13. 12. 2009
Aspius aspius (Linnaeus,1758)Popis: tělo je štíhlé, protáhlé, hřbetní linie téměř rovná. Koncová ústa jsou hluboce rozeklaná, koutky sahají až po úroveň velkého oka. Na konci spodní čelisti je výběžek, zapadající do příslušné vyhloubeniny v horní čelisti. Dolní čelist je o něco delší než horní. Na spodní straně těla je za břišními ploutvemi kýl pokrytý šupinami. Ve hřbetní ploutvi jsou 3 tvrdé a 8—9 měkkých paprsků,v řitní ploutvi 3 tvrdé a 12—14 měkkých paprsků. V postranní čáře je 64—76 šupin, nad ní 11—12, pod ni 5—6 šupin. Žaberních tyčinek je okolo deseti.Požerákové zuby jsou dvouřadé, hladké, hákovité (3.5 — 5.3 nebo 2.5 — 5.3).
Zbarvení: hřbet je kovově šedomodrý, boky stříbřité, břicho matně bílé.Hřbetní a ocasní ploutve jsou tmavě šedé, ostatní ploutve načervenalé.
Pohlavní rozdíly: v době tření se objevuje u samců velmi drobná třecí vyrážka.
Výskyt: žije ve středních a dolních částech větších řek, v jezerech a tůních. Přizpůsobil se dobře životu i v nádržích (Švihov. Brněnská nádrž, Domaša, Lion aj.). Zdržuje se nejčastěji v otevřené vodě při hladině. V dunajských ramenech dosahoval až 964 ks.ha-1 a 26,5 kg.ha-1 (HOLČÍK, BASTL,1973).
Růst a věk: středněvěký druh, v našich podmínkách se dožívající 10—15 let. V roce 1916 byl údajně uloven ve Vltavě v Praze bolen o hmotnosti 14,2 kg. Z Váhu je z roku 1933 znám úlovek o délce 115 cm a o hmotnosti 9 kg, v Dyji v roce 1984 byl chycen bolen o délce 96 cm a o hmotnosti 6,5 kg,v nádrži Domaša v roce 19820 délce 95 cm a o hmotnosti 9,8 kg; další velké úlovky pocházejí např. z Vírské nádrže (1981, 92 cm, 7,46 kg) a z Labe (1988, 88 cm, 9,8 kg)
Potrava: bolen je jediným naším zástupcem kaprovitých ryb, kterého lze označit jako dravce. Menší jedinci se živí zooplanktonem. larvami i dospělým hmyzem. Větší kusy se živí již převážně rybami.
Rozmnožování: pohlavně dospívá ve 3—4 letech. Tře se poměrně časně při teplotě vody 5—1O °C v mírně proudivých úsecích na čisté písčité či štěrkovité dno. Větší samice mají až 500 000 žlutavých jiker o průměru I přes 2 mm.
Význam: velmi cenný druh, který se může podilet na omezování přemnožených méně hodnotných ryb. Ulovení velkého bolena patři mezi velké zážitky sportovního rybolovu. Lze předpokládat, že díky umělému odchovu násad a zvýšení jeho početnosti v našich vodách získá bolen v rybích společens
tvech ještě větší význam. Jeho maso je chutné, trofeje z velkých bolenú jsou
velmi ceněny.
Sportovní rybolov:
Bolena je možné lovit na živou i mrtvou rybku, ale nejrozšířenějšími způsoby lovu této ryby jsou přívlač a muškaření. Vzhledem k běžné nutnosti lovit v blízkosti hladiny se v minulosti objevila celá řada ryze „bolenových“ nástrah. Dají se mezi ně počítat různá bolenová peříčka či olůvka, vláčecí mušky apod. Dnes jsou nejpopulárnějšími bolenovými nástrahami menší rotační třpytky a voblery, rychle se šíří lov na gumové nástrahy a místy lze pozorovat i návrat k někdejší klasice – péřovým nástrahám a těžkým štíhlým olůvkům, pilkříkům či plandavkám.
Při muškaření zabere bolen na suchou i mokrou mušku – může být i větších rozměrů, větší jedinci pravděpodobně upřednostní strímra.
Obecně se hodně mluví o bolení opatrnosti a každý lovec bolenů ví, že zejména na klidnější vodě to nejsou plané řeči. O čem se obecně tolik neví, je fakt, že na boleny lze úspěšně vláčet i v noci, třebaže úlovků asi nebude mnoho.
Poněkud netypickým způsobem lovu bolena je i plavaná s bílými červy nebo i houskou na háčku a lov na pečivo z hladiny. Zpravidla sice berou spíše menší jedinci, ale není výjimkou ani záběr pořádného kusu.
Možný výběr náčiní pro lov bolena:
Plavaná: Matchový prut nebo bolonézka – pokud možno spíš výkonnější. Při lovu na rybku i silnější pruty.
Koncový návazec v rozmezí 0,12 - 0,20 mm.
Nástraha – rybka, hmyz, bílí červi, houska, oplatek, …
Položená: Lov bolenů na položenou není nic nemožného, nejlépe se provozuje za pomoci feederového prutu s akcí „medium“ a s nastraženou mrtvou rybkou na delším návazci.
Monofilní vlasce v rozmezí 0,16 – 0,20 mm. Lze nasadit i silnější průměry vlasce - hlavně kvůli možnosti záběru jiných druhů ryb nebo při lovu v silném proudu apod.
Muškaření: Delší prut 270 až 305 cm - AFTMA v rozmezí 4 – 7, výkonnější pruty hlavně při strímrování, jinak je nutné rozhodovat se podle místních podmínek a velikosti očekávaného úlovku.
Návazce 0,12 - 0,25 mm.
Větší suché i mokré mušky, strímry a trubičkové mušky.
Přívlač: Obvykle nejvíc vyhovuje delší lehčí prut – délka 270 cm i víc, odhozová hmotnost může být i pod 10 g u speciálů na ultralehkou přívlač, pro lov jedinců kolem 80 cm je lepší volbou prut stavěný na odhazování nástrah o hmotnosti 5 – 20 g nebo i 10 – 30 g.
Vlasec může mít průměr od 0,12 mm při ultralehkém vláčení až po mírně extrémních 0,25 mm pro lov velkých jedinců v proudu.
Z navijáků vyhovují nejlépe větší modely s vyšším převodovým poměrem kvůli dlouhým hodům a rychlému vedení nástrahy v horních vrstvách vodního sloupce.
Nástrahy: Menší rotačky, štíhlejší voblery až do 13 cm, štíhlé plandavky, gumové nástrahy a nástrahy z peří, drobné pilkříky a tvarovaná olůvka s trojháčkem.
