ROZHOVOR S JIRKOU JAKEŠEM: Parta nadšenců založila Rybářský klub v Litvínově
Litvínov - Ahoj Jirko, známe se už nějakou dobu, vím že jsi rybář, ale poslední roky vídám na tvém facebooku fotky rybníků a hlavně brigád, které tam děláte. Přitom jsem narazil na stránky Rybářského klubu Litvínov, tak mě napadlo tě trochu vyzpovídat o co vlastně jde, protože na Mostecku je prý přes 3500 rybářů, které by to mohlo zajímat.
Co je to ten rybářský klub Litvínov?
Není to nic oficiální, prostě se s partou přátel staráme o nějaké vody, kde to chceme mít lepší, než je dnes běžné. Velkým problémem u rybářských revírů jsou například odpadky kolem vody, nedodržování pravidel a hospodaření, které připomíná spíše intenzivní chov ryb, než starost o zachování a rozvoj původních rybích společenstev. Bohužel těch problémů je mnoho a vůle k řešení obecně tak malá, že se to snažíme alespoň na pár menších vodách dělat tak, jak považujeme za správné a doufáme, že to někomu otevře oči.
Kde se ten nápad vlastně vzal?
Do získání první vody jsem pustil jen proto, že jsem chtěl mít vodu s partou kamarádů. Byla to taková louže za chemičkou, ale problém s pytláky tam byl neřešitelný, takže jsem tu vodu po dvou letech pustil. Tou dobou už mi vrtal v hlavě nápad vytvořit lokální rybářský klub. Takové kluby fungují například v Anglii, ale fungovalo to tak i u nás, tedy před sloučením v jeden velký rybářský svaz. Když jsem si v roce 2011 pronajal vodní plochu Málek, která leží pod kovošrotem v Hamru, začal můj nápad dostávat tvar. Po pár rozhovorech s přáteli jsem se do toho pustil.
Říkáš, že jsi si tu vodu pronajal, to jde tak snadno?
Běžně ne, na většině vod hospodaří rybářský svaz, ale tady na Mostecku se stalo to, že představitele svazu absolutně zanedbali své povinnosti a vody byly takzvaně „ničí". Je to tedy dost nepřesně řečeno, ty pozemky pod revírem patří například státu a protože tam žádný jiný nájemce nebyl, nic mi nebránilo v pronajmutí. Ono pro vytvoření rybářského revíru musíš mít pozemky pod vodou v majetku, nebo pronájmu od majitele. Tím, že rybářský svaz přišel o tento revír, začal konečně řešit ten dlouholetý problém s „bordelem" v nájemních smlouvách a dnes už by mělo být vše v pořádku.
A co to obnáší, starat se o takovou vodu?
Tak v první řadě papírování. Od podání žádosti o pronájem až po vydání první povolenky uběhl asi rok a půl, ale poté už to není s papíry tak hrozné. Ještě než jsme vůbec začali dělat něco po rybářské stránce, na několikrát jsme uklidili odpadky kolem celé vody a příjezdové cesty, byla to neskutečná hromada a je až neuvěřitelné jaký bordel jsou lidé schopni do přírody natahat. Třeba jen sklenic a láhví od piva tam bylo kolem dvou až tří stovek. Ale musím říci, že to stálo za to. Byl to úplně jiný pocit, sedět poprve u rybníka, kde nejsou žádné odpadky. Průběžně sice sem tam uklízíme po nerybářích, kteří sem zabloudí, ale už to není takové. Jsem přesvědčen, že bordel na sebe nabaluje další bordel a tam kde je uklizeno, odhodí odpadky opradvu jen dobytek. Krom dopadků je to třeba sečení trávy, udržování břehů, hlídání hladiny a tak podobně. Těch udržovacích a zvelebovacích prací je mnoho, ale to zná každý, kdo se stará o nějaký pozemek. No a samozřejmě zarybňovat a starat se o obsádku.
Co vám v té vodě plave?
Je toho opravdu mnoho, snažím se, aby byla obsádka druhově i velikostně pestrá a vyvážená. Samozřejmě nám tam plavou kapři, ale vysazujeme jich méně, než se obvykle do revírů dává a to z důvodu, aby zbyl životní prostor pro další druhy. Například lína zase vysazujeme více než je běžné. Nechybí ani dravci jako štika, candát a okoun. Dravci jsou v revíru důležití, protože dokáží udržet přirozenou rovnováhu. Dále pak drobnější rybky jako je perlín, plotice, karas obecný, nebo hrouzek. Tyto ryby sice nemají velké využití v našem jídelníčku, ale do revírů rozhodně patří, jenže pokud se nebudou vysazovat, postupně se mohou vytratit. Jsou brány za plevel, což je rozhodně špatný pohled. Třeba hrouzky jsem lovil před patnácti-dvaceti lety, kdy jsem začínal v rybářském kroužku, úplně všude. Dnes znám na Mostecku jedinou vodu, kde ještě jsou. Rybáři a především hospodáři, kteří se o revíry starají, by si měli uvědomit, že jsou i jiné ryby než kapr.
