovu dosti vážný