Kdy, proč a za jakých pravidel začíná pstruhová rybářská sezóna
Pstruhová sezóna začíná na všech pstruhových rybářských revírech Českého rybářského svazu v neděli 16. dubna.
Vzhledem k vyhláškou pevně stanovené době hájení pstruha obecného a k povolení lovu lososovitých ryb na pstruhových revírech na přívlač a na umělou mušku od 16. dubna, bude i v budoucnu pstruhová sezóna začínat vždy 16. dubna.
Pstruhová sezóna začíná na všech pstruhových rybářských revírech Českého rybářského svazu v neděli 16. dubna.
Vzhledem k vyhláškou pevně stanovené době hájení pstruha obecného a k povolení lovu lososovitých ryb na pstruhových revírech na přívlač a na umělou mušku od 16. dubna, bude i v budoucnu pstruhová sezóna začínat vždy 16. dubna.
Prováděcí vyhláška k zákonu o rybářský (č. 197/2004 Sb.) stanovuje dobu hájení u pstruha obecného od 1. září do 15. dubna. Konec doby hájení pstruha obecného je zároveň koncem zákazu lovu všech druhů ryb na pstruhových rybářských revírech, který stanovují Bližší podmínky výkonu rybářského práva ČRS od 1. prosince do 15. dubna. Doba hájení všech druhů ryb na pstruhových revírech zohledňuje nutnost ochrany lososovitých druhů ryb a lipana v době jejich rozmnožování tak, aby nedocházelo ke zbytečnému pohybu lovících rybářů v místech jejich přirozené reprodukce a k ulovení ryby před výtěrem.
Ani začátek pstruhové sezóny však neznamená, že je možno lovit všechny druhy ryb. Například lipan podhorní, ostroretka stěhovavá, parma obecná a podoustev říční jsou na pstruhových revírech hájeni až do 15. června.
Kromě dob hájení je třeba respektovat i denní doby lovu v průběhu kalendářního roku, počet docházek a povinnost zapisování docházek. Rybáři mohou zahájit pstruhovou sezóny v 6.00 hodin ráno a mohou chytat až do 20.00 hod. (vyhláškou stanovená denní doba lovu v dubnu). Lososovité ryby a lipana smí lovit nejvýše 3 dny v kalendářním týdnu.
Lovit lososovité ryby lze dle vyhlášky od 16. dubna na přívlač a na umělou mušku, což jsou při lovu těchto druhů ryb nejpoužívanější a nejúčinnější způsoby lovu. Novinkou pro letošní rybářskou sezónu je, že k lovu přívlačí je povoleno používat pouze umělé vláčecí nástrahy.
Denní úlovek lososovictých ryb a lipana je omezen na 3 kusy. Přisvojením si povoleného počtu těchto ryb končí denní lov. Nejenom tyto, ale i další pravidla lovu ryb, které se vztahují k lovu ryb na pstruhových rybářských revírech naleznou rybáři v Rybářském řádu nebo na internetových stránkách Českého rybářského svazu www.rybsvaz.cz.
2. Co jsou pstruhové rybářské revíry
Jedná se o rybářské revíry, ve kterých jsou podmínky pro výskyt lososovitých ryb a lipana. Pstruhové rybářské revíry jsou převážně horní úseky vodních toků. Charakteristické jsou pro ně meandry, proudná voda s vysokým obsahem kyslíku, s nízkým biologickým zatížením, s členitým a kamenitým dnem. Voda má vysokou průhlednost a poměrně nízkou teplotu, která ani v létě nedosahuje 20 °C. Vody s touto charakteristikou můžeme nalézt také pod výpustmi velkých údolních nádrží, tzv. sekundární pstruhové pásmo. Charakteristickými druhy ryb, které se zde vyskytují jsou: pstruh obecný, lipan podhorní, pstruh duhový, siven americký, vranky, střevle, apod. Tyto druhy ryb, včetně raků a některých vodních bezobratlých (blešivci, chrostíci, pošvatky, atd.) jsou současně bioindikátorem kvality vodního prostředí.
3. Rozloha pstruhových rybářských revírů
ČRS obhospodařuje celkem 1 629 rybářských revírů z toho 443 pstruhových. Celková výměra všech revírů je 34 627 ha, z toho je 3 239 ha pstruhových o celkové délce 5 986 km.
Plocha a délka toků pstruhových revírů se u jednotlivých územních svazů ČRS značně liší. Největší délku toků a ha výměru vykazuje Východočeský územní svaz ČRS (1 382 km, 829 ha), ÚS pro Severní Moravu a Slezsko (1 150 km, 832 ha) a Západočeský ÚS (1 038 km, 464 ha). Tomu odpovídají i celkové úlovky lososovitých ryb a lipana u jednotlivých ÚS.