Víš toho o rybařině dost, to jsi se naučil v rybářském kroužku?
Tak základ určitě, vedoucí nás pěkně cepoval, abychom toho uměli co nejvíce, ale po základní škole jsem šel studovat rybářství do Třeboně, tam jsem udělal prvně výuční list a později i maturitu. Po škole jsem ještě pracoval dva roky na rybí líhni a poté nastoupil do redakce rybářských časopisů. Z časopisů jsem před dvěma lety odešel na internetový server, ale jak jinak než rybářský. A i když jsem ze školy nějaký pátek, stále se učím a vlastně moc rád.
Koukám, že tě to asi opradu baví, co máš dalšího v plánu s rybářským klubem?
Tak tu první věc a vlastně i jeden ze svých snů jsem si splnil, mám s partou přátel krásnou vodu, tedy vlastně vody. Bavíme se pořád o Horním Málku, ale dnes se staráme celkem o čtyři vody. Ty další tři jsou menší, dohromady dají cca plochu Horního Málku. První z nich je Dolní Málek, který byl šest let bez vody a po roce naší péče je z bažiny zase krásná voda. Na dalších dvou vodách je ještě dost práce, nikdy to revíry nebyly, ale letos to snad dotáhneme do zdárného konce a nasadíme i nějaké ryby. Tím bych chtěl snahy o rozšiřování klubu a jeho vod uzavřít, rozhodně nemám v plánu z toho dělat něco většího. Chci, aby si to zachovalo tu podobu malého klubu pro partu přátel a k tomu jsou ty čtyři louže tak akorát.
Teď se chci soustředit hlavně na to, abych motivoval především mladé rybáře k aktivitě a tím nemyslím podobné kluby, ale především aktivní zapojení do chodu rybářských organizací. Samo od sebe se nic neudělá a nezlepší a ani sebevíce řečí toho příliš nezmění. Dříve jsem hodně věcí kritizoval, hlavně za klávesnicí, ale to vedlo jen k hádkám, tak jsem zkusil jinou cestu, dělat to po svém. Ukázalo se, že to jde, jen pro to člověk musí něco udělat.
Na závěr bych všem rybářům popřál úspěšnou sezónu, která právě začína a chtěl bych je poprosit ať se nad rybařinou zamyslí, když už hodiny sedí u vody. Vždyť rybařina není jen chytání na pruty, ale také starost o ryby a naše revíry, protože bez toho bychom ani rybáři nebyli. Takže Petru zdar a ať vám berou.
Děkuji ti za rozhovor a přeji ti ve tvém snažení mnoho zdaru a také úspěšnou sezónu.
Více informací a fotografií o činnosti Rybářského klubu Litvínov najdete na stránkách www.rk-litvinov.cz"
zdroj: https://www.e-mostecko.cz
Není to nic oficiální, prostě se s partou přátel staráme o nějaké vody, kde to chceme mít lepší, než je dnes běžné. Velkým problémem u rybářských revírů jsou například odpadky kolem vody, nedodržování pravidel a hospodaření, které připomíná spíše intenzivní chov ryb, než starost o zachování a rozvoj původních rybích společenstev. Bohužel těch problémů je mnoho a vůle k řešení obecně tak malá, že se to snažíme alespoň na pár menších vodách dělat tak, jak považujeme za správné a doufáme, že to někomu otevře oči.
Kde se ten nápad vlastně vzal?
Do získání první vody jsem pustil jen proto, že jsem chtěl mít vodu s partou kamarádů. Byla to taková louže za chemičkou, ale problém s pytláky tam byl neřešitelný, takže jsem tu vodu po dvou letech pustil. Tou dobou už mi vrtal v hlavě nápad vytvořit lokální rybářský klub. Takové kluby fungují například v Anglii, ale fungovalo to tak i u nás, tedy před sloučením v jeden velký rybářský svaz. Když jsem si v roce 2011 pronajal vodní plochu Málek, která leží pod kovošrotem v Hamru, začal můj nápad dostávat tvar. Po pár rozhovorech s přáteli jsem se do toho pustil.
Říkáš, že jsi si tu vodu pronajal, to jde tak snadno?Běžně ne, na většině vod hospodaří rybářský svaz, ale tady na Mostecku se stalo to, že představitele svazu absolutně zanedbali své povinnosti a vody byly takzvaně „ničí". Je to tedy dost nepřesně řečeno, ty pozemky pod revírem patří například státu a protože tam žádný jiný nájemce nebyl, nic mi nebránilo v pronajmutí. Ono pro vytvoření rybářského revíru musíš mít pozemky pod vodou v majetku, nebo pronájmu od majitele. Tím, že rybářský svaz přišel o tento revír, začal konečně řešit ten dlouholetý problém s „bordelem" v nájemních smlouvách a dnes už by mělo být vše v pořádku.
A co to obnáší, starat se o takovou vodu?
