• FFA
Youtube kanál nachytano.cz Nachytano.cz na Facebooku TSS kanál nachytano.cz
Seznam témat »

Chvějící špičky Rodgera Feedera. Díl 1- Na koncertě línů.

  • cadox fishing
19. 01. 2016

Cesty není pět, propadl jsem tomuto druhu rybolovu takovým způsobem, že nemám v hlavě nic jiného. Dennodenně mě kmitají špičky prutů před očima a v noci se mně dosti často zdá o množství ryb na mém krmném místě. Přítelkyně si myslí, že to mám v mozku nějaké porouchané, ale pokud nezažila lehce vibrující špici feederu, nebo vlnící se rákos těsně u mého krmného místa, tak neví, o čem to mluvím. No posuďte sami, opar nad zátokou, pěna vznášející se na hladině od rytí kaprů, zmítající se prut ve vidličce při záběru a následné ubývající metry z navijáku po záseku ryby. Není to nádhera? Tak pro tyto a podobné okamžiky, které moje přítelkyně nechápe, chodím k vodě.

Dnes jsem vyrazil na mou oblíbenou tůň kousek o domova. Málo navštěvovaný revír obrostlý ze tří čtvrtin rákosem je jako stvořený pro lov kaprů, línů i bílé ryby. Sem také dosti často jezdím a sám, nikým nerušen pokouším štěstí. Tato lokalita mě připravila již množství neopakovatelných zážitků a zažil jsem zde nejedno překvapení v podobě pěkné ryby na prutu. Krmení na tomto menším rybníku není potřeba přehánět, postačí menší množství dobré směsi obohacené o tradičním partiklem a živou složkou. Ve kbelíku míchám perníkové krmení Konopásek s kukuřicí Speed od Zoomu a obohacuji to pár hnojáčky s červi. Z takto lehce navlhčené směsi dělám osm menších koulí a vrhám je na kraj rákosu, který zde dělá jakousi špičku.

Po mé levé straně je menší zátočinka, do které budou ryby určitě najíždět a také opačným směrem. Nekrmím ve vnitř zátoky z důvodu špatného možného vyvedení ryby z rákosí. Při zdolávání větší ryby se mě lépe ryba vodí ze zmíněného cípu a většinou o ni pak nepřicházím. Koule dopadly přesně tak, jak potřebuji a již mohu sestrojit svou montáž. Na svém mediu osazeném pětadvacítkou Stradicem mám namotán kmenový vlasec průměru dvacet dva. Jako návazec používám fluocarbon Tectan nebo Eynde průměru osmnáct až dvacet z důvodu výskytu větších ryb. Osvědčila se mě zde i splétaná šňůrka, kterou používám při vyvazování kukuřice mimo háček. Krmítko Extra Carp o váze dvacet gramů navazuji na klasickou průběžnou montáž a plně vyhovuje na zdejší vody. Nepoužívám zde závěsných trubiček, pouze gumový korálek proti porušení uzlu a karabinku s obratníkem, na kterou vše zavěšuji. Zdá se mně, že někdy ta trubička ryby plaší a předejdu tím dalšímu možnému problému.

Začínám lovit na červi, kterých na háček napichuji tak šest, abych předešel záběrům menších ryb. Bohužel, ne vždy se mě to daří, a tak po chvíli zdolávám prvního cejnka, který se množstvím červů málem zadusil. Situace se párkrát opakuje a tak přemýšlím, co s tím provedu, abych omezil tyto menší ryby. Napichuji hnojáčka s bonduelkou a posílám krmítko na samotný okraj rákosu. Po pár minutách přichází opatrný, jemný záběr, kdy se špička feederu jen nepatrně pohupuje tam i zpět. Zkusím zaseknout, jaké je však mé překvapení, když na druhém konci cítím tuhý odpor. Ryba jezdí podél rákosu, ale já ji nedám ani metr a nedovoluji ji vjet do jeho stébel. Za okamžik se přede mnou na hladině objevuje nádherný zlatozelený lín. Krásný pohled na nádhernou rybu, kterou se mě podařilo vylákat z okraje rákosů. Mokrou rukou po vyfocení pouštím dle mého názoru jednu z nejhezčích ryb zpět.