4. Vysazování a úlovky lososovitých ryb a lipana na pstruhových revírech ČRS
Podíl na celkovém ročním zarybnění pstruhových revírů představuje nejvyšším objemem vysazování pstruha obecného s 47 %, následuje lipan s 23 %, pstruh duhový s 26 % a siven s 4 %. Kromě lipana a pstruha obecného, který jsou převážně vysazováni jako roček, jsou do pstruhových revírů vysazováni pstruh duhový a siven jako dvouleté ryby (v lovné nebo jí blízké velikosti). V posledních letech je patrná určitá stabilita v zarybňování pstruha obecného a lipana, ale také současně rostoucí zarybňování pstruhem duhovým a sivenem.
Současný vývoj a dostupnost rybolovných technických pomůcek (lovného náčiní) přinesly v posledních letech větší zájem rybářů o lov lososovitých ryb a lipana, prováděný již pouze na umělé nástrahy. Výměra pstruhových revírů na území České republiky se přitom nemění. Podle Socioekonomické studie sportovního rybolovu v ČR (ČRS, 2004) využívá rybolov na pstruhových revírech 27 % rybářů.
Rybáři organizovaní v ČRS ulovili v roce 2005 celkem 184 300 ks a 59 926 kg lososovitých ryb a lipana. Nejvíce lovenou rybou je dle statistiky úlovků pstruh duhový (37 % z celkového úlovku kusů), následovaný pstruhem obecným (33 %). Lipan podhorní a siven americký jsou loveni ve stejném množství (7 %).
5. Význam lososovitých ryb a lipana pro rybáře.png)
Lososovité druhy ryb a lipan podhorní jsou významnými druhy pro sportovní lov ryb. Lipan společně se pstruhem obecným náleží mezi původní druhy ryb osídlující v ČR pstruhová a lipanová pásma potoků a řek. Koncem 19. století byly tyto vody obohaceny o dva další druhy původem ze Severní Ameriky pstruhem duhovým a sivenem americkým. V současném systému hospodaření je lipan podhorní řazen k lososovitým rybám a platí pro něj obdobná ochranná opatření (při odlišné době hájení a lovné délce) jako u obou druhů pstruhů a sivena.
Pokles úlovků pstruha obecného a lipana podhorního
V posledních letech se do popředí zájmu rybářských hospodářů dostává výrazné snížení úlovků obou původních druhů (pstruha obecného a lipana), který se nedaří zastavit ani přijímáním různých hospodářských opatření. Hledat příčiny není jednoduchou záležitostí. Lze je spatřovat ve větším počtu souvislostí.
Velký nárůst popularity lovu lososovitých ryb a lipana vedl k intenzivnějšímu prochytávání jejich populací, především největších - pohlavně dospělých ryb. Svoji významnou úlohu hrají také hydrogeologické podmínky, kdy mnohá přírodní trdliště byla zničena melioračními zásahy a nešetrnými tzv. protipovodňovými úpravami po povodních v letech 1997 a 2002.
Souvislost s jejich úbytkem je spatřována i v rostoucí početnosti vysazovaného nepůvodního pstruha duhového a sivena do lokalit původně osídlených pouze pstruhem obecným, případně o něco nížeji lipanem.
Zobecňovat příčiny poklesu úlovků není, jak je patrné z výše uvedeného, však nelze. Pstruhová a lipanová pásma řek mají obvykle zcela rozdílnou odchovnou kapacitu související s hydrologickými podmínkami, kterou je nutné při hospodaření respektovat. V pouhém navyšování lovné délky obou původních druhů ryb nelze vidět jednoznačně možnou nápravu současných poměrů. Zvyšování lovné délky za současně provozované intenzity rybolovu přináší vždy větší manipulaci s rybami, jejich vyšší poškozování a vzhledem k jejich relativní krátkověkosti, 4-5 let života, jim mnoho času na přežívání a reprodukci nezbývá. Také zkracování lovné sezóny (nebo dokonce její vynechání) příliš následné početnosti neprospělo.
V současnosti vystupuje do popředí i problematika rybožravých predátorů (vydra, volavka, kormorán). Jejich výskyt na pstruhových a lipanových vodách má značný význam ekologický, nejen ekonomický. Vzhledem k podmínkám na těchto tocích jsou losovité ryby snadným cílem.
Největší pokles úlovků na pstruhových revírech, mezi sledovanými čtyřmi druhy ryb, je patrný po roce 1998 u pstruha obecného a lipana po roce 1996. Mezi roky 1998 a 2005, to je během osmi let, poklesly úlovky u pstruha obecného o více jak 60 % v ks i v kg. V případě lipana je patrný trvalý pokles úlovků již po roce 1996. Mezi roky 1996 a 2005 jeho úlovky poklesly o 66 % v ks a o 65 % v kg. Naopak u stále více loveného pstruha duhového je patrný nárůst úlovků po roce 1993, které se do roku 2005 zvedly více jak dvojnásobně. Podobný trend ještě s rychlejším nárůstem úlovků je možné pozorovat u Si, v období mezi rokem 1995 – 2005.