Tak v první řadě papírování. Od podání žádosti o pronájem až po vydání první povolenky uběhl asi rok a půl, ale poté už to není s papíry tak hrozné. Ještě než jsme vůbec začali dělat něco po rybářské stránce, na několikrát jsme uklidili odpadky kolem celé vody a příjezdové cesty, byla to neskutečná hromada a je až neuvěřitelné jaký bordel jsou lidé schopni do přírody natahat. Třeba jen sklenic a láhví od piva tam bylo kolem dvou až tří stovek. Ale musím říci, že to stálo za to. Byl to úplně jiný pocit, sedět poprve u rybníka, kde nejsou žádné odpadky. Průběžně sice sem tam uklízíme po nerybářích, kteří sem zabloudí, ale už to není takové. Jsem přesvědčen, že bordel na sebe nabaluje další bordel a tam kde je uklizeno, odhodí odpadky opradvu jen dobytek. Krom dopadků je to třeba sečení trávy, udržování břehů, hlídání hladiny a tak podobně. Těch udržovacích a zvelebovacích prací je mnoho, ale to zná každý, kdo se stará o nějaký pozemek. No a samozřejmě zarybňovat a starat se o obsádku.
Co vám v té vodě plave?
Je toho opravdu mnoho, snažím se, aby byla obsádka druhově i velikostně pestrá a vyvážená. Samozřejmě nám tam plavou kapři, ale vysazujeme jich méně, než se obvykle do revírů dává a to z důvodu, aby zbyl životní prostor pro další druhy. Například lína zase vysazujeme více než je běžné. Nechybí ani dravci jako štika, candát a okoun. Dravci jsou v revíru důležití, protože dokáží udržet přirozenou rovnováhu. Dále pak drobnější rybky jako je perlín, plotice, karas obecný, nebo hrouzek. Tyto ryby sice nemají velké využití v našem jídelníčku, ale do revírů rozhodně patří, jenže pokud se nebudou vysazovat, postupně se mohou vytratit. Jsou brány za plevel, což je rozhodně špatný pohled. Třeba hrouzky jsem lovil před patnácti-dvaceti lety, kdy jsem začínal v rybářském kroužku, úplně všude. Dnes znám na Mostecku jedinou vodu, kde ještě jsou. Rybáři a především hospodáři, kteří se o revíry starají, by si měli uvědomit, že jsou i jiné ryby než kapr.
Víš toho o rybařině dost, to jsi se naučil v rybářském kroužku?
Tak základ určitě, vedoucí nás pěkně cepoval, abychom toho uměli co nejvíce, ale po základní škole jsem šel studovat rybářství do Třeboně, tam jsem udělal prvně výuční list a později i maturitu. Po škole jsem ještě pracoval dva roky na rybí líhni a poté nastoupil do redakce rybářských časopisů. Z časopisů jsem před dvěma lety odešel na internetový server, ale jak jinak než rybářský. A i když jsem ze školy nějaký pátek, stále se učím a vlastně moc rád.
Koukám, že tě to asi opradu baví, co máš dalšího v plánu s rybářským klubem?
Tak tu první věc a vlastně i jeden ze svých snů jsem si splnil, mám s partou přátel krásnou vodu, tedy vlastně vody. Bavíme se pořád o Horním Málku, ale dnes se staráme celkem o čtyři vody. Ty další tři jsou menší, dohromady dají cca plochu Horního Málku. První z nich je Dolní Málek, který byl šest let bez vody a po roce naší péče je z bažiny zase krásná voda. Na dalších dvou vodách je ještě dost práce, nikdy to revíry nebyly, ale letos to snad dotáhneme do zdárného konce a nasadíme i nějaké ryby. Tím bych chtěl snahy o rozšiřování klubu a jeho vod uzavřít, rozhodně nemám v plánu z toho dělat něco většího. Chci, aby si to zachovalo tu podobu malého klubu pro partu přátel a k tomu jsou ty čtyři louže tak akorát.
Teď se chci soustředit hlavně na to, abych motivoval především mladé rybáře k aktivitě a tím nemyslím podobné kluby, ale především aktivní zapojení do chodu rybářských organizací. Samo od sebe se nic neudělá a nezlepší a ani sebevíce řečí toho příliš nezmění. Dříve jsem hodně věcí kritizoval, hlavně za klávesnicí, ale to vedlo jen k hádkám, tak jsem zkusil jinou cestu, dělat to po svém. Ukázalo se, že to jde, jen pro to člověk musí něco udělat.
Na závěr bych všem rybářům popřál úspěšnou sezónu, která právě začína a chtěl bych je poprosit ať se nad rybařinou zamyslí, když už hodiny sedí u vody. Vždyť rybařina není jen chytání na pruty, ale také starost o ryby a naše revíry, protože bez toho bychom ani rybáři nebyli. Takže Petru zdar a ať vám berou.
Děkuji ti za rozhovor a přeji ti ve tvém snažení mnoho zdaru a také úspěšnou sezónu.
Více informací a fotografií o činnosti Rybářského klubu Litvínov najdete na stránkách www.rk-litvinov.cz"
zdroj: https://www.e-mostecko.cz