Cralusso - říční splávek
27. 12. 2009
Vyvážení a seřízení splávkuPrvotní vyvážení se provádí stejně jako u klasických splávků tak, aby bylo ponořeno celé tělo a nad hladinou byl pouze signalizační praporek. Na každém splávku je sice uvedena
jeho nosnost, ale k přesnému dovážení je třeba i několik gramů! zátěže navíc. Pokud se splávek ihned po nahození ponoří je nutno zarážku na horní (vodorovné) anténce posunout blíže k tělu splávku. Jiný případ nastane když se po zastavení v proudu splávek vynoří z vody a mírně s natočí bokem proti proudu. Naruší se tak ideální proudění kolem těla a tím dojde v lepším případě ke ztrátě citlivosti na záběr a v tom horším k zanášení splávku ke břehu jako u splávku klasického. Nejspodnější zarážka na spodní (svislé) anténce slouží k přizpůsobení splávku rychlosti daného proudu. Pro pomalejší proud je nutno posunout zarážku víc k tělu splávku a to klidně až blízko k zalomené části anténky, pokud je to nutné. Pro rychlejší proud je naopak nutno zarážku posunout víc od těla splávku. V případě silného proudu se může stát, že se splávek po zastavení ponoří i když je zarážka již na konci anténky. V tomto případě stačí pootočit signalizační praporek o 45°.Nastavení lze považovat za ukončené když se splávek po nahození a dosažení potřebného úhlu s vlascem ustálí na jednom místě i po uložení prutu do vidličky a zároveň se nevynořuje z vody.
Vedení splávku v proudu
Po nahození je nejlepší nechat splávek volně unášet proudem a počkat až se po zadržení vlascem ustálí na jednom místě. To se stane když vlasec svírá s prodlouženou osou prutu od špičky úhel cca 45°. Pokud je toto místo vyhovující můžeme je zakrmit a začít lovit „naostro“. Dle nálady můžeme buď splávek nechat na zvoleném místě a prut odložit do vidličky nebo splávek zadržováním libovolnou rychlostí vodit nad zakrmeným místem podobně jako u lovu s děličkou. V tom případě splávek zadržíme ještě před zakrmeným místem a pomalu jej nad toto místo popouštíme povolováním vlasce. Když se splávek dostane za zakrmené místo, pomalu jej přitahujeme proti proudu zpět. Díky svým vlastnostem splávek při tomto přitahování míjí zakrmené místo vnějším obloukem a tím nedochází k vyrušování „zobajících“ ryb. Potom postup znovu opakujeme. Při troše cviku se takto dá splávek vodit dost dlouho bez přehazování.
Závěrem ještě zmínka o asi nejčastější pochybnosti většiny rybářů – o citlivosti splávku na záběr. Na první pohled splávek působí robustním až nemotorným dojmem dinosaura, postrádajícího jakoukoliv citlivost na záběr ryby menší než vorvaň. Ale i když na to nevypadá, jeho reakce na záběry je velmi dobrá díky proudu, který jej neustále tlačí pod hladinu. Chce to opravdu jen trochu trpělivosti a pár hodin než se s ním naučíte „pracovat“. Určitě se vám trpělivost vyplatí.
