13. 12. 2009
Cyprinus carpio Linnaeus, 1758Popis: tělo je robustní, celé nebo jen zčásti ošupené. Hlava poměrně krátká, tupá, ústa jsou směrována dolů. Na horním rtu jsou přítomny čtyři vousky.Původní volně žijící forma kapra (někdy nazývaná sazan) je nízkotělá; výška těla je obsažena V jeho délce 3,5—4 krát. Tělo má celé pokryté šupinami a línie hlavy přechází plynule ve hřbet.Rybniční domestikovaný kapr je vysokotělý výška těla je obsažena v jeho délce 2,5—3krát. Linie hlavy přechází ve hřbet přes záhyb a směřuje strmě vzhůru ke hřbetní ploutvi. Ploutve jsou mohutné, se silnými tvrdými paprsky.Ve hřbetní ploutvi jsou 3—4 tvrdé a 15—22 měkkých paprsků v řitní ploutvi 3 tvrdé a 5—6 měkkých paprsků, v břišní ploutvi 2 tvrdé a 8—9 měkkých a v prsní ploutvi 1 tvrdý a 15—16 měkkých paprsků. V postranní čáře je u šupinatých kaprů 33—40 šupin, požerákové zuby jsou třířadé (1.1.3—3.1.1),silné, s plochou žvýkací ploškou rozbrázděnou rýhami. žaberních tyčinek je 21—29. Podle typu ošupení třídíme domestikovaného kapra do čtyř morfologických ras:
— kapr šupinatý — celé tělo kromě hlavy a ploutví je pokryto pravidelně uspořádanými řadami šupin;
— kapr lysec řádkový — výskyt šupin je omezen jen na místa u bázi párových a nepárových ploutví, ocasní násadec a záhlaví. Typická je jednoduchá nebo zdvojená řada velkých šupin v línii postranní čáry;
— kapr lysec — na těle sou vytvořeny různě velké ostrůvky šupin. Chybí zformovaná řada šupin V linii postranní čáry:
— kapr hladký — u této rasy došlo téměř k úplnému vymizení šupin na těle (KRUPAUER a KUBŮ. 1985).
Zbarvení: hřbet je tmavě zelený, šedý nebo šedomodrý. boky jsoU žlutozelené až nazlátlé, břicho je žlutobilé. Ploutve jsou většinou šedomodré, řitní a ocasní načervenalé. Z padesátých let je znám nález zlaté odchylky v třeboňských rybnících. Ze zahraničí k nám byli několikrát dovezeni barevní kapři, PECHA (1988) např. popisuje dovoz z Japonska šesti typů 2—3 barevných odchylek, zvaných nishiki-koi.
Pohlavní rozdíly: Samci jsou menší a štíhlejší než samice stejného věku.V době tření se u samců objevuje na hlavě a na vnitřní straně prsních ploutví třecí vyrážka.
Výskyt: původní divoká nízkotělá forma se u nás vzácně vyskytuje v Dunaji, v Tise a některých přítocích. V rybnících jsou intenzívně chovány vyšlechtěné domestikované rasy kapra. V dalších stojatých i tekoucích vodách především cejnovéhO pásma se běžně objevuje zdivočelá vysokotělá forma.Kapr s oblibou vyhledává tůně s přirozenými břehy, zdrže nad jezy a s tokem spojená ramena. V Bílém potoce (přítok Svratky) byla potvrzena početnost 91 ks.ha a 100 kg.ha-1 v inundačních tůních Dunaje až 8168 ks.ha a 116 kg.ha-1. V Táboře v Tismenickém potoce pod nádrží Jordán byl zaznamenán úlovek japonského barevného kapra v roce 1989 (POUPL 1990).
Růst a věk: růst kapra je v našich vodách značně proměnlivý v závislosti na typu lokality i na genetických předpokladech. Kapr se může dožít 20—30 let. Z Dunaje je znám z roku 1958 úlovek o hmotnosti 31 kg. V nádrži Rozkoš byl chycen v roce 1978 kapr o délce 108 cm a o hmotnosti 29,2 kg, ze Slapské nádrže pochází z roku 1951 úlovek adélce 103 cm a o hmotnosti 24,3 kg,z revíru Labe 17 z roku 1989 kapr o délce 96 cm a o hmotnosti 21,7 kg. Na soutoku Čiernej vody a Uhu byla ulovena původní divoká forma kapra o délce 88,5 cm a o hmotnosti 9,7 kg. V nádrži Domaša byla chycena jikrnačka (97 cm, 15,2 kg), jejíž věk byl určen na 16 let, věk 15 let byl zjištěn u púvodní divoké formy kapra (59,8 cm), pocházející Z Malého Dunaje. Věk 19+ je znám u kapra ze Zlatých pisků v Bratislavě (93 cm, 14,8 kg). Dvacetiosmiletý kapr byl uloven ve Štěchovické přehradě (HAVELKA. 1955).
