• sumčák mega bánner
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Lovíme velké cejny

  • cadox 3
26. 12. 2009

 Cejni v běžných velikostech, tedy okolo půl kilogramu, jsou opravdu téměř všude a jejich lov nevyžaduje nijak zvláštní přípravu. Loví se běžným způsobem jako většina kaprovitých ryb. Ulovení velkého kusu bude ale spíše dílem náhody než vlastního přičinění. Občas se podaří nahodilý úlovek trofejního kusu i lovci, který zná cejna velkého pouze z obrázkové encyklopedie a vstupního rybářského školení.

Chceme-li  opravdu lovit velké cejny, musíme si správně vybrat lokalitu. Ne každá voda poskytuje cejnům vhodné podmínky pro život a správný růst. Pouze revír dostatečně prostorný, hluboký a potravou oplývající může produkovat cejny, nad kterými zaplesá srdce rybáře.
Nikdo nemůže tvrdit, že ulovit velkého cejna v malé vodě není možné. Možné to jistě je, ale úlovky více kusů jsou nepravděpodobné. Dobré šance poskytují spíše větší vody a řeky. Je-li o některém revíru známo, že se v něm loví větší cejni než jinde, věřme, že jsme právě našli místo, kterému se vyplatí věnovat trochu času.

Štěstí přeje připraveným. Nám tedy nezbývá než se také připravit, a to nejen materiálně ale i psychicky. Budeme se muset obrnit především trpělivostí. Důkladná příprava se vždy vyplatí! Podívejme se například na kapraře. Kapry dnes loví kdekdo, ale jen někteří lovci a týmy se dokážou dostat nad hranici 15 kg.
Čím to? Příprava, trpělivost, specializace!!!

Dejme tomu, že máme v dosahu revír, který příliš dobře neznáme, ale zprávy jsou pozitivní. Nebuďme liknaví a co nejdříve začněme s vlastním průzkumem. Nikdy není na škodu poptat se nejdříve mezi místními rybáři. Budou nás zajímat nejen úlovky, ale i zjištění hloubkových poměrů pro nás bude velmi cenné a ušetří nám spoustu času. Ne každá informace bude ovšem seriózní. Mnoho chlubílků a radílků se potlouká po březích. Ti rádi přehánějí. Podle možností si hloubku ověřujeme a snažíme se zjistit složení dna. To nám napoví, kde by se mohla nacházet cejní kuchyně, a kudy cejni pouze za potravou cestují.
Nejvhodnější dobou k lovu velkých cejnů jsou jarní měsíce. Období před třením – duben, květen – přináší hojnost úlovků. Pokud se nám v tuto dobu podaří najít místa, kde se cejni shromažďují nebo protahují, je úspěch zaručen v kteroukoli denní dobu. Z hlediska etického však nemůže být opravdový sportovní rybář při takovém lovu sám se sebou spokojen. Jsou-li ulovené ryby vráceny bez poškození vodě, pak je vše v pořádku. Velký cejn ulovený v pozdějších měsících je daleko více ceněn.

Nezkušení lovci cejnů by neměli začínat s lovem v chladných a nepříznivých měsících. Z jasného neúspěchu se nenaučí nic. Není z čeho se poučit a vyvozovat závěry. Nejlépe se naučíme cejny lovit, když zahájíme lov v období dobrého braní a s postupným slábnutím cejní aktivity se snažíme přizpůsobit svou techniku a taktiku tak, abychom dosahovali vždy co nejlepších výsledků.
Zkušenosti kolegů, které najdeme na stránkách rybářských časopisů, se také hodí. Přinejmenším nebudeme pracně vymýšlet věci dávno vymyšlené. Tak se dostaneme zase rychleji o krok dál.

Lov feederem se při lovu cejnů osvědčil a v některých případech zcela zastínil plavačkové metody, a to jak na stojatých tak tekoucích vodách. Je to také tím, že větší cejni vyjížděli za potravou až v době, kdy na splávky nebylo vidět. S feederovým prutem po menší úpravě (za použití chemického světla) můžeme lovit i za absolutní tmy. Velcí cejni jsou starší, zkušené a opatrné ryby. Často se krmí v noci. Někdy je zastihneme na jejich pastvištích i brzy zrána ještě před východem slunce. V tu dobu se hejno cítí bezpečně i v místech, kde se hladina sotva přelévá přes jejich tmavé hřbety. Ve dne máme lepší vyhlídky na podstatně hlubších místech. Táhlé, zatopené prudší svahy s nepříliš zarostlým měkkým dnem cejnům vyhovují. Jejich přítomnost prozradí jemné bublinky plynu stoupající k hladině, které uvolňují cejni při sběru potravy. Podle nich můžeme určit, jak je hejno velké a kterým směrem se pohybuje. Při troše cviku rozeznáme cejny od kaprů naprosto bezpečně.

