S průběžným splávkem na kapra

Pokud se domníváte, že čím delší budou vaše hody od břehu, tím více toho ulovíte, tak to bohužel nemusí být pokaždé pravda. Proto se pro spestření lovu občas pusťte do lovu s průběžným splávkem a v blízkosti břehů. Pokud budete respektovat pravidla lovu a chovat se tiše, měl by být váš lov úspěšný. Chytání na splávek je jeden z nejkrásnějších a nejjemnějších rybolovných způsobů. Vždyť kdo by neodolal pohledu na pomalu se potápějící spláveček na klidné hladině, nebo jemné „ťukání“ a popojíždění při záběru od velmi opatrných ryb, zvláště pak kaprů na které se zaměřujeme.
Průběžný splávek má mnoho využití. Můžete prochytávat libovolný vodní sloupec, můžete chytat pod hladinou, ve velkých vlnách, můžete přehloubit nebo chytat u dna.
Chytat se dá dvěma způsoby. Jeden je při použití kratšího prutu, než je hloubka vody, a druhý, když použijete delší prut, než je hloubka, kde se chystáte lovit. Podle toho se odvíjí upevnění splávku i vlastní montáž. Zpravidla se používají třídílné matchové pruty v délkách 3,90; 4,20; 4,50; 4,80 m, ale můžeme i použít pruty teleskopické zvané „bolonésové" v délkách od 4 - 8 metrů.
Samotné sestavení celé montáže je zcela jednoduché. Splávek se s vlascem spojí pomocí karabinkového obratlíku velikosti 18 nebo 20. Pod obratlík se na vlasec upevní čtyři olověné broky č. 8. Poté následuje ve vzdálenosti jednoho metru hlavní zátěž. Vhodná je matchová olověná olivka, která se navlékne na vlasec. Nad malý trojobratlík, který slouží ke spojení silnějšího vlasce a návazce, umístíme ještě několik olověných broků velikosti 9 nebo 10. Leží na dně a fungují jako čihátko. Pokud nějaká ryba při záběru tyto broky nadzvedne, montáž se uvolní a špička vykoukne z vody. Potom je nutné přiměřeně zaseknout. Návazec je 30 centimetrů dlouhý, na háček se napíchne červ s kuklou mouchy. Je třeba dávat pozor na to, aby vzdálenost mezi hlavní zátěží, tedy olověnou olivkou, a broky, které slouží jako čihátko, byla o deset centimetrů větší, než je délka návazce. Při nahazování pak nedochází tak často k zamotání.
Co se týká nástrah a návnad, tak obvykle používáme stejné věci jako při chytání klasicky na položenou. Mezi osvědčené nástrahy patří pařená houska, kukuřice, různá těsta, hrášek, kolínka, brambor a podobně. Musíme si dát práci a vysledovat jesli jse kapři drží ve sloupci a nebo u dna, podle toho zvolte nástrahu a její předložení - do sloupce, lov nade dnem, nebo lehká šouračka s háčkem o dno.
Důležité je i krmení,většinou přímo rozhoduje o tom, zdali si vůbec zachytáme. Proto jako první, než vůbec rozděláme prut a začneme měřit hloubku, opatrně promícháme a navlhčíme krmení vodou, ve které jsme se rozhodli chytat,aby se uvolnily aminokyseliny a proteiny. Dovlhčujeme ho opatrně několikrát a podle vody, proudu, hloubky, ročního období a výskytu a obsádky ryb apod...uděláme patřičnou konzistenci a raději dvakrát přesejeme, aby nám krmení správně pracovalo a lákalo ryby.
Jan Vávra