Zdroj - rybsvaz.cz
Vzhledem k vyhláškou pevně stanovené době hájení pstruha obecného a k povolení lovu lososovitých ryb na pstruhových revírech na přívlač a na umělou mušku od 16. dubna, bude i v budoucnu pstruhová sezóna začínat vždy 16. dubna.Prováděcí vyhláška k zákonu o rybářský (č. 197/2004 Sb.) stanovuje dobu hájení u pstruha obecného od 1. září do 15. dubna. Konec doby hájení pstruha obecného je zároveň koncem zákazu lovu všech druhů ryb na pstruhových rybářských revírech, který stanovují Bližší podmínky výkonu rybářského práva ČRS od 1. prosince do 15. dubna. Doba hájení všech druhů ryb na pstruhových revírech zohledňuje nutnost ochrany lososovitých druhů ryb a lipana v době jejich rozmnožování tak, aby nedocházelo ke zbytečnému pohybu lovících rybářů v místech jejich přirozené reprodukce a k ulovení ryby před výtěrem.
Ani začátek pstruhové sezóny však neznamená, že je možno lovit všechny druhy ryb. Například lipan podhorní, ostroretka stěhovavá, parma obecná a podoustev říční jsou na pstruhových revírech hájeni až do 15. června.
Kromě dob hájení je třeba respektovat i denní doby lovu v průběhu kalendářního roku, počet docházek a povinnost zapisování docházek. Rybáři mohou zahájit pstruhovou sezóny v 6.00 hodin ráno a mohou chytat až do 20.00 hod. (vyhláškou stanovená denní doba lovu v dubnu). Lososovité ryby a lipana smí lovit nejvýše 3 dny v kalendářním týdnu.
Lovit lososovité ryby lze dle vyhlášky od 16. dubna na přívlač a na umělou mušku, což jsou při lovu těchto druhů ryb nejpoužívanější a nejúčinnější způsoby lovu. Novinkou pro letošní rybářskou sezónu je, že k lovu přívlačí je povoleno používat pouze umělé vláčecí nástrahy.
Denní úlovek lososovictých ryb a lipana je omezen na 3 kusy. Přisvojením si povoleného počtu těchto ryb končí denní lov. Nejenom tyto, ale i další pravidla lovu ryb, které se vztahují k lovu ryb na pstruhových rybářských revírech naleznou rybáři v Rybářském řádu nebo na internetových stránkách Českého rybářského svazu www.rybsvaz.cz.
2. Co jsou pstruhové rybářské revíry
Jedná se o rybářské revíry, ve kterých jsou podmínky pro výskyt lososovitých ryb a lipana. Pstruhové rybářské revíry jsou převážně horní úseky vodních toků. Charakteristické jsou pro ně meandry, proudná voda s vysokým obsahem kyslíku, s nízkým biologickým zatížením, s členitým a kamenitým dnem. Voda má vysokou průhlednost a poměrně nízkou teplotu, která ani v létě nedosahuje 20 °C. Vody s touto charakteristikou můžeme nalézt také pod výpustmi velkých údolních nádrží, tzv. sekundární pstruhové pásmo. Charakteristickými druhy ryb, které se zde vyskytují jsou: pstruh obecný, lipan podhorní, pstruh duhový, siven americký, vranky, střevle, apod. Tyto druhy ryb, včetně raků a některých vodních bezobratlých (blešivci, chrostíci, pošvatky, atd.) jsou současně bioindikátorem kvality vodního prostředí.
3. Rozloha pstruhových rybářských revírů
ČRS obhospodařuje celkem 1 629 rybářských revírů z toho 443 pstruhových. Celková výměra všech revírů je 34 627 ha, z toho je 3 239 ha pstruhových o celkové délce 5 986 km.
Plocha a délka toků pstruhových revírů se u jednotlivých územních svazů ČRS značně liší. Největší délku toků a ha výměru vykazuje Východočeský územní svaz ČRS (1 382 km, 829 ha), ÚS pro Severní Moravu a Slezsko (1 150 km, 832 ha) a Západočeský ÚS (1 038 km, 464 ha). Tomu odpovídají i celkové úlovky lososovitých ryb a lipana u jednotlivých ÚS.
