S čím na přívlač

 Dřive, než si popíšem a přiblížíme něco málo triků,seznámíme se s nástrahamy,které se běžně používají.
WOBLERY
Většinu rybářů může odradit již ta cena, ale když si dáte pozor na nahazování do větví nebo se nebojíte si pro woblírka vpochodovat do vody, určitě nebudete ve ztrátě. Samotné nástrahy dělíme do tří kategorií: hladinové (0,0 m – 1 m), chodící ve sloupci (1 m – 2 m) a samozřejmě hlubinné (2 m až ...).Hladinové woblery používáme ve velikostech 2 až 7 cm, ale spíše ty menší. Z barev upřednostníme přírodní – zelený hřbet, světlé břicho, ale pokud to zrovna moc nejde,můžeme skusit  sáhnout  po takových vzorech jako je Rapala Shad Rap RS, barva Fire Tiger. Vyzkoušet by se mělo všechno.
Tady je pár druhů, které jsou oblíbené:

Ugly Duckling („ošklivé kachně, káčátko“) – 2,5 cm, plovoucí, 2 trojháčky, očko na lopatce, velice agresivně chodící, do 1 metru, balsa, vzor bílá ryba – světle zelený hřbet, bílé břicho
- časem se může stát, že wobler nasákne vodou a přestává s oběma háčky (které jsou mimochodem neuvěřitelně chytlavé) správně fungovat, ale sundáním toho spodního, se vše napraví
-  vázat wobler zásadně speciálním rapala-uzlem buď na obyčejný vlasec nebo na pletený návazec, který chvíli odolá i štice
- k dostání v pěti velikostech a mnoha barvách

River 2 Sea – 3,5 cm, popper, jeden trojháček, očko na tělíčku (lopatku nemá), holografický povrch těla zase se šupinami, opět kuličky v trupu, 3D oči, umělá hmota, vzor okoun
- vynikající popper, který v mnohém překoná své konkurenty od rapaly, tedy především lépe pracuje (dělá větší hluk), má kolem hlavy malé mezery, jimiž protéká voda a vytváří se vzduchem bublinky a také má na trojháčku větší ocas, tedy svázané peří, které ve vodě věrohodně napodobuje rybí ploutev
- je ale mnohem více náchylný k zátěžím a věřte nebo ne potopí ho i bezuzlové vázání,
ano, tak lehký je.
- v těle má také kuličky, ale asi ne z olova??, výborně na sebe upozorňuje a přestože ho vlastním jen krátce, zabrali mi naň okouni lovící v hloubce skoro dvou metrů
- v několika velikostech, ale asi jen ve třech barvách

River 2 Sea – 6,5 cm, plovoucí, dva trojháčky, očko na tělíčku, holografický povrch těla s vyrytým vzorem šupinek, kuličky v tělíčku, 3D oči, do 2 metrů, umělá hmota, barevně podobný bílé rybě
- tento wobler perfektně pracuje a dokáže vyprovokovat většinu ryb k záběru, dokonce i vyhřívající se tlouště, díky perfektním pohybům a kuličkám uloženým v těle
- tento wobler je díky olověným kuličkám v těle perfektně vyvážený, a proto ho navazuji na očko, bez karabinky, v případě pletených šňůr přes bezuzlové vázání
- prodáván ve 2 velikostech a asi 8 barvách

Rapala Jointed -7 cm, dvojdílný, plovoucí, dva trojháčky, očko na tělíčku, do 1,2 m, balsa, barva MN, nejvíce se podobá hrouzkovi
- obrovský pokrok lze s touhle nástrahou udělat, když ji začnem pouštět po proudu, více však níže v kapitolce triků
- lze jen doporučit, na tlouště je to fakt zabiják
- prodáván v pěti velikostech a sedmnácti vzorech, já považuji za nejlepší vzory MN, RT a TR

Tohle samozřejmě nejsou všechny woblery, se kterými lze chytat, je to pouze tzv .„elita“ , dále  lze používat potápivou verzi Ugly Ducklingu (stejná velikost, vzor potočák), woblery od Stormu (6 cm, okoun, bílá ryba), poppery od rapaly (5 a 7 cm, FT a SB), rapalovskej Original Floater (6 cm, barva B), rapalu countdown, již zmiňovaný shad Rap, některé kusy české výroby, které díky své relativně nízké ceně často putují kolem překážek a rybích úkrytů.

