Lov mníka jednovousého
29. 12. 2009
Ve dne se skrývá pod kořeny stromů nebo ve štěrbinách a nejaktivnější je za stmívání a za úsvitu, když loví larvy hmyzu, korýše a ryby. Tře se v zimě, často pod ledem a tření probíhá uprostřed noci, což je u ryb neobvyklé. Mník je unikátním druhem ryby. Původně byl řazen mezi treskovité ryby, v nedávné době ale byla zavedena čeleď mníkovití a mník je u nás jediným jejím zástupcem. Navíc je jediným druhem této čeledi, který se přizpůsobil životu ve sladké vodě. Jeho rozšíření ve světě je impozantní a zahrnuje prakticky celý mírný pás severní polokoule od Evropy přes Sibiř až do Kanady. Zatímco na mnoha místech svého výskytu je velmi hojný, u nás se jedná o nepříliš početný skrytě žijící druh, který je možno záměrně lovit jen místy.Poznat mníka není žádný problém. Typický společný znak treskovitých a mníkovitých ryb – jediný vous trčící z brady směrem dopředu prakticky vylučuje záměnu s jiným druhem a navíc má mník poměrně netypické ploutve. Hřbetní jsou dvě, za první kratičkou následuje s mírným odstupem druhá, sahající od poloviny délky těla až k ploutvi ocasní.
Stejně dlouhá je i řitní ploutev a velmi neobvyklé je umístění břišních ploutví, které se nacházejí na hrdle ryby ještě před úrovní ploutví prsních.
Tlama mníka je široká a svědčí o jeho dravém způsobu obživy.
Velmi zajímavá je mníkova chladnomilnost. Nejaktivnější bývá v zimních měsících, kdy se i rozmnožuje a proto mnohem lépe než u nás prospívá tento druh například v chladných vodách Skandinávie či Ruska, kde je i významným komerčně loveným druhem.
Mník obývá především čisté tekoucí vody lipanového a parmového pásma a kromě nich i některé údolní nádrže s čistou chladnou vodou. Legendární byl jeho výskyt na ÚN Lipno, kde se lovilo množství velkých jedinců. Dnes mníků na Lipně ubylo, ale jejich stavy se pomalu obnovují na některých říčních revírech. Za všechny je možno jmenovat Vltavu nad Lipnem, Jihlavu apod. Na mnoha místech jeho výskyt uniká pozornosti.
Mník má poměrně vysoké nároky na čistotu a teplotu vody. Z tohoto důvodu se vyskytuje pouze tam, kde jsou tyto předpoklady naplněny. Nejvyšší aktivitu vykazuje při teplotě vody kolem 5°C, což je u nás v chladnější části roku. Za vyšších teplot vody v letním období může upadat do jakési letargie, kdy omezuje svou aktivitu i příjem potravy. Probírá se pak hlavně při zakalení a ochlazení vody po deštích, kdy se pohybuje vodou někdy i za denního světla a shání potravu. Jinak se ale jedná o rybu s noční aktivitou, která se svým způsobem života v některých ohledech podobá úhoři.
Pohlavně mník dospívá ve 3. – 4. roce života, samice zpravidla o něco později než samci, kteří se mohou v extrémním případě rozmnožovat už ve věku 2 let při délce kolem 17 cm. Výtěr se odehrává nejčastěji ve druhé polovině prosince a v lednu. Předchází mu krátká migrace na vhodná trdliště – obvykle mírnější mělčí proudy s písčitým nebo štěrkovitým dnem. Mníci se vytírají ve skupinách tvořených obvykle jednou samicí a několika samci, kteří kolem ní vytvářejí vířící klubko. Jikry po výtěru klesají pomalu na dno. Jsou velmi malé stejně jako vylíhlý plůdek, ale zato je jich obrovské množství. Běžně se pohybuje v řádu statisíců, ale u samice s hmotností 2225 g bylo odhadnuto na 1,3 miliónu kusů.
Mník roste poměrně rychle a to především proto, že nepřestává přijímat potravu ani v zimním období. Ideální podmínky nalézá na velkých vodních plochách s celoročně nízkou teplotou vody jako jsou některá jezera v Rusku. Zde dosahuje rozměrů, které se s růstovými možnostmi v našich podmínkách vůbec nedají srovnat – i přes 1 m délky a 10 kg váhy. U nás je růst mníka pomalejší a při celkové vzácnosti a nenápadnosti této ryby je trofejních úlovků žalostně málo. Největší mníci ulovení na našem území vážili kolem 4,5 kg a jde o špatně zdokumentované úlovky z údolních nádrží. Běžněji se loví kusy s délkou kolem 70 cm a hmotností asi 2 - 3 kg.
Lov Mníka
Spoustu rybářů asi napadne, jestli má smysl obětovat čas k lovu této ryby, když si není jistý, zda je právě jeho revír pro mníka tím pravým, jestli se zde vyskytuje či zde byl někdy v dřívější době uloven.