Zastihneme-li cejny, jak se sluní při hladině, je marné cokoli jim nabízet. Jsou úplně neteční. K záběru se nedají zlákat ani nejvybranějšími lahůdkami, ani když jsou nabízeny přímo mistrovským způsobem. V případě, že máme vytipovánu lokalitu, alespoň částečně zmapováno dno a pohyb cejních hejn, můžeme započít s přípravou svého lovného místa. Vždy se osvědčuje vnadit alespoň tři dny předem. Kvalitní vnadicí směs s drobným partiklem nám pomůže hejno putující za potravou zadržet. Je vzrušující vidět, jak se bublinky pomalu přibližují a nakonec vycházejí přímo z krmeného místa. Pak je jen otázkou času, kdy přijde záběr.

Na takové vodě je důležité zbavit se záběrů malých ryb. Jejich zdolávání ruší okolí a záběrů od velkých cejnů se dočkáme jen stěží. Krmnou dávku tedy tvoří dvě hrsti vařené kukuřice a kousky brambor s hrstí vařených krup. Hlubší místo s tišinou a malým vracákem se jeví jako ideální. Cejni se drží v největší hloubce a občas vyjíždějí na rozhraní docela rychlého proudu. Potravu ale sbírají téměř výlučně v naplavenině vytvořené vracákem. Občasné zalesknutí širokých těl a pozice s ocasem nahoru tomu nasvědčují. Čím pokročilejší je noční čas, tím ochotněji cejni vyjíždějí na mělčinu. Tam přehrabují jemnou naplaveninu.

Nejčastěji používanou montáží je páternoster se zátěží na kratším bočním přívěsu. Délku návazce řídíme intenzitou záběrů. Za standardní délku při lovu cejnů můžeme považovat 45 – 70 cm. Jsou-li cejni zaseknuti příliš hluboko, délku raději zkraťme.
Záběry jsou velmi opatrné, a tak se stavá výběr správné zátěže klíčovým bodem lovu. Zátěž musí především umožnit pohodlné a přesné nahození na vyhlédnuté místo, nástrahu dopravit na dno a tam ji spolehlivě držet v proudu, avšak musí být právě jen tak těžká, aby ji proud nepřemísťoval. Velké kotvící olovo cejn okamžitě odhalí. V tekoucí vodě jsou vždy výhodné ploché zátěže. Tam, kde patnáctigramovou kuličku tlačí proud, desetigramová plochá zátěž leží naprosto spolehlivě.

V našem případě jsme ovšem použijeme zátěže mnohem lehčí (3 – 7 g). Proud působící na vlasec při záběru vlastně zátěž ještě nadlehčí, a tak získává montáž na jemnosti. A to je to, co potřebujeme. Přes den nastražíme dvě zrnka kukuřice na háček velikosti 6. V noci umístíme nástrahy mimo háček. Sledovat špičku feederu s nalepeným chemickým světélkem ve tmě je dosti obtížné a může docházet k matoucím jevům. Záběry na nástrahu, umístěnou mimo háček, jsou tak zřetelné, že zaseky budou úspěšné.
Při nočním chytání si vypomůžeme elektronickým signalizačním zařízením. Je to jednoduché, ale proveditelné pouze v případě, že lovíme s prutem v horizontální poloze směrem po proudu. Před špičku prutu instalujeme elektronický hlásič, umístěný na tyči tak, aby jím procházel vlasec nahozené sestavy. Při záběru pak máme akustický i optický signál o záběru, na který okamžitě reagujeme. Uplatní se ovšem pouze signalizátory spolehlivé a citlivé. Zvukový signál  ztišíme na minimum.
Milan Tychler


     


Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 2

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
Zatím nebyl vložen žádný příspěvek.


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se