• sumčák mega bánner
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Od desíti k.... kam až vlastně?

  • cadox fishing
02. 02. 2013
Není snad rybáře, který by nečetl knihy Oty Pavla. Poetická díla, v nichž má krajina, kde se děj odehrává velmi významnou roli. Pocházím ze stejného kraje jako známý spisovatel a při pohledu na to, co se v posledních letech s Berounkou děje, je mi smutno.

Dříve romantické klasické jezy se přestavují na moderní nevzhledná monstra s nastavitelnou výškou horní hrany. Většinou u nich nechybí vodní elektrárna a rybí přechod. O jeho smyslu se dá mnohdy polemizovat, například přímo v Berouně, kde byla migrace ryb vždy umožněna bočním kanálem. Že by s tím měly co dočinění dotace na tyto
stavby, které rybí přechody vyžadují?
Samotné práce na jezech také nebyly příliš ohleduplné k okolní přírodě, bagry jezdící řekou udělali z dlouhých úseků pod jezy rovné prakticky zregulované úseky, které skýtají rybám jen minimum prostoru pro úkryt. Za své přitom vzaly i  zbytky středověkého brodu u autobusového nádraží v Berouně.
Hýbání s výškou hladiny také zcela změnilo charakter řeky. V místech, kde dříve byly nádherné mělčiny plné tloušťů a bolenů je dnes pouze nezajímavý středně hluboký úsek, kde ryby nemají důvod se zdržovat. Naopak v létě, kdy jde většina vody přes elekrárny bývají podjezí prakticky bez vody. V místech, kde dříve byly hlubší proudy plné parem a tloušťů se dnes v mělké vodě sluní maximálně užovka podplamatá.

Řeka je v posledních letech také každou zimu stíhána nálety černého komanda kormoránů. Ti mají v řece s minimem úkrytů ideální podmínky pro lov. Stejně tak jim pomáhá, že každý do vody spadlý strom, který by mohl přestavovat ideální úkryt pro ryby (a vzhledem k absenci lodní dopravy zde nijak nepřekáží) je obvykle okamžitě vyloven.

Rybí osádka se tím pádem také logicky mění. Ubývá tlouště, asi nejtypičtější zdejší ryby. Méně je také parem nebo okounů. Nejvýrazněji se to ale projevilo na podoustvi. Tato bojovná ryba zde dříve tvořila značná hejna, dnes na ni člověk narazí jen vyjímečně. Její místo zaujal nasazovaný cejn, který dle mého patří spíše do řek typu Labe nebo Vltavy.

Ale není to jen o úpravách samotné řeky. Před časem jsme s kolegou rádi chodili na úsek řeky, kde na břehu stála alej mohutných topolů. Ryby využívaly možnosti úkrytu pod větvemi nakloněnými nad vodu nebo čekaly na hmyz z nich padající. Po nějakém čase se rozhodlo, že tudy povede nově vznikající cyklostezka. Stromy byly během zimy vykáceny,
dřevo z nich záhadně rychle zmizelo a samotná cyklotrasa nakonec vedla úplně jinou cestou. Nutno podotknout, že rozhodně nešlo o stromy trouchnivějící, právě naopak.

Břeh bez stromů zarostl dvoumetrovými kopřivami a ryby, které zde byly, zmizely na jiná místa. Co dodat? Snad jen to, že tyto změny se staly během pouhých čtyř let.
To je poměrně krátká doba na tak významnou změnu. Nemyslíte?

Lukáš Ardon





Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 1

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
Zatím nebyl vložen žádný příspěvek.


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se