Potrava:kapr je všežravec. Ze živočišné potravy se orientuje výhradně na bezobratlé organismy (zooplankton a bentos). Je schopen trávit také krmivo rostlinného původu (semena). Plůdek se živí vířníky, drobnými buchankami a perloočkami a postupně přechází na potravu dna, zejména pakomáří larvy.
Rozmnožování: pohlavně dospívá ve 3.—4. roce. Ke tření dochází v době, kdy se teplota vody ustálí na 17—20 °C a v noci neklesá pod 14—1 5C. Samice může mít až přes milión jiker, které jsou lepkavé, nažloutlé, o průměru kolem 1,5 mm. Vytírá se do čisté, čerstvě zaplavené vegetace. U nás se u generačních kaprů používá nejčastěji umělý výtěr. Z přírody jsou známi kříženci s karasem obecným (kaprokaras) uměle byli získáni kříženci kapra s tolstobiky bilým a pestrým. Úspěšně již byli u nás rozmnoženi i dovezení barevní japonští kapři (PECHA. 1988).
Význam: kapr je důležitou složkou rybí fauny mimopstruhového pásma a hlavním objektem našeho i evropského rybníkářství. Chov kapra v Čechách má dlouholetou tradici již od dob Karla IV. Předpokládá se, že kulturní kapr je potomkem divokého kapra z Dunaje. Na kapra se soustřeďuje hlavní pozornost sportovního rybolovu. Jeho maso je chutné, obsahující 3—9 % tuku.Divoká forma kapra je hodnocena jako ohrožená, na území Slovenska je chráněna zákonem v době tření na trdlištích. Barevné odchylky kapra mohou být zpestřením zahradních bazénů a velkých výstavních nádrží.
Sportovní rybolov:
Kapr je naší nejčastěji lovenou rybou. Loví se převážně na položenou, ačkoli spolehlivě se dá ulovit i na plavanou anebo dokonce muškařením. Každý z rybářů zaujímá k lovu tohoto druhu osobitý přístup od ryze konzumního až po lov trofejních jedinců za použití nejmodernějších pomůcek. Největší rozdíly při volbě náčiní jsou dány očekávanou velikostí úlovku. Zatímco menší kusy z rybničního chovu je možno zdolat prakticky na jakémkoli náčiní a představují ideální soupeře pro milovníky plavané, velké exempláře naturalizované několik let v prostředí velké tažné řeky jsou tvrdým oříškem i pro perfektně vybavené specialisty.
Možný výběr náčiní pro lov kapra
Plavaná: Výkonnější plavačkový prut - matchový, bolonézka, dělička nebo běžný delší teleskopický prut – výběr hlavně s ohledem na rozlehlost a charakter revíru nebo potřeby rybáře, případně velikost ryb.
Koncový návazec v rozmezí 0,10 - 0,30 mm.
Nástraha - bílí červi, hnojáčci, houska, oplatek, různá těsta, kroupy, kukuřice apod.
Položená: Prut podle rozlohy revíru, odhazované zátěže (krmítka) a očekávané velikosti úlovku – běžný teleskop, dělený speciál, feederový prut, …
Monofilní vlasce v rozmezí 0,12 - 0,35 mm. Silnější průměry hlavně v místech s vázkami a při lovu trofejních ryb. Běžné je použití splétaných návazců, šokových šňůr, kmene z pletené šňůry při lovu na feeder apod.
Vhodnými nástrahami jsou boilies, pečivo, bílí červi, žížaly, různá těsta, kroupy, kukuřice, brambory, kolínka, extrudy, burizony, …
Muškaření: Delší prut 270 až 305 cm - AFTMA v rozmezí 5 – 7, hodně závisí na velikosti očekávaného úlovku, ale běžně se loví spíš menší ryby.
Návazce 0,12 - 0,20 mm.
Mokré mušky, nymfy – např. napodobeniny patentek.
