Jdeme lovit Mníka

14. 11. 2010

Začíná přicházet období vhodné k lovu mníka jednovousého a tak si zde řeknem něco o jeho lovu.
Typický společný znak treskovitých a mníkovitých ryb – jediný vous trčící z brady směrem dopředu prakticky vylučuje záměnu s jiným druhem a navíc má mník poměrně netypické ploutve. Hřbetní jsou dvě, za první kratičkou následuje s mírným odstupem druhá, sahající od poloviny délky těla až k ploutvi ocasní.
Stejně dlouhá je i řitní ploutev a velmi neobvyklé je umístění břišních ploutví, které se nacházejí na hrdle ryby ještě před úrovní ploutví prsních.
Tlama mníka je široká a svědčí o jeho dravém způsobu obživy. Mník jednovousí je totiž treska, která se zabydlela již před milióny lety v sladkých vodách.Je to ryba velice vhodná pro lov odolných rybářů, kteří ani ve velice nepříznivých povětrnostních podmínkách nevydrží sedět doma u kamen a i v takovémto nečase rádi vyrazí k vodě.Právě období v závěru roku a na začátku roku nového je nejlepší pro jeho lov.
Stravovací návyky mníků jsou v porovnaní s jinými aspekty způsobu života poměrně dobře prozkoumané.Hlavním důvodem je usilovný výzkum při zjišťování jakých škod je mník schopen napáchat na hospodářsky cenných druhů ryb. V Severní Americe se pravidelně opakovali vládní vyhladzovací programy, v kterých padli za obět milióny mníků kteří skončili jako odpad a nebo jako krmení pro chov kožešinových zvířat.Vícečetné studie potvrdili že je schopen napáchat velké škody jako rybožravý predátor. Výzkumy však nikdy nepotvrdili vžitý názor, že významnou složkou jeho stravy jso rybí jikry. Nijak se neliší od ostatních druhů ryb které pokud mají příležitost, tak si jikry rádi sezobnou.

Mník je schopen v prvním roku věku vyrůst až do délky kolem dvaceti cm, v dalších letech se však jeho růst výrazně spomaluje. Vše se odvíjí od úživnosti vody kterou obývá a celkových životních podmínek.
V průměru se dožívají kolem deseti roků. kolem pátého roku života měří ve vodách severní Aljašky 30centimetrů, zatímco v alpskéa středoevropské oblasti dosahují délky kolem 50 centimetrů. Významné rozdíly v rychlosti růstu sa však vyskytují i v rámci jednoho povodí. Paradoxem je, že i když mníci v severských vodách rostou podstatně pomaleji, dosahují mnohem větších rozměrů. Ve střední Evropě jsou mníci s délkou nad 60 centimetrů a s hmotností převyšující dva kilogramy ojedinělé, avšak ve Finsku nebo v Kanadě to jsou běžné velikosti. Konkrétně finský rybářsky rekord má hodnotu neuveřiteľných 15,5 kilogramů a 118 centimetrů. Na Sibiři a na Aljašce už ulovili giganty s hmotností více jak 30 kilogramů.V jisté studii o fauně sibiřského polostrova Tajmyr jsou zaznamenané údaje o jednofousém modrookom monstru, které měřilo 140 centimetrů a vážilo 34 kilogramů.

Treskovité ryby patří mezi všeobecne velmi plodné ryby. A v tomto nezapře svůj původ ani mník. I když se před milióny roků stal výslovně sladkovodní rybou, rozmnožuje sa stejně jako jeho mořští soukmenovci. Dobře živená jikrňačka naklade až milión jiker na kilogram tělesné hmotnosti. Její vajíčka mají průmer asi 1 milimetr a obsahují olejovou kuličku umožňující jikrám volné vznášení ve vodním sloupci. I velmi slabé proudění vody stačí na to, aby se jikry rozšířili do rozličných částí vodního světa.Rozmnožování mníků probíhá v době, když má voda méně jak čtyři stupně celsia. Ve střední Evropě je to od prosince až do února, v severských krajinách v květnu až červnu. Tření probíhá v hloubce, v jezerech a vodních nádržích to může být desítky metrů pod hladinou. Švýcarští potápěči pozorovali v jednom z alpských jezer v hloubce kolem 60 metrů přibližně stovku mníků při tření, kteří vytvořili gigantické rotující klubko. Tento divoký tanec po chvíli zahalil oblak miliónů a miliónů jiker.
U nás je poměrně málo známou skutečností, že někteří mníci putují na trdliště podobně jako lososi. Z ústí řeky Labe táhnou mníci až třista kilometrů proti proudu. Z Bajkalského jezera začínají svoji pouť už v září, aby po čtyřista kilometrech dosáhli z jara trdliště v jeho přítocích.

Místa která jsou vhodná k lovu mníků se vyznačují dostatečnou nabídkou potravy, dobře okysličenou vodou a možností úkrytů. Ústí řek v jezerech a vodních nádržích jsou pro všechny ryby něco jako dobře prostřené stoly. Optimální podmínky k životu tu představuje proud který přináší červy, slimáky, utopený hmyz a jinou potravu.Pokud jim přikalená voda poskytuje možnost úkrytu tak se neostýchají vydat i do velmi mělkých míst, jinak se však cítí v desetimetrové hloubce mnohem bezpečněji. V zimě tam nacházejí útočiště houfy malých rybek, které pro mníky představují zásobárnu potravy. Z jara, když se povrchová voda prohřeje, se mníci vydavají lovit na mělčiny, kde se nachází spousta malého potěru. V takových to místech je schopen ulovit jako svou potravu i žáby a nebo svlékající se raky. To je i doba, kdy je možné ulovit mníka v mělké vodě. V létě mníky nejčastěji najdeme v ústích řek zakalených po výdatných deštích, přičemž nejspolehlivější nástrahou jsou žížaly. Právě v tomto čase můžeme ulovit i kapitální velikosti mníků, kteří číhají na malé rybky a pokud se takovéto sousto dostane do jejich zorného pole, tak ho s velkou chutí pozřou. Žížala má pro mníka neodolatelný pach, a i jejich provokativní pohyb na háčku vyprovokuje mníka k záběru.

