13. 12. 2009
latinsky: Acipenser ruthenusslovensky: Jeseter malý
anglicky: Sterlet
německy: Sterlett
francouzky: Sterlet
rusky: Sterljaď
španělsky: Esterlete
italsky: Storione
Objeveno: Linnaeus, 1758.
potrava: všežravec
délka života: 15 let
pohlavní dospělost: 3-7 let
Délka:běžná velikost: 40 až 60 cm
maximum: v cizině až kolem 125 cm
Hmotnost:průměrná: 0,5 až 1,5 kg
obvyklé maximum: do 3 kg
rekordní hodnoty: v cizině i přes 10 kg (snad až 17 kg )
Zvláštní starobylá ryba s protáhlým tělem, špičatým rypcem, asymetrickou ocasní ploutví a kostěnými štítky na povrchu těla. U nás je původní na dolních tocích řek jižní Moravy.
Anatomie:
* Tělo vřetenovité, ventrálně zploštělé
* Kostra je chrupavčitá, pouze lokálně osifikuje
* Lebka protažena do rostra (střední čichová chrupavka)
* Skřelové víčko tvoří pouze suboperculum
* Oko malé, ústa příčná, vysunovatelná, na spodní straně hlavy
* Před ústy 4 vousy v řadě
* Na trupu 5 řad kostěných štítků, břišní štítky s věkem rudimentují
* Mezi štítky drobné kostěné šupiny s ganoinem
* Na horním laloku ocasní ploutve ganoidní šupiny – fulkry
* Hřbetní a břišní ploutve posunuty kaudálně
* Chorda dorsalis zachována po celý život
* Ve střevě přítomna spirální řasa
* Ocasní ploutev heterocerkní
Biologie druhu:
Jeseter malý obývá zpravidla větší výrazněji proudící nížinné řeky – v tomto směru pro něj představuje řeka Dunaj naprosto ideální prostředí. Většinou se zdržuje na korytě, případně v blízkosti sráznějších břehů a ke břehům vyplouvá jen za potravou. I když je rybou dna, za šera se může vyskytovat i ve sloupci a občas dokonce vyskakuje nad hladinu.
Potravu jesetera malého tvoří vodní bezobratlí, zejména larvy jepic, chrostíků a pakomárů, také někteří měkkýši a výjimečně se v zažívacím traktu těchto ryb našly i drobné rybky. Pohlavní dospělosti dosahují samci jesetera mezi 3. – 5. rokem života a samice o něco později ve věku 4 – 7 let. Většinou je to po překročení délky 40 cm. Před výtěrem se jeseteři shlukují do početných hejn až o stovkách kusů a táhnou proti proudu. Využívají k tomu zvýšení vody po jarním tání a v závislosti na velikosti jarní povodně pronikají poměrně vysoko – možná i stovky kilometrů vzhůru řekou. Výtěr probíhá v proudnici na štěrkovém dně. Samci a mladší samice se ho účastní každoročně, starší samice každé 2 – 3 roky. Zdá se, že počet výtěrů během života samice není příliš vysoký, podle některých autorů jen jednou až dvakrát za život, pravděpodobně ale o něco víc.
Počet jiker se pohybuje běžně mezi 15 000 – 45 000, výjimečně překročí i 100 000. U starších samic postupně klesá.
V Dunaji je jeseter malý významnou a nezastupitelnou rybou proudných úseků, na našem území je spíše okrajovým druhem, jehož výskyt na dolním toku Moravy je třeba chápat spíše jako kulturní dědictví. Na většině území republiky pravděpodobně nemá šanci se trvale udržet.
Rozměry a růst
Jeseter malý roste poměrně pomalu a jedinců přes 65 cm a 1,5 kg se uloví jen velmi málo. Slovenským rekordem je ryba o hmotnosti 4,2 kg. V literatuře je opakovaně udávána maximální velikost 125 cm a 17 kg, zřejmě šlo o jedince z východní části areálu rozšíření.
Maximální stáří zjištěné v Dunaji bylo 13 roků, zatímco z Ruska je udáváno až 27 let (zde je zřejmě prostor pro růst za hranici 1 m, kterou jeseter malý v Dunajském povodí nepřekračuje).
Sportovní lov je možný nejblíže ve vodách Slovenské republiky, u nás se jedná o náhodné úlovky, výjimečně může být loven na soukromých sportovních revírech, kde se ale daleko častěji vysazuje větší jeseter sibiřský. Ve svém původním prostředí obývá jeseter tažné úseky se silným prouděním a jeho lov je možno přirovnat k lovu parmy na položenou.
Možný výběr náčiní pro lov jesetera malého:
Položená: Prut střední síly a delší s ohledem na proud, ideální by mohl být feederový prut kategorie heavy v délce 390 cm.
Monofilní vlasce v rozmezí 0,16 - 0,22 mm. Silnější průměry hlavně kvůli těžkým zátěžím a možnosti záběru jiných ryb.
Vhodné nástrahy jsou žížaly, červi a údajně naprosto jedinečné jsou larvy velkých jepic žijící v chodbičkách v hliněných březích slovenských řek.