Obecně se dá říci, že je tato ryba obyvatelem lipanového a parmového pásma, ale výjimkou nejsou údolní nádrže, jakým je třeba legendami opředené Lipno. Jenže vlivem znečišťování toků a rostoucího zájmu sportovních rybářů, někdy před 20-25 lety, byl mník doslova na hranici vyhubení na většině našeho území. Ovšem v téže době jejich žalostnému stavu začal dopomáhat umělý výtěr a odchov plůdku na rybnících, ze kterých roček mníka putoval do sportovních revírů, což mělo za následek zvýšení jeho početnosti. Takže není od věci, zeptat se na příslušné Místní organizaci, zda se mník do vašeho předpokládaného lovného místa vysazuje. Pokud ano, jistě je to dobrá zpráva, zvyšující vaše naděje na úspěšný lov. Mník má v oblibě členité a kamenité dno, podemleté břehy. Na hloubce příliš nezáleží. Ideálním místem je třeba tišina v podjezí, kam mníci rádi míří za potravou. Mírný proud není na škodu.
K lovu .
Ačkoliv mník není nějak dobrý lovec, povahu dravce mu nikdo neodpáře. Nejčastěji používanou nástrahou je tedy rybka a ne zřídka také rousnice, která bývá úspěšnou především při lovu v zakalené vodě po silné bouřce. Řeč bude o bezesporu nejúčinnější metodě - položené.
Jelikož pravděpodobně nelovíme zrovna na revírech, kde je mník příliš hojnou rybou, snažíme se mu vyjít vstříc a nástrahu předkládáme tak, aby ji mohl co nejsnadněji najít - mrtvou rybku nadlehčujem polystyrenem a montáž upravujem tak, aby se rybka vznášela jen kousek nade dnem. Toho docílíme tímto způsobem, zhruba 10 - 15 cm před háček zamáčknem tak velký broček, aby rybě nekladl přílišný odpor při záběru a aby naopak nebyl příliš malý, jinak by se rybka vznášela vysoko ve sloupci. Jeho velikost je tedy nutné sladit s velikostí nástražní rybky a tudíž s množstvím polystyrenu, zatlačeného v její tlamce. Velikost rybky by se měla pohybovat v rozmezí 6 - 10 cm, na druhu celkem nezáleží. Není na škodu nechat rybku před lovem "zasmrádnout" a po napíchnutí naříznout břicho, aby byla více cítit.
Ačkoliv je mník zarputilý hltavec, poměrně dost často zaznamenáme neproměněné záběry. Návazec není dobré nechávat kratší než 50cm. To samé platí i u průvěsu čihátka, které by mělo být co možná nejlehčí, aby nekladlo rybám odpor.Použijeme dvojháčkový systém, protože velice častým zájemcem o nástrahu bývá také tloušť, který delší dobu rybku ochutnává jen mezi pysky a s jedním háčkem je jeho zdárný zásek spíše loterie.
Záběr mníka lze velice dobře rozpoznat. Není nijak rychlý, spíše trhavý. Ryba stojí víceméně na místě a snaží se polknout nabízené sousto. Po záseku se snaží ukrýt do kořenů či pod kameny, je tedy dobré nepodcenit náčiní, se kterým hodláme lovit. Mník je rychle rostoucí a krátkověká ryba, takže v ideálních podmínkách může v šesti letech života dosáhnout trofejní velikosti a váš cajk dokonale prověřit. Především vlasec by neměl být menšího průměru než 0,20 mm, běžně se používá i 0,25 mm. V místech, kde není tolik vázek, si můžeme dovolit i kvalitní 0,18 mm. Ideální délka prutu by se měla pohybovat někde mezi 3,0 - 3,5 m, vrhací zátěž 20 - 40 g, klidně i více.
Aktivita mníka, jak je známo, stoupá se snižováním teploty vzduchu a tudíž i teploty vody. Vrcholu dosáhne okolo 5 °C a když k tomu připočteme fakt, že záběry přichází zpravidla až po setmění, snadno si každý může vydedukovat, jakým podmínkám bude rybář při jejich lovu vystaven. Ne zřídka jsou mníci při chuti, když na obloze plují těžké sněhové mraky, fučí silný vítr a co chvíli sněží. To už je opravdu zkouškou rybářovi trpělivosti. Zde je třeba pečlivě dbát na ošacení, nestydět se použít třeba dvoje kalhoty, pletené ponožky a na ruce palčáky. Něco na zahřátí, v podobě horkého grogu v termosce či něčeho "ostřejšího" v náprsní kapse také přijde vhod. Když se člověk nehýbe, snadno prochladne a pak je rozumnější hodit nohy na ramena a doslova prchnout. Nemá smysl se za každou cenu přemáhat a pokoušet zdraví.
I když, pokud se trefíte v ten správný den a čas, kdy jsou mníci skutečně při chuti, v tu chvíli přestanete vnímat okolí a soustředíte se jen na ona magická čihátka prozrazující zájem ryb o vaši nástrahu. Být ve správný čas na správném místě se stane málo kdy, ovšem o to cennější pak tyto chvíle jsou. Neexistují nějaká pravidla, za jakého počasí, za jakého tlaku a stavu vody je nejlépe všeho zanechat a klusat k vodě s mrtvými rybkami. Přijde to zcela neočekávaně, leckdy i za takových podmínek, za kterých už ani nedoufáte v nějaký úspěch.
