Candát a pravidla lovu
15. 12. 2009
Dle teoreticky získaných poznatků o candátech, typu vody a charakteru jeho dna si vyberem vhodné stanoviště, nástrahu, počasí a stanovíme si předem dobu lovu..JPG)
1) Výběr stanoviště podle ročního období
Každý z nás zná více či méně svou vodu, kde plují hejna candátů a tak si je jen třeba ujasnit, kde se přibližně pohybují v tu či onu roční dobu.
Někdy méně znamená více a proto si každý rok stanovujem k detailnímu prozkoumání maximálně 3 místa, kterým se budem věnovat. Dvě z nich jsou již předchozími úspěchy osvědčená a jedno vždy nové, tak, aby přineslo i nové poznatky. Jejich břehová šíře by však neměla být více jak 10m.
Po 16.červnu začínáme lovit v místech s hloubkou okolo 2,5 – 3m z přechodem dna do mělčiny, nejlépe pak se štěrkovitým dnem či pařízky, tedy s místy, kde se candát pravděpodobně vytírá. Tento záměr vychází, a prakticky byl již vícekrát ověřen, z prostého úsudku, že generační candáti se při pozdním výtěru vlivem chladného jarního počasí často zdržují poblíž hnízda i v tomto pozdním období. Na nástrahu pak útočí více méně instinktivně jako na vetřelce. Toto místo je však použitelné jen krátce, maximálně do prvního týdne v červenci se silně klesající periodou záběrů. Do poloviny srpna je tzv. mrtvé období a ani se moc nemusíme snažit.
Další etapa pro výběr a vyzkoušení druhého stanoviště začíná v druhé polovině srpna a končí cca v polovině září.
Výběr stanoviště je přímo odvislý od pohybu hejn potěru bílé ryby a většinou jej situujeme na mělčiny s hloubkou okolo 1,5– 2m v blízkosti starého koryta, stínících stromů a pařízků ve dně. V toto období se dá usuzovat že candát začíná intenzivně žrát a nabírat zásoby na zimu, přestože jsou ještě velká tepla a plno slunce, které svádí více ke koupání než k lovu dravce, který je dle všeobecného názoru noční. Není to tak doslovné a dá se říci spíše stínomilného dravce. V říjnu se voda začíná čistit, rybičky ztrácet a tak musíme své poslední stanoviště přesunout opět někam na rozhraní hloubky a mělčiny, nejlépe někam na hranu blízko břehu.
2) Časový interval lovu
Nikdo nemá patent na rozum, ale uvědomme si, že chceme především najít průměrný časový interval našeho stanoviště, nikoliv náhodného záběru. Musíme si tedy obě strany našeho předem vytýčeného časového rozhraní lovu na stanovišti mírně posunout a tzv. nadsadit do hluchého prostoru. Četnost záběrů po celou dobu našeho intervalu nám s jistotou prozradí pravidelný pohyb hejna i na další dny.
A teď dle zkušeností :
a) červen 6.00 – 8.30 19.00 – 21.30
b) srpen –září 6.00 – 8.00 17.00 – 21.00
c) říjen 7.00 – 9.00 15.30 – 17.00
3) Počasí
Právě vhodné počasí, nám může dopomoci k záběru a často je pro nás dost překvapující, vzhledem k teoretickým znalostem. Opět si jej můžeme přiměřit k námi zvolené roční době a stanovišti:
Ráno večer
a) červen bude následovat pěkný den před dopadem slunce na hladinu před bouřkou doprovázenou prudkou změnou tlaku
b) srpen
– září chladné ráno s oparem nad hladinou do východu slunce setrvalý tlak s jasným dnem
od západu slunce až po úplnou tmu
c) říjen přízemní mrazík, pošmourný den zataženo,plískanice,mrholení, od stmívání do tmy
4) Nástraha,rybářské náčiní
Vláčíme výhradně bez lanka na monofilní vlasec průměru 0,18 – 0,19 mm. Prut – přívlačový speciál.
a) červen - riper, hlava 4–5g kopyto, kopyto – 5 –7cm, barva – krémově bílá s červenými flitry, fluo–zelená, žlutá s tmavým hřbetem atd.
b) srpen
– září - riper, banjo, – 4–5g jako předchozí, po vyčištění vody přecházíme na šoulanou mrtvou
rybku vel. 5–10cm
c) říjen vláčená mrtvá rybka – přískoky
Na závěr
Riper vedeme se zvednutou špičkou prutu přískoky a necháváme padat na dno pro rozvíření kalu. Záběr většinou přichází v okamžiku zvedání ode dna. Nenahazujem dál jak 15 m od břehu, nejlépe na hranu. Pozor na záběry u paty svahu.
