• FFA
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Rybařina – včera, dnes a zítra

  • cadox fishing
07. 01. 2014
S nostalgií vzpomínám na dobu, kdy ještě jako malý kluk jsem se začínal seznamovat s vodou jako živlem plným krásných, šupinatých a slizkých tvorů, kde přímo pod domkem ve vesnici kde jsme žili, protékal potok. Tento úžasný potok měl poetické jméno  Klejnarka.  Sešel jsem několik schodů a rázem jsem se ocitl pod kamenným jízkem kde žila velká spousta rybích druhů. Z počátků jsme se jako parta malých kluků jen brodili potokem a pod kameny do ruky chytali překrásné mřenky mramorové a raky. Ti odvážnější prosahávali kamenný val  jízku , kde se ukrývali pstroužci a úhoři.
Dnes už s jistým odporem vzpomínám na ruce po ramena zastrčené pod břehem a v kořenech stromů. Nikdy jsem ani v nejmenším nepřemýšlel nad tím, že by se tam mohla schovávat i jiná havět, než jsou ryby a bez ostychu mé ruce projížděli desítky metrů podemletých břehů. To vše se odehrávalo ještě v předškolním čase.

Další etapou byl přechodový krůček k rybařině jako takové. Lískový prut, na kterém jsem si s láskou do kůry vyřezával různé ornamenty, režná nit, kterou jsem ukořistil v babiččině krabici se šitím, ohnutý špendlík (již tenkrát jsem používal bezprotihroty), spláveček, vytvořený z korkového uzávěru vína, nebo ještě lepší, z husího brku.
Těchto několik věcí mi postačilo k překrásným zážitkům, na které budu vzpomínat, co budu na tomto světě.

V rohu našeho dvorku stála kadibudka a vedle hnojiště. Stačilo vzít jen vidle, několikrát obrátit nabranou vrstvu hnoje a hned jsem měl plnou krabičku úžasné nástrahy – hnojáků. Během okamžiku jsem byl ve svém rybářském ráji , hnoják napíchnutý na háčku ze špendlíku (býval s tím celkem problém, jelikož hnojáci byli velice čilý a na háčku bez protihrotu se moc dlouho neudrželi) a lov mohl začít.
 
Když se dnes zamýšlím nad rozmanitosti rybích obyvatel tohoto úseku potoka, tak mi to připadá až neuvěřitelné. Žili tam pstruzi potoční, velká hejna střevlí potočních, které jsme vždy obdivovali v období tření ( v té době jsem ještě neměl tušení, že je to svatební šat), kdy některé střevličky ( mlíčňáci) zářili pestrými barvami jako drahokamy. Dále to byli jelci tloušť a proudník, okouni, velká hejna hořavek duhových, hrouzci, mřenky mramorové, úhoři, občas sem zavítal kapřík, lín i štička, samozřejmě velké zastoupení měli i plotice a sem tam perlínek, no prostě rybářská encyklopedie na dosah ruky.

Náš soused měl vnuka v mém věku, který u svého dědy trávil víkendy i prázdniny. Byli jsme velcí kamarádi. Shodou okolností byl jeho děda porybným. Toleroval naše rybářské začátky a ba co víc, vyrobil nám pruty (i když stále lískové), na kterých byl opravdový silon s opravdovým háčkem. Na tuto výbavu jsme byli náležitě pyšný a ulovili jsme na ně opravdu spoustu pro nás krásných ryb. V té době už jsme nechytali jen pod barákem, ale procházeli jsme i další úseky potoka a zvláště úsek pod nově vybudovaným betonovým jezem, pod kterým se potok díky ostrůvku dělil na dvě části a byl přemostěn starou lávkou, ze které jsme též rádi lovili ryby.

Většina ryb byla lovená pro radost, ale nebudu tajit, že pokud se podařilo ulovit pěkného pstroužka, skončil na babiččině pánvi s máslíčkem.:P

Tak zhruba vypadalo mé rybářské dětství,  nejprve jako„ pytláka“ a až jsem konečně dovršil osmého roku  věku a mohl se přihlásit do pionýrského rybářského kroužku, tak posléze jako řádného člena rybářského cechu.