Tentokrát opět napichuji vetší množství červů a nahazuji opět až těsně cca půl metru od rákosu. Ihned po dopadu na dno následuje další záběr a zdolávám snad ještě hezčího lína. Neuvěřitelné, situace se opakuje snad desetkrát. Je to prostě koncert línů, na který se stěží zapomíná. Při pohledu na jeho krásné zbarvení, ploutve i stavbu těla zapomínám na samotný lov. Pozoruji na krmném místě jakýsi pohyb a opatrně popocházím na místo, kde mám lepší výhled. Již vidím na hladině pás jemných bublinek naznačujících pohyb ryb při dně. Tentokrát napichuji samotnou bonduelku a trefuji se přesně za bublinky. Pomalu přitahuji krmítko a pokládám prut do vidličky. Deset minut ani záchvěv špičky mého feederu a tuším, že najely větší ryby. Pokud by se totiž na krmném místě nic nedělo, brali by dále cejni a jiná bílá ryba. A opravdu po čtvrt hodince přichází razantní prudký záběr a pomalu mě krade prut z vidličky. Včas zasekávám a dobře seřízená brzda již ječí svůj pověstný zvuk. Víry pod hladinou v rákosové zátoce dávají tušit kapříka, které mu zachutnala moje kukuřice. Melodie kvílejícího Stradica již pomalu utichá a konečně přitahuji rybu k podběráku. V celé své kráse mě ukazuje místní šupináč své tělo a já ho navádím do podběráku. Vyhráno, pěkně stavěný kapřík na mě koulí svá rybí kukadla a připadá mě, že prosí o svobodu. Rodgera nemusí dvakrát prosit a tak se s ním na rozloučenou fotím a tradiční větou „pošli mámu“ ponořuji rybu do této čisté vody. Rukou přihazuji kukuřici na krmné místo, abych zde kapry udržel. Odměnou za snahu, je mně během hodinky šest kapříků od čtyřiceti do padesáti centimetrů a myslím, že na feeder to je solidní zachytání. Voňavé krmení nalákalo ryby a pak jsem je pouze udržoval na místě přihazováním zrnek. Na podobných lokalitách není potřeba krmení nijak zvlášť přehánět s množstvím, daleko důležitější je rybu přilákat a hlavně následně udržet na požadovaném místě.

Ještě jednou, naposledy nahazuji k samému okraji rákosu. Rej bublinek pomalu ustává a i rákos se přestal hýbat svým tancem. Upřeně zírám na špičku feederu zdali uvidím byť jemný záběr. Jemný pohyb signalizuje opatrný záběr a má ruka sklouzává k držadlu připravená do akce. Pomalý, táhlý pohyb a na nic nečekám, raka vystřelí i s prutem k nebi a v momentě zpět k hladině. Silný tah ryby mě vrátil na zem a mám co dělat abych její první výpad dobrzdil. Rákosí naproti se hýbe sem a tam a během chvíle již tuším, že je zle. Nestihl jsem rybu otočit a pouze na vteřinku zahlédnu obří ocasní ploutev lína, která mě mezi stébly rákosu mává. Prut vystřelí narovnán od ztráty ryby a odhadem padesáticentimetrový krasavec mizí do svého úkrytu. Smůla i možná trocha nešikovnosti mě připravila o krále zdejší tůně. Lín to byl opravdu obrovský a určitě z této lokality můj největší. Ale o tom ta naše rybařina je, jednou vyhraje rybář, jednou ryba, nikdy to není nalajnováno dopředu. To by mě osobně vůbec nebavilo, kdybych věděl co přesně a s určitostí ulovím.

Lehce rozladěn nakládám vybavení do vozu a jedu vyprávět své zážitky přítelkyni, která tomu vůbec nerozumí a dnešní koncert línů nebude chápat. Už se „strašně těším“, jak na gauči vedle ní budu sledovat v televizi nějakou růžovou zahradu nebo něčí pouta. Nechápu, proč například nedávají občas Pouta línů, nebo sto šedesát dílů feederových špiček. Ale ani přes možnou prosbu producentů svůj kousek nedotčené tůně nikomu neprodám. Miluji to zde a chtěl bych se sem pokud možno co nejdéle vracet pouze sám. Já vím, je to dost sobecké, ale mám zdejší krasavce natolik rád, že je nikomu nepůjčím.

 Rodger Feeder

Pokud se Vám článek líbil, podpořte ho prosím svým laikem, případně ohodnoťte hvězdičkou. Uvítáme především komentáře k rozvinutí diskuzí s vašimi názory a zkušenostmi k danému tématu. Registrace k psaní komentářů není nutná.






Hodnocení článku:

       Počet hlasů: 11

Mohlo by vás také zajímat:

Diskuze ke článku


   

Nahrávejte prosím obrázky o maximální velikosti 3 MB (každá)
Vkládejte odkaz z adresové řádky prohlížeče

 
 
Zatím nebyl vložen žádný příspěvek.


 
 
 
 

Osobní účet

 Zůstat přihlášen(a) Zapomenuté heslo?
Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se