Domácí výroba wobblera

Pracovní postup ve zkratce, doplněný několika radami:

1. Obkreslíme obrys kopírovaného wobleru na tvrdší karton (i s úhlem sklonu nořítka), obrys vystřihneme a používáme jako šablonu.
2. Ze šablony přeneseme tvar wobleru na destičku vybraného materiálu požadované tloušťky.
3. V břišní části nástrahy vyřežeme pilkou na železo drážku po celé délce pro zasazení drátové formy.
4. Vyřízneme také drážku pod určitým úhlem pro zasazení nořítka (na obr. pohled odspodu).
Následně vyřežeme potřebný tvar wobleru a obrousíme smirkovým papírem do hladka.
Z drátu vytvoříme formu (dle předlohy originálu) a v případě potřeby (předpokládaná extrémní zátěž) její konce fixujeme několika oviny slabšího např. Cu drátku
5. Formu zasadíme do "vyladěného" tělíčka a pečlivě zalijeme dvousložkovým epoxy lepidlem (drážku pro nořítko chráníme např. kouskem starého lina cca 2x2 cm ).
6. Po vytvrzení lepidla z wobleru odstraníme přebytečné, přesahující části lepidla a několikrát (!!!) jej důkladně přelakujeme voděodolným lakem (může být i řídkým chemoprénovým roztokem).

Nyní již může následovat barvení do požadované napodobeniny druhu - my však přidáme ještě jeden krok navíc, který nám nástrahu ještě zdokonalí, a pevnostně vylepší. Vystřihneme ze slabé Al folie tvar, který ze všech stran dokonale obalí nástrahu (nutno si předem vyzkoušet). Na folii naneseme film dvousložkového lepidla a woblera s ním dokonale "oblečeme" - zabalíme jej jako cigaretu a případné kousky folie odstřihneme. Poté přikročíme k vytváření reliéfu šupin. Dokud máme lepidlo ještě "živé", přitlačujeme obal valivým pohybem k tělíčku hrubším pilníkem - nejlépe tenkým a kulatým, který nám dovolí sáhnout i do méně přístupných částí.

7. Šupiny" jsou pro někoho možná zbytečná záležitost, ale tím, jak pilníkem vytváříme miniaturní důlky na povrchu, napomáháme ve finální části (vlastním rybolovu) působení světelných odrazů z nerovností stříbřité folie do různých směrů ve vodním sloupci, a tím i k přilákání zvědavého dravce. (na obr. detail povrchu z Al folie)
8. Po zaschnutí znovu odstraníme přebytečný materiál z předchozích částí a vyčistíme drážku pro nořítko.
9. V této fázi již můžeme barvit dle fantazie - barvy perfektně přiléhají na "šupinatý" povrch. (na obr. první a třetí wobler - kopie Tarmo, mé nejoblíbenější...)

10. Mezitím, než barvy dokonale zaschnou, si vyrobíme nořítko z dostupného materiálu znovu podle originální předlohy.
11. Nořítko vlepíme dvousložkovým lepidlem (popř. "vteřiňákem") do hotového tělíčka a začneme s lakováním celého produktu. Těch lakových vrstev doporučuji opravdu opět několik - vyplatí se to !
12. Ve finále osadíme woblera trojháčky a v dostupném prostředí (např. vana) vyzkoušíme jeho chod. Zde je namístě připomenout všeobecně známou věc. Třeba vychylování chodu woblera do určité strany se omezí náklonem závěsného (upínacího) očka do proti-polohy (na stranu opačnou). Nutno vyzkoušet !

Toto je pouze část návodu Karla Meleny, kompletní návod najdete zde - Jak vyrobit Wobler
 

A nějaké video jako inspirace