TŘPYTKY
Jsou to velice spolehlivé nástrahy a za jistých podmínek bývají mnohem úspěšnější než cokoliv jiného. Rybáři většinou preferují rotačky, ale to neznamená že plandavky by byly bezúspěšné. Výhodou rotaček (kvalitních) je, že je můžete vést téměř jakoukoli rychlostí a pořád pracují skvěle. To se u plandavek moc nedaří. Používáme velikosti 00 – 2 a všechny druhy křidélek, někdy použijem vyloženě říční třpytky, jako je Mepps long aglia 0, stříbrný list, na stojácích a nedá se říct, že by to s nimi nešlo. Právě naopak, při studených podzimních dnech, vás někdy může překvapit jejich účinnost.


Jedny z těch účinějších:
Mepps black fury comet – velikost 1, výborný chod, velice lehká – menší odhod, matná
- velice dobrá při pařícím slunci, když je horko k padnutí, list se dobře otáčí i při velmi pomalém vedení
- dost lehká, což má za následek malou vzdálenost hodu
- dost variant, spoustu velikostí a 4 barvy,
-katalog lze nalézt na těchto stránkách
Spinnex Cateye – vel. 0, vynikající chod, lehká, lesklá, se zelenou nálepkou na křidýlku, zářivá bužírka na trojháčku
– perfektně pracuje i když ji táhnete s proudem, proti proudu je to zkrátka lodní šroub, vynikající na stojácích na okouny, ale i na bílé ryby, štičky
- rozhodně lze doporučit

TWISTERY a RIPPERY
Další nástrahy, které často používáme, twistery spíše na řekách a rippery na stojácích.Nejvíce se používají na udici na podzim, v zimě, zkrátka když je chladno. Ze všech nástrah se totiž dostanou nejsnáze ke dnu a v zimě většina ryb čeká tam. Nejoblíbenější jsou bezesporu bílý nebo béžový twister, tak 4 – 8 cm, popřípadě bílý ripper s červeným hřbetem a červenou hlavičkou (5 cm). Vodíme je delšími poskoky, ale o tom si ještě povíme níže. Úspěšné jsou gumy od firmy Mister Twister, zdají se stejně dobré jako Berkley, stejně ohebné, ale mají úplně jiné aroma, takže je asi nejlepší mít oba druhy.
Mister Twister – 7 cm, bílý, až trošku nažloutlý, perfektní práce ocásku, napuštěný v aromatu, jemný materiál
- 5 kusů, ve vzduchotěsném sáčku
- 3 velikosti, dost barev – vyberete si

Mister Twister – 5 cm, bílý s červeným hřbetem, zářezy na boku, dvojitý ocas, perfektně pohyblivý, bez aromatu, jemný materiál
- mnohokrát vykoupaný kousek, dost dobře pracuje a rybám se zamlouvá
- dobře vyvážený výborně, obeplouvá překážky
- zářezy na těle způsobují maximální práci ocásku i při padání ve vodě
- 2 velikosti, hodně barev

Na lov:
Pokud jdeme vláčet, vybíráme si spíše nenápadné oblečení. Je lepší, když vás ryby nevidí a je upřímně jedno, jestli si nějací vláčkaři na druhý straně řeky klepou na čelo, proč se u vody plazíte. Samozřejmostí jsou i polarizační brýle a spousta vláčkařů si bez nich neumí představit chytání. Nejčastěji lovíme na vodách, které důvěrně známe, ale i na takových si aspoň chvilku prohlídneme vodu, jestli něco neloví. Na úplně cizích vodách je to mnohem těžší, neznáte hloubku, překážky, obvyklá stanoviště dravců… atd. Lanka většina z nás zásadně nepoužívá, protože pocit, že odvážně bojující štika má mít šanci vyhrát je silnější než rozum. Samotný lov většinou začínáme v blízkosti břehu a vybíráme si spíše mělčí místa, kde si můžeme zkontrolovat chod nástrahy. Začínáme jak jinak než woblery, menšími, nenápadnými, ale dobře se hýbajícími. Neházíme v kruhu, ale spíš náhodně doleva, doprava, do stromu… Pokud máme štěstí a něco zabere, nespokojíme se s jedním úlovkem, často bývá na jednom místě víc ryb – okouni v hejnech, 2 štičky v dobrém úkrytu, znáte to. Pokud zklamou všechny dobré nástrahy, začínáme dumat a vymýšlet jak na ně, a začínáme vytahovat výtvory, který spíš vypadají jako výplody nejdivočejších snů, teda tím jsou míněny hodně zářivé woblery, fluorescenční twistříky a třeba i systémek cyankali. Když se dostaneme k vodě, kde je zaručeně hloubka, chytáme skoro výhradně na gumičky, s těžkou hlavičkou. Naopak na mělčinách to zkoušíme s rotačkama. Vynikající místa na dravce jsou kolem mol, a pokud jsou u nich zakotvený lodě, je to ještě lepší, protože okouni se vždy schovají do stínu pod lodí, a pokud je ulovíte, vytažený z „temna“ je uvidíte v plné kráse. Štičky zabírají spíše v hloubce pod moly, u kůlů zaražených do země. Na revírech, kde není dostatek úkrytů, hledáme nejradši pláže – takhle se říká písečným mělčinám bez větších překážek, protože dravci, kteří nemají skrýš, odkud by mohli vyrážet na malé rybky, projíždějí větší úseky a často vyhledávají „pláže“, kde se hromadí všechny bílé ryby do hejn. Naopak potopené stromy a větve, popisované jako nejžhavější místa, zas až tolik úspěchů nezaručují, a spíš si díky nim můžeme odlehčit naši krabičku s nástrahami. Naopak mezi nejlepší místa se řadí souvislé pásy rostlin. Velice se tu hodí povrchové nástrahy – poppery.

TRIKY
Všechny způsoby lovu, které tu budeme popisovat, jsou všeobecně už dlouho známé, takže je to zde pouze souhrn a pokud existuje někdo, kdo je nezná, podělit se s ním o ně.

1. Wobler jako hmyz
Nížinné řeky jsou často lemované převislými stromy – vrbami, lískami, olšemi. U Duckling nebo Dorado Magic (jeden vzor má docela barvu jako chroust a křidýlka z peří)se stalo běžnou praxí, jak se s nimi dostat k velkým tloušťům, kteří jsou sice nesmírně opatrní, ale instinktivně lapají po všem, co trochu připomíná spadlý hmyz. Úplně stejně se dá chytat, když je břeh obrostlý rákosím nebo, pokud vidíte tlouště stát u mostních pilířů či jiných překážek, čekající na kořist. Snad není potřeba zdůrazňovat, že.je třeba být skrytý nebo aspoň nahazovat z dostatečné vzdálenosti, nejlépe nad ocas stojící ryby.

2. Umírající rybka
Bývá nejpoužívanějším způsobem, jak přelstít dravčíky při horkém počasí nebo když se vyhřívají. Nejlépe se k tomu hodí dělené nástrahy, dvojdílné (rapalky) nebo trojdíné (River 2 Sea) woblery, opomineme třpytky, protože je potřeba vést nástrahu pomalu a pod haldinou, ale můžem si být jisti, že twistery s plovoucí hlavičkou, vyvážené tak, aby se extrémně pomalu potápěly, by tuhle práci zvládli stejně dobře. Celý trik spočívá v tom, že nahodíme nástrahu na hladinu a necháme ji chvíli ležet, na řekách chvíli plave po proudu, ale to je jen dobře. poté s ní mírně škubneme a opět necháme vyplavat, poté ji trošku potáhnem, aby urazila půl metru pod vodou a necháme znovu vyplavat, takhle nepravidelně s ní můžeme potrhávat, dokud si ji nestáhnem až k nohám, nebo dokud ji nezačnem táhnout proti proudu, tím totiž ztrácí přirozenost. Pokud se přiblíží nějaká zvědavá ryba, potrhnem krátce nástrahou, to často vyprovokuje dravce k záběru.

