13. 12. 2009
Proterorhinus marmoratus (Pallas, 1811)Popis: tělo je protáhlé, hlava poměrně velká, z hřbetní strany zploštělá.Přední nosní otvory jsou protaženy v trubicovité výběžky, orientované směrem dopředu. Břišní ploutve jsou srostlé a vytvářejí přísavný terč.Postranní čára chybí. Hřbetní ploutve jsou dvě. V první hřbetní ploutvi je 6—7 tvrdých paprsků, ve druhé 1 tvrdý a 14—17 měkkých, v řitní ploutvi je 1 tvrdý a 11—16 měkkých paprsků. Podél těla je 37—46 příčných řad šupin.
Zbarvení: základní zbarvení je žlutošedé až šedohnědé s 5—9 příčnými tmavými pruhy či skvrnami na bocích. Břicho a ploutve s výjimkou břišních hustě mramorované. Ve stresu dokáže její zbarvení rychle vyblednout.
Pohlavní rozdíly: samci mají poměrně delší a špičatější močopohlavní bradavku, která je u samic tupě zakončená.
Výskyt: žije skrytě v tekoucích i stojatých vodách v místech s bohatou vegetací. U nás je známa z jižní a východní části Slovenska, z Dunaje a jeho přítoků, zavodňovacích kanálů a přilehlých tůní. V melioračních kanálech na Čilizském potoce tvořila hlavačka až přes 6 % z početnosti všech zde zjištěných ryb (BALON, 1967). V melioračním kanálu Komoča bylo potvrzeno až 1220 ks.ha-1 a 1,2 kg.ha-1, v odvodňovacím kanálu Toporovce-Baloň na Žitném ostrově potvrdil Mišík (1963) počet 1719 ks.ha-1 a 4,9 kg.ha1, v Dunaji byla místy nalezena biomasa až 8,3 kg.ha-1.
Růst a věk: uvádí se, že se dožívá jen asi pěti let a dosahuje délky do 13cm. V melioračním kanálu Komoča dosahovala v 1. roce délky 39 mm, v ramenech Dunaje v 1. roce 25—28 mm, ve 2. roce 42—45 mm (SEDLAR a kol., 1989).
Potrava: živí se larvami vodního hmyzu a dalšími menšími živočichy žijícím
i při dně.
Rozmnožování: tření probíhá Od dubna do května. Snůška charakteristicky protažených jiker je umístěna do jamkovitého hnízda vyhloubeného do písčitého dna, někdy jsou jikry uloženy i do prázdné škeble. Jeden z rodičů jikry ochraňuje.
Význam: nemá podstatnější hospodářský význam. Podrobnější údaje o způsobu jejího života dosud chybějí.
Sportovní rybolov
Hlavačku je možno ulovit na drobné živočišné nástrahy ze dna. Záměrný lov bude vzhledem k velikosti této ryby sám o sobě problematický, navíc jde o chráněný druh. Asi nejpravděpodobnější je možnost ulovení hlavačky do čeřínku při lovu nástražních rybek.
