Lov štik přívlačí nebo na přirozenou nástrahu ?

07. 08. 2011
 Mezi rybáři jsou zastánci a vyznavači lovu štik jen a pouze na přirozené nástrahy (nástražní rybičky), a pak jsou tu vyznavači přívlače, kteří by nikdy nelovili štiky jiným způsobem než  na  nástrahy  umělé. V poslední době to však nemají vyznavači lovu štik přívlačí vůbec jednoduché, jelikož se jako houby po dešti množí revíry, kde si místní rybářské organizace určují zahájení přívlačové sezóny a oddalují ji až na 1.9.,především na Labských revírech. Další spousta revírů je pro přívlač uzavřená úplně a celoročně se na nich vláčet  vůbec  nesmí.  Smysl takovýchto nařízení a omezování mi bohužel uniká a připadá mi jako těžké omezování jedné skupiny rybářů. Z jakého důvodu mají přednost vyznavači lovu štik na přirozené nástrahy před mnohem šetrnějším lovem přívlačí. Vždyť kolik podměrečných štik ročně je nevratně poškozeno a uhyne při způsobu lovu na přirozenou nástrahu, kdy jejím následným zažráním až do jícnu a zapíchnutými háčky, které lze jen těžko vyprostit, již štice mnoho nadějí na přežití a další růst v atraktivní rybu, moc šancí nedává.

Přívlač má nespornou výhodu v tom, že s jedním proutkem a krabičkou umělých nástrah jste schopni prochytat velký kus revíru, a tu svou štičku si najít. Rybářská výbava pro vláčkaře prošla velkým vývojem. Dnes máme k dispozici na výběr vlasce a pletené šňůry velmi slabých průměrů, které jsou pro štiky méně nápadné. Nosnost těchto slabých průměrů však několikanásobně převyšuje hmotnost lovených štik. Jako ochranu před štičími zuby použijeme jemná a pevná wolframová lanka, která spolehlivě odolávají štičímu dovádění. Útok štiky na naši vláčenou nástrahu, jistě každému přinese mnohem více adrenalinu do krve, jež jen sledování potápějící se káči a při zapáleném cigárku čekat, až žhavý konec začne olizovat filtr a tím vydá pomyslný povel k záseku.

Mnohem více potěší správný výběr vláčkařovy nástrahy na kterou se mu podaří pokořit statnou a zkušenostmi  protřelou metrovku, než chycení takovéto štiky na přirozenou nástrahu ke které nepociťuje takovou nedůvěru. Vždyť již po tisíce let má v sobě zakódováno, že rybičky jsou její prakticky jedinou přirozenou  potravou a pokud už měla možnost poznat píchnutí nastraženým háčkem v rybičce, přeci jen si to tolik nedokáže spojit s představujícím nebezpečím. Nadruhou stranu štika píchnutá háčkem z umělé nástrahy ať již jakékoliv třpytky či rippera nebo woblera si takovouto past velmi dobře pamatuje a její následné přesvědčování k útoku na námi nabízené nástrahy, nás bude stát mnohem více sil a zkoušení různých nástrah. Dalším důležitým faktorem při lovu štik, je naše víra v předkládanou nástrahu. Pokud vláčkař nebude mít ve svou právě používanou  nástrahu  100% -tní důvěru, je to jen poloviční úspěch. Štika nemusí na nástrahu zaútočit pokaždé  když se objeví v jejím zorném poli. Nástrahu pouze pozoruje a stojí nehybně na svém stanovišti maximálně  nástrahu jen doprovodí. Takto se to může opakovat několikrát, něž se nechá přesvědčit k útoku. Útok štiky bývá velmi rychlý. V číslech to znamená, že rychlost útoku štiky na naší nástrahu se pohybuje kolem 30km za hodinu, to je osm metrů ( velice slušná vzdálenost) za sekundu které  štika stačí urazit. Tato velká rychlost má pro nás výhodu v tom, že štika má opravdu jen minimum času – né li žádný, aby rozpoznala  a stačila si uvědomit, že nástraha je pro ni past a od útoku ustoupila. Správně zvolená nástraha by měla vyprovokovat k záběru i štiku s plným břichem.

Lov na přirozené nástrahy  oslovuje především jedince kteří chtějí co nejvíce masa  za minimální výdej energie a prostředků. Dále z lovu přívlačí by asi neměli radost rybáři, kteří chytají jen v dosahu svého čtyřkolového miláčka a neradi se z takovéhoto zázemí posouvají někam dále.