3. Nepravidelné přitahování
Tato technika trochu vychází z té předchozí, přesto se v něčem liší. Mini nástrahy bývají většinou zkonstruované, tak, aby jim jejich nízká hmotnost umožňovala dobrý chod i při pomalém vedení.Pravidelné neměnící se přitahování nástrah je dost účinné, ale mnohdy je lepší dát nástraze trochu nerozhodnosti, jako že neví, jestli má plavat doleva nebo doprava, popřípadě se zastavit. proto jso v oblíbeny plovoucí a vznášející se (suspending) woblery, které můžeme nechat stát ve vodě, potom pomalu přitáhnout, měnit směr, a oni stále perfektně pracují. Skoro stejné je to s gumami, ale ty nemůžem nechat vznášet se, protože je olověná hlavička hned potáhne ke dnu, ta plovoucí jim zase nedovolí potopit se. O třpytkách ani nemluvě. Není nic lákavějšího pro dravce, než pohled na z posledních sil meloucíse rybku, zbytečně se snažící uniknout před Zubatou (tlamou).

4. Poppery do zarostlých oblastí
Představte si horké letní dopoledne, tak kolem deváté, desáté hodiny ranní. Úmorný vedro vám vypaluje na obličeji obrysy polárek a nevíte, kterou část oblečení byste si mohli ještě sundat, abyste nebyli úplně nazí. Celý den nic nezabralo a vypadá to, že ryby mají pauzu. Tak v takových časech je vždy vhodná doba vyzkoušet poppery. Nejprve si najdem nějakou mělčinu tak do 2 metrů, nejlépe nějakou rostlinami kompletně zarostlou oblast, a navážeme popper. Nahodíme, nechám chvilku „stát“ na vodě, potom krátce, ale razantně škubnem skloněnou špičkou prutu. Pokud vytvoří popper bublinky a ozve se hlasité puknutí, potrháváte správně, pokud ne, děláte to málo razantně. Vybírám si místa, kde je podvodní flora tak hustá, že zbývá mezi ní a hladinou jen pár čísel volné vody. Když se podíváte pod vodu pořádně, můžete v rostlinách najít větší či menší díry, kam se s obrovskou oblibou schovávají štiky. Pokud tam díry nejsou, nezoufejte, protože štika se umí perfektně maskovat a nemusíte si jí v „trávě“ vůbec všimnout.Důležité je mít dobře seřízenou brzdu, protože útok na nástrahu přichází jako blesk z čistého nebe a pořádně vás vyleká. Doporučuje se zachovat pevné nervy a počkat, dokud se ryba s popperem nepotopí. Stejně tak jako poppery, vyrábí stejná firma i výrobky s názvem propy, které vypadají dost jako americké jerkbaity, ale mají na ocase vrtulku, která vytváří pás bublin. Zkrátka, vypadá to jako wobler bez lopatky, ale s turbínou.


5. Delší poskoky s gumami
Nebudeme to ani nazývat trikem, spíše technikou lovu na twistery a rippery. Používáme spíše těžší hlavičky, protože, jak už jbylo zmíněno, na „gumky“ chytáme hlavně na hlubokých vodách. Po nahození necháme vždy nástrahu dopadnout až na dno, chvíli ji necháme v klidu a potom ji zvolna povytáhnem asi o půl metru. Necháme opět klesnout na zem, znovu povytáhnem nahoru, tentokrát trochu rychleji, ale ne zase příliš. Tímto způsobem, nepravidelnými skoky po dně, si přitáhneme nástrahu až k nohám a zase opakujem. Během lovu držíme prut tak, aby svíral s hladinou úhel 60 – 80 stupňů, protože je lepší, když vidíme i špičku prutu a její reakce na záběr.Při tomto způsobu lovu se vyplatí chovat se co možno nejtišeji a nahazovat třeba z dřepu.