Lov mníků patří z hlediska nároků na výbavu rybářů mezi lovy nejmeně náročné. Vystačíme si s teleskopickým prutem o délce 3,5 m, navijákem velikosti 30, nebo 40 a vlascem dobré pevnosti. Prut s gramáží do 35 g a délce 3,6 m se jeví jako ideální. Síla vlasce o průměru 0,22 - 0,30 je dostatečná. Vlasec by měl být dobré kvality. Udici doplníme splávkem o hmotnosti 10 - 15 g a sestavou drobných zátěží. Na háček velikosti 1/0 - 3/0 nastražíme malou rybku.

Rybka musí takzvaně prolézat mezi kameny a častokrát se nachvilku zastavit. Záběr se projeví jako slabé trhnutí, uváznutí, ztěžknutí udice, nebo jako razantní rána. Zasekávame včas - mník patří mezi hltavé ryby a v jiném případě se s ukořistěnou rybičkou schová tak šikovně do úkrytu, že budete rádi, pokud si zachráníte alespoň splávek.Úseky procházíme po několika splaváních nástrahy. Pokud nepříjde záběr do 15 minut, popojdeme kousek dál.Zdolávaní mníka patří medi vrcholné rybářske zážitky.

Tyto krásně mramorované ryby se však k tomu pravému braní probouzejí až s příchodem pravé zimy a sněhových přeháněk. Proto jse si už řekli že jeho lov vyžaduje od rybáře odolnost a otužilost.Řekneme si zde pár pravidel která nám mohou pomoci pri lovu této nádherné ryby.

Nejvíce mníků se uloví v zimě za mrazivého počasí,při poklesu tlaku a sněhových přeháňkách.Je skoro celkem zbytečné zkoušet své štěstí na podzim nebo při teplejších zimních dnech.

Pokud máte možnost si vybrat lokalitu pro lov mníkamezi tekoucí vodou a stojatou(písák,rybník,jezero), určitě dejte přednost řece. Mníci totiž při příznivých podmínkách často velmi cestují, prohledávájí podemleté břehy a jsou schopni takto prorejdit velmi dlouhý úsek.Jediná podmínka je aby hlouka v takovýchto místech byla alespoň 1,5 metru.

Skutečně horká místa jsou pod různými výpustěmi,hlubší úseky pod hrázemi a kaskádami, kde se voda víří, prokysličuje a přináší spoustu nové potravy. Zabahněné stojaté vody nemají mníci rádi.

Mník má rád šťavnaté sousto. Takováto sousta představují chomáče rousnic nebo hnojáčků či nástražní rybka.Německý rybáři běžne používají k lovu velkých mníků jen kousky rousnic namočené do rybího tuku nebo do čerstvé krve, která je pro tyto dravce neodolatelným lákadlem. Do těhto přírodních „posilovačů“ dokonce namáčejí nástrahu i s háčkem a celým návazcem.

Mník jde vždy přímo na věc. Opatrných záběrů od mníků je opravdu poskromnu. Při lovu za tmy je velice dobrou pomůckou rolnička na špičce prutu.

Pletená šňůra není k lovu mníků vhodná. V lokalitách kde mníci žijí se většinou profil dna skládá z velkého množství kamenů apřekážek v podobě kořenů, potopených stromů, různých pozůstatků staveb a podobně. Právě v takovýchto překážkách se mník pokouší ukrýt, kroutí se kolem své osy a svým svalnatým tělem se značně vzpírá tahu který je na něj vyvíjen. Takovýto mazec s pletenkou by mohl s mníkem udělat rychlí konec.

Jelikož mníci žijí v takto členitých vodách, musíme počítat se strátami. V lepšm případě v podobě montáží a v horším v podobě utržené ryby.

Při lovu na těžko použijeme průběžné olůvka rakvičkového tvaru nebo takzvaného pavouka s drátěnými nohami pro udržení nástrahy v proudu, s granáží 50 - 80 gramů. Při hodně těžkém a členitém dnu je vhodné používat zátěž na slabším bočním vlasci nebo použít kaprařskou závěsku.

Mník žije zpravidla v hejnu.To nám přináší možnosti výcečetných úlovků z jednoho místa. K lovu mníků by jsme si měli vystačit s jedním prutem. Mník je totiž tak hltavý že pokud by jsme se soustředily na něco jiného, zhltne nástrahu velmi hluboko.Byla by škoda poranit takto krásnou rybu která nesplňuje podmínku zákonné míry a nebo pokud chytáme stylem chyť a pust.

Lov mníků v zimě má i svoje pozitivní stránky v podobě chození na ryby až v odpoledním čase.Není potřeba časného raního vstávání ani dlouhého vysedávání do pozdní noci.Postačí nám si odskočit na dvě nebo tři hodinky lovu a pak zpět domů k rozpáleným kamnům.