Jediná pozitiva které lze nalézt pro lov s přirozenou nástrahou jsou – relativně mnohem levnější způsob chytání,  nevyžaduje neustálou pozornost být  stále ve střehu a možnosti věnovat se i jiným činnostem, jako diskuzi s kamarády , popíjením něčeho pro zahřátí a tak podobně. K lovu dokonale postačí  starší prut z laminátu, naviják také nemusí být žádný top a stačí když bude mít dobře seřiditelnou brzdu. Síla vlasce podle prostředí ve  kterém se loví, ale průměr kolem 0,30mm by měl postačit. Dále káču, lanko a dvojhák nebo trojhák případně nějaký systémek. Suma sumárum finančně to asi nikoho nezruinuje. Výbava na přívlač, tak to už přeci jenom něco stojí. K lovu štik pevnější prut s gramáží kolem 40 gramů. Naviják bychom neměli podceňovat, jelikož neustálé nahazování a překlápění  mu dávají pěkně na frak, vsadíme na kvalitu. Není dobré si koupit naviják za pár korun a po pár dnech mu pomáhat s překlapováním a při navíjení poslouchat různé zvuky které vyluzuje. A teď položka, která možná bude někomu připadat přehnaná, ale největší finanční zátěží  za sezónu jsou nástrahy. Podle vlastních zkušeností,  a to se budu držet při zdi, je investice do nástrah několikatisícová. To je však jen v případě, že je náš lov zaměřen na všechny druhy dravých ryb. Vzhledem k tomu, že si zde probíráme lov štik, tak ty ceny nemusí být tak vysoké, pokud si vystačíme s gumovými nástrahami (kopyta, rippery), případně železem (plandavky a rotačky). U gumových nástrah jen jedna věc. Na našem trhu je spousta druhů jiggových hlaviček, ale ne všechny jsou k lovu štik vhodné. Je potřeba opravdu dobře vybírat hlavičky které mají opravdu pevné a dostatečně dlouhé háčky. Háček který ohneme již při mírném tlaku je nám na nic. S takovým by moc štik v podběráku neskončilo. Pokud si můžete dovolit nějakou korunu pustit, tak by ve výbavě neměli chybět wobblery.  Je to dosti účinná zbraň v lovu štik.

Wobblery – výhody používání wobblerů , jsou  jejich opravdová účinnost, velký výběr rozličných tvarů, typů  a barev. Se správně zvoleným typem lze prochytat   jak místa zarostlá s povrchovými nebo hladinovými wobblery, tak s i hluboká místa s hlubinými wobblery . Prakticky každý si najde pro svůj typ vody svého woba. Jejich nevýhoda spočívá především ve vyšších pořizovacích cenách.

Gumy – výhody používání gum jsou především v jejich příznivých cenách a velkého výběru typů a barev. Jejich nevýhoda spočívá v poměrně krátké životnosti,  a v poslední době jsou již na některých revírech štikám okoukané.



 
Sdílet na Facebooku

Diskuze ke článku


   
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
10. 01. 2012, 14:53

Petr

, bacovskypetr@seznam.cz


Jednoznačně přívlač.V plném rozsahou souhlasím s názory autora článku.

>> Reagovat
10. 01. 2012, 10:00

Kalvoda Bronislav

, jk.bus@seznam.cz


používám obou dvou typů lovu, ale poslední dobou raději přívlač.......

>> Reagovat
09. 01. 2012, 14:53

venca

, vencazelenka@seznam.cz


No mě se to bohužel stává, pro upřesnění obrazu, pokud používám nástrahu živičišnou používám jednoháček a se zásekem zbytečně nečekám, dorovnám silon a zasekávám prakticky ihned po záběru.  Při té přívlači a konkrétních příkladech které jsem uvedl se jednalo o nástrahy okolo 7cm a ulovené štičky byly vždy do 60cm, no ty menší štiky bývají takové až moc hltavé, taky tomu moc nerozumím jak to tak může vmomentě zhutnout.
No jak jsem říkal všecko se dá dělat blbě nebo dobře, pokud někdo chytá na rybičku dá tam 3hák nebo 2 a nechá ji zažrat 2 minuty tak to je hotovo to má až v prdeli. Vyjímkou jsou staré zkušené štiky, které ulovenou rybičku jen drží a stojí na místě a čekají co se bude dít, když se jim něco nezdá rybku vyplivnou.


>> Reagovat
09. 01. 2012, 10:11

Kaudik


Jsem rád že se objevil někdo, kdo vyjádřil svůj názor. Pokud by tu zde vznikla určitá diskuze na toto téma, určitě by to nebylo na škodu. Chápu že každý vyznává ty své techniky lovu a způsoby chytání dravců. Nachytal jsem velké množství štik různých velikostí na umělé nástrahy, jen nevím zdali mám konstatovat „bohužel" nebo spíše „bohudík" zato, že chycená štika nikdy nebyla umělou nástrahou poškozená. Dosud ani nikomu v mém okolí, se nepodařilo sešít štice jícen umělou nástrahou. Ale netvrdím, že se to stát nemůže. Bohužel s rybičkami jako nástrahou mám jinou zkušenost. Stačí se procházet po zahájení lovu dravců okolo jakéhokoliv revíru, pozorovat rybáře zdolávající  štiky a následné operace vyprošťování - je to mnohdy opravdu síla. Sdělte i vy své názory a zkušenosti s lovem na rybičku a umělou nástrahu.


>> Reagovat
09. 01. 2012, 00:35

venca

, vencazelenka@seznam.cz


Trochu zaujatý článek, chytám jak na živou, tak mrtvou rybku a taky vláčím, prostě chytám tak jak mám právě náladu.  Všcko se dá tělat dobře nebo blbě, není vyjímkou, že použitou nástažní rybičku mám v akvárku do následující sezoný což je víc jak půl roku než ji znovu pužiji. Z loňských několik desítek chycených štik jsem si ponechal 3ks z toho jednu cíleně prože jsem na ní měl chuť a 2 jsem musel utratit protože měly trojhákem sešitý jícen a šance že by přežily nebyla velká, obě nechtěné štiky byly chyceny na přívlač, jedna na sleidra, druhá na dvojdílný wobler, ryby chycené na živou rybku jsem bez ujmy pustil všechny. Toho samého výsledku jsem docílil i v té předešlejší sezoně. Takže počet nuceně zabitých štik na přívlač je dalekovyšší než na živou nástrahu, aspoň v mém případě.

>> Reagovat


  • test 2
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku