Feeder - vlasec, nebo pletenka?


Jestliže se rozhodnete lovit ryby feederem a hledáte něco vhodného na naviják, máte dvě možnosti – bude to buď klasický vlasec, nebo pletená šňůra. Při většině rybářských technik můžete použít obě varianty se stejnou úspěšností, ale právě zde často vznikají dohady a jablko sváru je na světě.

Jsou rybáři, kteří preferují monofil, a druhá skupina blahořečí pletence. Vzájemně se snaží přesvědčit o tom, že právě jejich volba je ta správná, a argumenty protistrany nechtějí ani slyšet. Kde je ale ve skutečnosti pravda? Je skutečně lepší vlasec, anebo pletená šňůra?
   nachytano.cz
Myslím, že odpověď není nijak složitá a přijde na ni každý, kdo jen připustí, že jsou situace, kdy má navrch vlasec, a v jiných zase pletenka. Obě možnosti mají své nesporné výhody, a pokud je dokážete v tu správnou chvíli využít, pak můžete být zase o krůček dál před ostatními a Vaše rybářské úspěchy budou podstatně výraznější. Přemýšlivý rybář tedy neřekne: „Co je lepší?“, ale „Kdy je lepší použít...“ Připomenu krátce vlastnosti vlasců a pletených šňůr.

Rybářský vlasec

   V laboratořích firmy DuPont v USA objevili polymer, který se dal protahovat jako vlákno. To bylo v roce 1930. Měl však nízký bod tání. Předák laboratoře, doktor Wallace Hume Carothez, pak provedl pokusy s asi 1 000 amidovými sloučeninami, z nichž jedna – polyamid 6.6 - měla vyhovující hodnoty a tu si nechal v únoru roku 1935 patentovat. Toto vlákno se nejdříve používalo na štětiny kartáčů, trhákem byla výroba punčoch, kterých se v roce 1940 (doslova během několika hodin) prodalo neuvěřitelných 5 milionů! Evropský a asijský nylon se začal vyrábět o 5-10 let později s jiným názvem a většinou z jiné výchozí sloučeniny, například německý perlon (1943), český silon (1947) a mnoho dalších. Tato vlákna jsou vyrobena z kaprolaktanu jako polyamid 6 - na rozdíl od původního nylonu (polyamid 6.6 z AH soli).
  
Pevná a hladká vlákna spolu se smekacími navijáky způsobily v rybářském sportu opravdovou revoluci a bez nich si to už nikdo ani nedovede představit. Od té doby se mnoho změnilo, včetně vlastností vlákna, které je stále více přizpůsobováno pro potřeby toho, k čemu je využíváno. Rybáři chtějí vlákno co nejpevnější a nejtenčí a mnozí si přejí, aby vydrželo věky.
  
Jaromír Říha vydal v roce 1976 svou knihu 1000 + 1 rada pro rybáře, která se stala doslova rybářskou biblí pro tisíce rybářů. V ní uvádí u vlasce o průměru 0,20 mm nosnost 2 kg. Dnes se dostáváme na hodnotu okolo 4 kg a k tomu můžeme říci, že se zlepšily i takové vlastnosti, jako jsou průtažnost, pevnost v uzlu, oděruvzdornost a další. Můžeme si dokonce vybrat mezi různými typy vlasců. Plovoucí, potápivé, klasické, málo průtažné, barevné varianty atd. Vybrat si můžete vlasec co nejvhodnější pro způsob rybolovu, který je Vám nejbližší. Dnešní moderní vlasce mají skvělé vlastnosti a každý si najde ten svůj. Radost z toho Vám bohužel kalí samotní výrobci, kteří uvádí na etiketách nepravdivé informace o průměrech a nosnostech vlasců, to vše proto, aby se právě jejich výrobek prodával lépe. Přesto se najdou vlasce, u nichž údaje sedí a budete s nimi opravdu spokojeni. Ovšem i ty nejlepší  mohou mít o maličko jiný průměr, než je udáváno, tedy - můžete si to myslet, protože měření běžně dostupnými měřidly není přesné. Pouze ta nejkvalitnější optická měřidla dovedou odhalit skutečnou pravdu. Ale u opravdu dobrých vlasců můžeme drobnou odchylku jistě tolerovat, protože je často vyvážena jinými užitečnými vlastnostmi.

nachytano.cznachytano.cz

Pletené šňůry

   Využití splétaných šňůr není v rybařině ničím novým a šňůry tu byly dříve než nylon. Jenže v té době se používaly přírodní materiály, které pak vlasec jednoznačně předčil. Teprve výroba polyethylenového vlákna znovu nastartovala využívání splétaných šňůr v rybářském sportu. V současné době se používají dvě známá vlákna - jsou to Dyneema a Spectra.
Dyneema je obchodní značka polyethylenového vlákna s mimořádnou pevností, které se vyrábí od roku 1990 v Nizozemsku, Japonsku a USA.

