13. 12. 2009
Cottus gobio (Linnaeus,1758)Popis: tělo je vřetenovité se shora zploštělou mohutnou hlavou, ústa velmi široká, ozubená. Tělo holé bez šupin. Postranní čára je patrná podél celého těla, na špičce dolní čelisti je jeden pór. Prsní ploutve vějířovité, břišní ploutve menší, posunuté na hrdlo. Ocasní ploutev mírně zaoblená. ČIHAŘ (1969) zjistil, že délka vnitřního paprsku v břišní ploutvi tvoří 79—83 procent jeji délky. Konce břišních ploutví nedosahují k řitnímu Otvoru. Podle SKOŘEPY (1967) je v první hřbetní ploutvi (6) 7—8 (9) tvrdých paprsků, ve druhé (14—15)16—18(19—20) měkkých, v řitní ploutvi (9)10—13(14) měkkých paprsků. V břišních ploutvích je 1 tvrdý a 4 měkké a v prsních ploutvích 13—14 měkkých paprsků.
Zbarvení: hřbet a boky jsou hnědavé či šedohnědé s různě zřetelnou mramorovanou kresbou, břicho je světlé. Na ploutvích bývají tmavší pásy s výjimkou ploutví břišních, které postrádají pruhování. Zbarvením těla se může přizpůSobítkovat charakteru dna.
Pohlavní rozdíly: samci mají větší hlavu, širší ústa a delší močopohlavní bradavku.
Výskyt: žije v čistých potocích a říčkách pstruhového charakteru. Vyžaduje chladnější vodu bohatou na kyslík a štěrkovité dno. V Oslavě bylo místy nalezeno až 114 ks.ha-1 a 1,4 kg.ha-1, ve Svratce až 226 ks.ha-1 a 5,9 kg.ha-1, v Loučce až 1086 ks.ha-1 a 14,2 kg.ha-‘ a v povodí Váhu až 4958 ks.ha-1 a 58,5 kg.ha-1.
Růst a věk: dožívá se asi deseti let a dorůstá délky kolem 18cm. V našich podmínkách dosahuje (přepočteno na celkovou délku koeficientem 1,2) v 1. roce života 36—72 mm, ve 2. roce 60—96 mm, ve 3. roce 77—108 mm, ve 4. roce 84—120 mm, v 5. roce 96—132 mm a v 6. roce 108—156 mm.
Potrava: živí se menšími larvami vodního hmyzu, příležitostně požírá i jikry a potěr.
Rozmnožování: pohlavně dospívá ve věku 1—3 roky. Vytírá se v dubnu až květnu. Snůška jiker je obvykle umístěna na spodní straně kamenů. Jikry jsou oranžově žluté, o průměru až přes 2 mm. Samice o délkách těla 56—125 mm měly 83—702 jiker (LUSK, 1967). Nakladené jikry samec stráží. Ze Švédska bylo popsáno křížení vranky obecné s vrankou pruhoploutvou (ANDREASSON,1969).
Význam: přímý hospodářský význam nemá. Její škodlivost na pstruhových vodách (požírání jiker a plůdku) je zveličována. Sama slouží jako potrava větších pstruhů. Je citlivým biologickým indikátorem a její výskyt signalizuje kvalitní vodní prostředí.
Sportovní rybolov
Jako chráněný druh by neměla být záměrně lovena. Ojediněle může zabrat na drobné živočišné nástrahy nabídnuté v blízkosti dna nebo být ulovena do čeřínku. Vzhledem k absenci plynového měchýře se dá poměrně snadno chytit do ruky.
