Návazce na lov kaprů
Sdílet na Facebooku15. 12. 2009
Nedílnou součástí montáže je návazec. Je to často podceňovaná byť často klíčová část koncové udice. Hlavními požadavky na návazec jsou poskytnout přirozené předložení nástrahy, nebránit v jejím pozření, být nenápadný, umožnit zaseknutí ryby a odolat jejím náporům při zdolávání.Vypadá to sice jednoduše, vtip však je v tom, že některé vlastnosti návazců si s těmito požadavky protiřečí. Např. poddajný návazec z pletené šňůry může umožňovat dokonalou prezentaci nástrahy, na straně druhé díky této poddajnosti může kapr snadno vypudit nástrahu i s háčkem. To se mu u krátkého tuhého návazce podaří jen stěží, pokud se však nástraze nevyhne právě pro to, že se na tomto typu návazce chová nepřirozeně.
Délka návazce může mít opravdu zásadní vliv na tom, jestli se vůbec podaří rybu zaseknout a následně úspěšně zdolat.
Návazce lze podle délky, rozdělit do tří kategorií. Krátké do 15cm, středně dlouhé mezi 20 – 35cm a dlouhé nad 40 cm.
Krátký návazec má velkou výhodu při nahazování, neboť klade ve vzduchu minimální odpor a nemá takovou tendenci se zamotávat. Je velmi účinný tehdy, když ryba nasaje nástrahu z bezprostřední blízkosti. Návazec se okamžitě napne, háček natočí a velmi pravděpodobně skončí zabodnutý ve spodním pysku. Problém může nastat v případě, pokud bude kapr nasávat nástrahu z větší vzdálenosti a návazec bude natažený směrem k němu. Háček pak bude buď špatně zaseknutý, což může vést k následnému vyháknutí ryby, nebo se nezasekne vůbec, protože mu to krátká délka návazce neumožní. Jestliže vám často padají ryby nedlouho po záseku, mohou být na vině právě příliš krátké návazce. Při opatrném zkoumání navíc může ryba poznat, že nástraha nemá na rozdíl od návnad takovou volnost, chová se nepřirozeně a pak se jí pravděpodobně vyhne. Tento problém může nastat i při použití středně dlouhých návazců, zvlášť v případě velké ryby. Dlouhé návazce v tomto ohledu nabízejí kaprovi mnohem přirozeněji se chovající nástrahu. Ryba pak může podlehnout přesvědčení, že z této „potravy“ na ní nečíhá nebezpečí a pak ji bez obav nasaje. Nevýhody dlouhých návazců jsou následující. Horší letové vlastnosti, větší možnost zamotání za letu a také prostor (myšleno časově), který dávají rybě na zkoumání nástrahy. Dlouhý návazec jí na rozdíl od krátkého přeci jen umožňuje nasát nástrahu, aniž by došlo k jeho natažení. Pak bude záležet jen na tom, zda se háček zachytí při přemísťování ryby nebo vyplivování „podivného sousta“ z tlamy.
Volba délky návazce je tedy hra s časem a chytrostí kapra. Je to hra i s vaším sebevědomím, neboť to je pro konečný úspěch také velmi důležité – musíte prostě a jednoduše věřit tomu, nač chytáte, bez toho to nejde.
Co se týče návazcového materiálu, opět si to zjednodušeně rozlišíme na pletené, monofilní a kombinované návazce. V dnešní době jsou nejoblíbenější pletené návazce. Ne každý už ale ví, v čem se mezi sebou liší. Některé se např. vznáší (Silkworm) a jsou tak vhodné pro plovoucí nástrahy, jiné jsou neutrálně vyvážené a hodí se např. do travin nebo slabých nánosů (Merlin), další jsou těžší než voda a hodí se tak pro čisté dno (SuperNova) a některé zas mají vysokou odolnost proti oděru (QuickSilver) a uplatní se nejlépe ve vodách se spoustou vázek. V možnosti přizpůsobení prostředí tedy pletené návazce přímo vynikají. Většinu jejich nevýhod přitom lze odstranit. Vzlínavost lze eliminovat aplikováním plastického tmelu DropEm . Návazec pak dokonale kopíruje dno. Přílišná ohebnost jde odstranit ztužením části nebo celého návazce vteřinovým lepidlem. Zajímavou skupinou jsou návazce kombinované. Lze je vytvořit buď spojením dvou odlišných typů návazců (např. SuperNova s Multistrandem či Silkworm s nějakým tuhým monofilem) nebo sloupnutím vrchního povlaku ze speciálních vícevrstvých materiálů (SnakeSkin, SnakeBite či SuperMantis). Vrchní část (u obratlíku) většinou bývá tužší nebo alespoň odolnější, jemnější spodní část (Multistrand se ve vodě rozprostře jak pavučina) má umožnit co nejnápadnější prezentaci nástrahy. Někdy se ale naopak ztužuje koncová část (u háčku), aby se dosáhlo AE (Anti Eject - zabraňující vyplivnutí) efektu. Monofilní návazce zná každý a tak jen krátce. Výhodou jsou menší sklony k zamotávání a určitý stupeň tuhosti, který znesnadňuje kaprovi vyplivnout již jednou přijatou nástrahu z tlamy. Kromě klasických vlasců lze použít i extra tuhé monofily (Amnezia), které tento efekt ještě zvýrazňují.
Diskuze ke článku
Zatím nebyl vložen žádný příspěvek.