Polyethylenová vlákna jsou výrobky z nasycených lineárních makromolekul alifatických uhlovodíků. Přednostmi vlákna jsou jeho nízká specifická hmotnost, pevnost v tahu, velmi dobrá odolnost proti většině chemikálií, slunečnímu záření a mikroorganismům. Polyethylen se skládá z extrémně dlouhých molekulových řetězců, které v procesu zvlákňování mohou dosáhnout až 95 % paralelity a 85 % krystalinity. Vlákno Dyneema se vyrábí technologií gelového zvlákňování a má mnoho způsobů využití.
Spectra je chemicky stejné vlákno, ale je vyráběno trochu jiným způsobem firmou Honeywell.
  
Z polyethylenových vláken se vyrábí lana, ochranné oděvy, rukavice, přidávají se do kompozitů a také se z nich vyrábí třeba chirurgické nitě. Tato vlákna mají vysokou pevnost v tahu (podle některých údajů až desetkrát vyšší než například speciální uhlíkové vlákno) a spolu s polypropylenem patří k nejlehčím materiálům. Výrobky velmi dobře odolávají UV záření a mnoha chemikáliím. Splétané šňůry jsou i v tenkých průměrech mimořádně pevné a jejich využití v rybařině je v příhodných situacích skutečně přínosné. Velmi důležité je to, jakým způsobem jsou vlákna splétána. Právě to totiž ovlivňuje možnosti využití a konečné vlastnosti pletené šňůry.
  
Ideální splétaná šňůra pro rybáře je taková, jejíž průřez je po spletení kulatý, což se nejvíce blíží monofilu. Taková šňůra pak má přesně takové vlastnosti, které potřebujete. Ani zdaleka nejsou všechny pletenky stejné a liší se především způsobem splétání. Některé sice vykazují vysokou pevnost i při malém průměru, ale jen proto, že jsou v podstatě ploché, a právě tyto se nehodí k takovým technikám, jako je třeba přívlač nebo lov feederem. Kladou vodě velký odpor a díky velké ploše zachytávají mnoho nečistot. Feederová pletenka musí dokonale řezat vodu, musí být tenká a hladká, aby se s ní dalo pohodlně a přesně házet a aby kladla, zejména při lovu na řekách, jen minimální odpor proudu.

nachytano.cznachytano.cz

Test


 Pro svůj srovnávací test jsem si vybral dvě pletenky a dva vlasce, které při lovu feederem běžně používám, mám je opravdu prověřené a mohu se na ně zcela spolehnout. Jako testovací prostředí pak posloužila řeka a k dalšímu srovnání došlo na stojaté vodě, aby byla změna prostředí dokonalá. Cílem bylo především zjištění rozdílnosti v signalizaci záběru, vlivu silného proudu na hmotnost použité zátěže a komfortu při zdolávání. Výsledky mě nijak nepřekvapily, protože při lovu feederem pravidelně používám jak vlasec, tak i pletenku, ale pro ty, kteří jinou variantu nezkusili, mohou být následující řádky docela poučné.
  
Všichni víme, že není vlasec jako vlasec a že mezi nimi jsou opravdu obrovské rozdíly. Ponechávám v tuto chvíli stranou všechny ostatní vlastnosti a zaměřím se pouze na jednu – průtažnost. Vlasec, který používám, patří k absolutní špičce a jeho průtažnost je pouhých 12 %. Možná se to zdá dost, avšak většina vlasců se tomuto číslu ani nepřibližuje. Dobré vlasce mají průtažnost okolo 18 % a ostatní (drtivá většina) vykazují průtažnost vyšší než 30 %. Druhý vlasec má průtažnost sice o něco vyšší, avšak ostatní hodnoty jsou velmi podobné. Je to varianta, kterou používám buď při lovu na kratší vzdálenosti, anebo ve spojení s tužšími pruty. Při testu je nutné srovnávat materiály s nosností v co nejpodobnější hodnotě, ale i v reálných průměrech, ve kterých se v daných situacích používají. Pro srovnání tedy vybírám:

Vlasec    Průměr    nosnost
Shimano Technium     0,20 mm    4,25 kg
Shimano SpeedMaster Reel    0,20 mm    4,00 kg
       
Pletená šňůra       
Sufix Feeder Braid    0,12 mm    5,4 kg
Power pro 8 Slick    0,15 mm    10 kg

   Použité vlasce jsou vyrobeny tou nejmodernější technologií a stejně tak i pletené šňůry. Bylo zajímavé sledovat, jak se projeví v praxi.
  