4. Vysazování a úlovky lososovitých ryb a lipana na pstruhových revírech ČRS
Podíl na celkovém ročním zarybnění pstruhových revírů představuje nejvyšším objemem vysazování pstruha obecného s 47 %, následuje lipan s 23 %, pstruh duhový s 26 % a siven s 4 %. Kromě lipana a pstruha obecného, který jsou převážně vysazováni jako roček, jsou do pstruhových revírů vysazováni pstruh duhový a siven jako dvouleté ryby (v lovné nebo jí blízké velikosti). V posledních letech je patrná určitá stabilita v zarybňování pstruha obecného a lipana, ale také současně rostoucí zarybňování pstruhem duhovým a sivenem.
Současný vývoj a dostupnost rybolovných technických pomůcek (lovného náčiní) přinesly v posledních letech větší zájem rybářů o lov lososovitých ryb a lipana, prováděný již pouze na umělé nástrahy. Výměra pstruhových revírů na území České republiky se přitom nemění. Podle Socioekonomické studie sportovního rybolovu v ČR (ČRS, 2004) využívá rybolov na pstruhových revírech 27 % rybářů.
Rybáři organizovaní v ČRS ulovili v roce 2005 celkem 184 300 ks a 59 926 kg lososovitých ryb a lipana. Nejvíce lovenou rybou je dle statistiky úlovků pstruh duhový (37 % z celkového úlovku kusů), následovaný pstruhem obecným (33 %). Lipan podhorní a siven americký jsou loveni ve stejném množství (7 %).
5. Význam lososovitých ryb a lipana pro rybáře
Lososovité druhy ryb a lipan podhorní jsou významnými druhy pro sportovní lov ryb. Lipan společně se pstruhem obecným náleží mezi původní druhy ryb osídlující v ČR pstruhová a lipanová pásma potoků a řek. Koncem 19. století byly tyto vody obohaceny o dva další druhy původem ze Severní Ameriky pstruhem duhovým a sivenem americkým. V současném systému hospodaření je lipan podhorní řazen k lososovitým rybám a platí pro něj obdobná ochranná opatření (při odlišné době hájení a lovné délce) jako u obou druhů pstruhů a sivena.
Pokles úlovků pstruha obecného a lipana podhorního
V posledních letech se do popředí zájmu rybářských hospodářů dostává výrazné snížení úlovků obou původních druhů (pstruha obecného a lipana), který se nedaří zastavit ani přijímáním různých hospodářských opatření. Hledat příčiny není jednoduchou záležitostí. Lze je spatřovat ve větším počtu souvislostí.
Velký nárůst popularity lovu lososovitých ryb a lipana vedl k intenzivnějšímu prochytávání jejich populací, především největších - pohlavně dospělých ryb. Svoji významnou úlohu hrají také hydrogeologické podmínky, kdy mnohá přírodní trdliště byla zničena melioračními zásahy a nešetrnými tzv. protipovodňovými úpravami po povodních v letech 1997 a 2002.
Souvislost s jejich úbytkem je spatřována i v rostoucí početnosti vysazovaného nepůvodního pstruha duhového a sivena do lokalit původně osídlených pouze pstruhem obecným, případně o něco nížeji lipanem.
Zobecňovat příčiny poklesu úlovků není, jak je patrné z výše uvedeného, však nelze. Pstruhová a lipanová pásma řek mají obvykle zcela rozdílnou odchovnou kapacitu související s hydrologickými podmínkami, kterou je nutné při hospodaření respektovat. V pouhém navyšování lovné délky obou původních druhů ryb nelze vidět jednoznačně možnou nápravu současných poměrů. Zvyšování lovné délky za současně provozované intenzity rybolovu přináší vždy větší manipulaci s rybami, jejich vyšší poškozování a vzhledem k jejich relativní krátkověkosti, 4-5 let života, jim mnoho času na přežívání a reprodukci nezbývá. Také zkracování lovné sezóny (nebo dokonce její vynechání) příliš následné početnosti neprospělo.
V současnosti vystupuje do popředí i problematika rybožravých predátorů (vydra, volavka, kormorán). Jejich výskyt na pstruhových a lipanových vodách má značný význam ekologický, nejen ekonomický. Vzhledem k podmínkám na těchto tocích jsou losovité ryby snadným cílem.
Největší pokles úlovků na pstruhových revírech, mezi sledovanými čtyřmi druhy ryb, je patrný po roce 1998 u pstruha obecného a lipana po roce 1996. Mezi roky 1998 a 2005, to je během osmi let, poklesly úlovky u pstruha obecného o více jak 60 % v ks i v kg. V případě lipana je patrný trvalý pokles úlovků již po roce 1996. Mezi roky 1996 a 2005 jeho úlovky poklesly o 66 % v ks a o 65 % v kg. Naopak u stále více loveného pstruha duhového je patrný nárůst úlovků po roce 1993, které se do roku 2005 zvedly více jak dvojnásobně. Podobný trend ještě s rychlejším nárůstem úlovků je možné pozorovat u Si, v období mezi rokem 1995 – 2005.
Zdroj - rybsvaz.cz