A proč jsem tuto úvodní část vůbec psal? Jen jako malé přirovnání k dnešní uspěchané době, kdy jde vše ohromnou rychlostí kupředu, rybaření nevyjímaje. Je až zarážející jak technologie materiálů na výrobu prutů, vlasců a dalších potřeb k lovu ryb se rok od roku vyvíjí  a zlepšují.  V současnosti mladí rybáři jsou již vybaveni kvalitním náčiním k výkonu rybářské činnosti, navštěvují  soukromé kaprodromy plné ryb, kde není o trofejní úlovky nouze a tak se tak sám sebe ptám, jestli ještě i v současnosti mohou mladí rybáři prožívat to, co jsem prožíval já zhruba před dvěma  generacemi zpět. Možná mám na to jen jiný pohled a oni i dnes prožívají stejnou radost z lovu a úlovků, jako mi před lety. Asi každá generace vzpomíná na své dětství a začátky rybaření po svém a mnohdy to pro jiné může vypadat jak pohled přes růžové brýle, to už je věc názoru.

Rybářský tábor rozdělený na „rybožrouty" a „chyť a pust" je taky kapitola sama pro sebe. Kde berou ortodoxní zastánci lovu chyť a pust právo odsuzovat ostatní rybáře, kteří jdou k vodě za účelem ulovení ryby k jídlu a tak si ulovenou rybu ponechají, což je v souladu s rybářským řádem. Vždyť lov ryb za účelem pořízení potravy je tu od nepaměti. Já osobně 99% procent úlovků vracím zpět vodě, ale je to spíš z důvodu že ryby nejím, možná že kdyby mi chutnali, tak se má statistika úlovků zaplní více. Je mi jasné že se najdou tací, co tuto možnost ponechání úlovku zneužívají a zásobují rybami všechny své kamárády a co hůř i restaurace a jiné podniky, ale tak to u nás funguje ve všem. Jsou jedinci pro které je vlastní prospěch a zisk tím hlavním cílem.

Stále ale také musím srovnávat stav řek a rybníků v ne zas tak daleké minulosti a dnes. Zvláště u potoků a řek. Kde jsou ty krásné potoky s kamennými nebo kmeny svázanými jízky, s břehy plných porostů a vrbiček a neskonalým klidem u vody, kdy jsem se s prutem v tichosti protahoval mezi stromy, na háčku lučního koníka a na třepačku se pokoušel přelstít pěkného tlouště.  Dnes to jsou jen regulované kanály, břehy bez porostů a vysypané kamením. Je sice pravda, že velké řeky byli vlivem průmyslu a nedostatku čistíren odpadních vod silně znečištěné, ale břehy byli přirozené, nikdo se nepokoušel napřímit jejich tok a ty ryby také byli – i když k jídlu asi moc ne.
Pomalu se začínám obávat,  jak bude rybařina vypadat  za dalších dvacet let. Co vše přinesou další technologie,  bude ještě rybařina rybařinou  a nebo jen budeme sedět u vody a vše potřebné za nás bude dělat elektronika a jiné vymoženosti, budou ještě vody svazové, nebo se vše rozparceluje a zprivatizuje? Byla by toho ještě spousta co by se dalo napsat, ale velice rád bych uvítal vaše příspěvky ze svých rybářských začátků, současnosti a pohledů na budoucnost, aby ten můj pohled nebyl tak jednostranný.
Spoustu krásně prožitých chvil u činnosti, která je vám nejmilejší  ( postel až na druhém místě )  přeje Kaudik




Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 5

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
08. 01. 2014, 09:24

Pavel Tesař


Jojo, pamatuji ty časy........ byl jsem malej prcek, za cca 5 kč jsem si koupil špulku vlasce, z flašky od vína ( rodičům ) vyndal korek ( splávek ), matku jako olůvko, háček za dvacet haléřů a chodil jsem u nás na potok. Všude byli okouni, běličky, občas kapřík, štičky a hrouzci. I raky jsme chytali. Bylo to nádherné, když mi zabral na žížalku hnojačku okounek. Pak nám začala téci červená voda v potoku ( z místní továrny na výrobu a barvení dek ) a byl konec klukovským výpravám na tento potůček    Ale vzpomínky zůstaly.

>> Reagovat


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se