Začal jsem na stojaté vodě a chytal ve větší vzdálenosti s krmítkem zatíženým 40 g, takže naplněné vážilo okolo 70 g. Vzdálenosti 60 m jsem s vlascem i pletenkou dosáhl velmi lehce a v podstatě se způsob hodu, let ani přesnost nijak nelišily. Když jsem ale zkusil hod do dálky, pletenka byla znatelně lepší. Ukázalo se, že průměr materiálu zde hraje docela výraznou roli.
  
Chytal jsem tedy v šedesáti metrech s klasickou průběžnou koncovou sestavou, lehkou vnadicí směsí a masnými červy na háčku, abych si zajistil co největší počet záběrů. I v šedesáti metrech se vlasec zhostil svého úkolu velmi dobře a špička hlásila záběry zřetelně, takže nebylo pochyb o tom, kdy mám zaseknout. Oba vlasce obstály na výbornou a měl jsem pocit, že už to ani nemůže být lepší. Asi po hodině začaly záběry slábnout a projevovaly se méně výrazně, až se nakonec staly jen těžko sekatelnými. Špičky se pohybovaly v rozsahu sotva 2 až 5 cm. V obavě, že záběry ustanou docela, jsem rychle vyměnil cívky s vlascem za cívky s pletenkami. Záběrů sice nepřibylo, ale staly se díky neprůtažnosti šňůry mnohem čitelnějšími a pouze její zásluhou jsem dokázal přivést do podběráku velké množství pěkných cejnů bez toho, abych jedinkrát zaseknul do prázdna anebo mi ryba spadla z háčku během zdolávání, což se mi ke konci lovu s vlascem stalo třikrát. Na této vodě není běžné, že by nastal už po hodině braní výpadek, ale tentokrát byl důvod zcela zřejmý – přicházela velká změna počasí, a na to ryby reagovaly velmi citlivě tím, že přestávaly žrát. V lepším případě žraly, avšak mnohem klidněji a záběry byly opatrné. Pletenka si s touto situací poradila naprosto skvěle. Jediným problémem (dá-li se to nazvat problémem) bylo to, že zdolávání nebylo tak příjemné jako s vlascem a tvrdší prut v ruce doslova drnčel. Také nelze používat velmi jemné návazce, aniž byste přidali do koncové sestavy feederovou gumu. Bez dostatku zkušeností s pletenkou budete mnoho ryb trhat už při záseku (zvláště ty velké). Cívku navijáku je třeba povolit více, než jste zvyklí u vlasce, a počínat si opravdu opatrně. Pro lov s pletenkou proto jednoznačně doporučuji použití měkčího prutu. Můžete ho použít bez obav z toho, že byste (i ve velké vzdálenosti) nedokázali dostatečně rychle zaseknout. Pletenka je tak rychlá, že prodleva je minimální a riziko ztrát dokážete velmi účinně eliminovat.
  
nachytano.cznachytano.cz

Celkově bych mohl říci, že při dobrém braní můžete s kvalitními vlasci lovit úspěšně i ve velké vzdálenosti, ale při slabé aktivitě ryb a velmi opatrných záběrech Vám může vytrhnout trn z paty jedině dobrá pletenka. Zvláště závodníci by měli nad touto variantou hodně přemýšlet a lov s pletenkou si dobře natrénovat. Na velkých stojatých vodách, při lovu ve větší vzdálenosti a za slabého braní ryb má nezpochybnitelně velkou přednost, ale při opatrném braní ji využijete v jakékoli vzdálenosti. Přesto doporučuji pro běžný lov vlasec, a to především začátečníkům a méně zkušeným. Avšak když vlasec, tak opravdu kvalitní. Pro zkušenější platí, že kombinace kvalitního a rychlého prutu s parabolickou akcí s dobrou pletenkou je i v těžkých podmínkách pravým polibkem smrti i pro opatrně beroucí ryby.
  
Na řece obvykle ve velkých vzdálenostech nechytáme. Jednak proto, že většina našich řek je poměrně malá, a pokud se dostanete na velkou řeku, pak Vám to síla proudu stejně nedovolí. Na velkých řekách je nutné používat velké zátěže, a ty zase můžete odhazovat jen na silnějších vlascích. To je problém, protože silnější vlasce kladou proudu velký odpor, který zase namáhá špičky. Prostě, i kdybyste stokrát chtěli, chytat na velké řece ve větší vzdálenosti nějak zvlášť citlivým způsobem nelze (i když někdy by to bylo skutečně zapotřebí). I v tomto případě je řešením tenká pletenka, která klade proudu menší odpor. Je opravdu rozdíl, jestli použijete vlasec o průměru 0,20 mm, nebo pletenku o průměru 0,12 mm, která má podobnou nosnost jako tento vlasec. Pletenka Vám dovolí chytat dál s menší zátěží a ještě k tomu budou záběry čitelnější. Jediný problém spočívá v tom, že nezkušení nebudou zvládat lov s tenkými návazci a budou potřebovat větší prostor pro zdolání větších ryb, což je problém především na závodech.

Naštěstí nebývají ryby v proudech tak citlivé na průměr návazcového vlasce, a tak Vám nějakou tu setinku navíc prominou. K návazcovému vlasci se dá říci jen jediné – používejte to nejlepší, co máte k dispozici. Dostanete tak do podběráku i ryby, které by byly jinak téměř jistě ztraceny. Když ale budete pilně trénovat a naučíte se správně používat feederovou gumu, dokážete zdolávat ryby i na „desítce“. Zde je ovšem návazcový vlasec té nejvyšší kvality naprostou nutností.
  nachytano.cz
Na silně tekoucí řece jsem na 25 metrech zkusil dvacítku vlasec s padesátkou krmítkem. Proud ho tlačil po dně a já nevěděl, kde zůstane stát. To nebylo dobré pro přesné rozkrmení místa. Přidal jsem dalších dvacet gramů a s tím se spokojil. Místo 1oz špičky jsem nasadil 2oz, která hlásila záběry sice pomalu, ale dostatečně viditelně. Měkčí špička byla téměř na doraz a pro správné zobrazení záběru měla jen omezený prostor. Díky této úpravě jsem během hodiny ulovil několik pěkných cejnů a k tomu ještě parmu.
   Po výměně vlasce za pletenku o průměru 0,15 mm jsem si mohl dovolit krmítko se zátěží 40 g a špičku o hodnotě 1 oz. Cejni nepřestávali brát a já mohl sekat i jiné, mnohem jemnější záběry od pěkných podouství, které se předtím projevovaly jen velmi krátkým a rychlým škubnutím - v podstatě se nedaly zaseknout. K větším rybám tedy přibyly další, sice menší, ale na závodech jsou to další body navíc, které rozhodují. Pletenka tedy pomohla a  přinesla ovoce.
  
Pro použití vlasce a pletenky na řekách tedy platí téměř stejná pravidla jako na stojáku – jsou-li ryby opatrné a potřebujete-li zvýšit citlivost, použijte pletenku. Dále je třeba zdůraznit to, že má smysl používat jen takovou pletenku, která má kulatý průřez. Co se trvanlivosti vlasce a pletené šňůry týká, pak velmi záleží i na tom, v jakém prostředí lovíte. Dobrá pletenka vydrží víc než vlasec, ale je samozřejmě dražší. On ale kvalitní vlasec také něco stojí. Avšak investice do dobrého vlasce či pletenky Vás nemusí mrzet, protože na této „maličkosti“ často záleží víc než na samotném prutu. Pletenka šustí v očkách prutu, což někomu může vadit. Zdolávání je naprosto jiné a stejně opatrně a jemně musíte zasekávat. To všechno se dá snadno natrénovat, takže v tom nevidím žádný problém a skutečně si myslím, že nejen závodník, ale i běžný rybář by měl zvážit to, že by měl mít na jedné cívce navijáku vlasec a na druhé tenkou pletenku, protože pro ni hovoří  naprosto nevyvratitelná fakta.

Milan Tychler
Článek vyšel v časopise Český rybář

Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, sdílením, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme především komentáře k rozvinutí diskuzí s vašimi názory a zkušenostmi k danému tématu. Registrace k psaní komentářů není nutná.

Sdílet članek

Hodnocení článku

Počet hlasů: 2

Diskuze

Přidat příspěvek do diskuze